Vietnamská hekatomba II.

Podrobnosti

Vytvořeno 10. 3. 2009

Twitter

Bombardování nad 17. rovnoběžkou započnou intenzivním způsobem v roce 1965 z letišť v Thajsku a v Guamu. Za tři roky soustředěného bombardování od února 1965 až do dubna 1968 svrhnou Američané 500 000 tun bomb na Sever a 200 000 tun na Jih. Za šest měsíců (1972) je dosaženo působivého poctu 400 000 tun svržených bomb. ?Vyčišťovací" operace na zemi, nejsou o nic méně vražedné. Jsou protkávány obzvlášť krvavými událostmi. Jako byl masakr 500 venkovanů v My Lai v roce 1971, během něhož četa poručíka Calleye hájící zájmy strýčka Sama se neproslavila o nic méně a ve stejném stylu, jak to provedla 10 června 1944 divize Das Reich v Oradouru-sur-Glanc.

  Po epizodě nahrazení Westmorelanda Abramsem je v lednu 1969 zahájena pařížská konference. Nixon narážející uvnitř své země na značný odpor zavádí politiku ?vietnamizace". Ta sestává ze střežení pozemních amerických sil a zintenzívnění leteckých operací. Rovněž, aby se na ně přenesly nejnebezpečnější operace, spočívala i z materiálového posílení jihovietnamských jednotek s logistickou a policejní pomoci. Jižní armáda tedy v roce 1972 přechází na početní stav 120 000 pravidelných vojáku a 600 000 milicionářů odváděných, jak se uvidí, často pod nátlakem. Letecké síly se zvýšily na víc než 2000 letadel.

  Pod záminkou kontroly zásobovacích cest FNL intervenovali Američané a Jihovietnamci v roce 1970 v Kambodži. Co se týká bombardování Severu, to masové zahájili v roce 1972, zvláště na Hai-phong (přístav, kam přijížděly lodě z Číny a SSSR). Pařížské dohody jsou konečně v lednu 1973 podepsány. Po Nixonově demisi (1974) a vzhledem k stále sílícím protestům amerického veřejného mínění proti této válce, opouštějí Spojené státy Thieua. Tento řezník svého vlastního národa, musí nadále spoléhat již jen sám na sebe. Prchá 21. dubna 1975, aby užíval svého zlatého důchodu u svých ochránců. 30. dubna vstoupila Fronta národního osvobození do Saigonu.

• < Předchozí
• Další >