Fašistická anexe Východního Timoru II.

Podrobnosti

Vytvořeno 1. 10. 2009

Twitter

Agenti této speciální a výjimečné centrály dosáhli roztržky mezi vůdci UDT a Fretilinu. Šli přímo k věci. Vyhlásili, že Indonésie ni­kdy nepřijme, aby vláda složená z komunistů sídlila ve východním Timoru vedle samotné Indonésie. Dne 14. dubna 1975 vůdce UDT Domingos do Oliveira, pod dojmem tohoto varování zrušil svou cestu do Afriky a Evropy. V doprovodu Nicalaua Lobata, předsta­vitele Fretilina, měl navštívit země tehdy ještě obsazené africkými kolonisty, jakož i velmi pravděpodobně Portugalsko, kde četní portugalští antikolonialisté bojovali za svobodu Východního Timo­ru v rámci vládních kruhů.

A najednou byl jediným představitelem antikolonialistického na­cionalismu hluboce zakotveného v lidových masách - Fretilin. Ten za 17 dní občanské války vyřadil ?Lidové a demokratické sdružení Timoru", podporované BAKINem, CIA jakož i UDT, které úpěnli­vě prosily portugalské kolonialisty, aby zůstali.

Revoluční vlastenci začali v srpnu 1975 organizovat vládu nezá­vislého Východního Timoru a zasazovali se aktivně o překonání četných potíží, které jim historie této země odkázala.

Za podpory ohromné většiny národa, vyhlásil Fretilin 28. listopa­du 1975 nezávislost ?Demokratické republiky východního Timoru". Její prezident Francesco de Amaral ocenil ozbrojený boj národa za nezávislost, a prohlásil: ?Vysíláme výzvu k míru na adresu Indoné­sie, ale držíme se hesla - Nezávislost nebo smrt!".

Ve zprávě předložené později Radě bezpečnosti OSN, podal aus­tralský poslanec Ken Fry, který dlel na východním Timoru od září do prosince 1975, následující svědectví: ?Nalezli jsme zde odpo­vědnou a umírněnou správu, která se těšila pevné podpoře timorského lidu. Stejně jako všichni Australané, kteří navštívili portugal­ský Timor během onoho období, vrátil jsem se i já pln obdivu k ústřednímu výboru Fretilinu. Ohromný dojem na mne učinily jeho klid, umírněnost, jednota a inteligence i když musel čelit velmi obtízné situaci.

Následně po akcích komanda a vojenských nájezdech, které naru­šovaly hranici mezi Indonésií a východním Timorem byla rozpoutána - v noci ze 6. na 7. prosince 1975 - vojenská agrese Indonéské armády (Abri). Dvacet válečných lodí zasypalo granáty střed hlav­ního města Dili a jeho okolí. Následně, asi v pět hodin ráno, bylo koordinováno všeobecné vylodění se seskokem vojenských parašu-tistů na čelní straně od moře. Celkem se do této operace zapojilo deset tisíc mužů pod velením generála Murdaniho, pravé ruky fa­šistického diktátora Suharta. Houževnatý odpor vojáků Fretilinu, přeskupených do Falintilu (Síly národního osvobození východního Timoru) jim ale zabránil v obsazení hlavního města do dvaceti čtyř hodin, jak bylo plánováno. Agresorům se podařilo obsadit celé město až po třech týdnech.

Bylo by možno se zmínit o vážných vojenských nedostatcích, kte­ré měly za následek utonutí mnohých parašutistů na širém moři, ne­bo o bojích mezi samotnými invazními jednotkami. Nejdůležitější z historického pohledu ale jsou - projevy krutosti těchto Indonéských jednotek. Veleli jim důstojníci hodní srovnání s nacistickými SS. Ti jsou vinni za úmyslné masakry.

• < Předchozí
• Další >