Irák oběť ropy VI.

Podrobnosti

Vytvořeno 26. 11. 2009

Twitter

Účelem konfliktu bylo - mít levnou ropu. K tomu bylo třeba dostat pod poručenství národ, zmasakrovat obyvatelstvo a zničit výrobní aparát jedné země.   Spojené státy vyzískaly první průmyslový zisk z války proti Iráku tím, že na sebe stáhly většinu trhu Se zbraněmi v této oblasti. Zisky výrobců zbraní pocházejí spíš ze zahraničního, než z domácího trhu. Tyto zahraniční trhy se značně zmenšily (před rokem 1990), protože velcí nákupci, jako ti ze Středního východu, viděli značně zmenšený finanční koš. Světový trh se zbraněmi se snížil v roce 1990 o 60 %. To, vzhledem k daným cenám, vyprovokovalo konkurenci, která se snažila najít ekonomiku s náklady, které logicky vyvolávají drastické snížení počtu pracovníku na trhu. Proto také americký obranný průmysl doznal v jediném desetiletí vinu bezpříkladné restrukturializace a koncentrace. Postupování a nabývání aktivit nebo celých společností se v tomto sektoru zvýšilo na víc než 100 miliard dolarů.

  Tyto operace daly vzniknout třem obrům. Kumulovaný prodej zbraní u společností, které již jsou součástí firem Lockheed-Martin, Boeing-MacDonell Douglas a Raytheon dosahující v roce 1996 výše asi 50 miliard dolaru a představující zhruba totéž jako rozpočet nákupu (mimo výzkumu) Pentagonu. Americký průmysl čelící zhroucení SSSR a především vzhledem ke své řídící úloze v koalici proti Iráku, prohlubuje, podle údajů mezinárodního institutu pro výzkum o míru ve Stockholmu (SIPRI), vzdálenost mezi svými konkurenty. V roce 1996 Spojené státy uchvátily 44 % zbrojařského trhu (někteří odborníci udávají dokonce 50 %). Požívají v tomto sektoru nadvládu, jíž nedisponují v žádné civilní oblasti.152

  Po válce v Zálivu si Spojené státy, během čtyři nebo pěti let, zajistily kontrolu poloviny trhle (včetně materiálního vybavení). Francie zaujímala v roce 1985 asi 10 % světového trhu, nyní to není víc než 4-5 %. Byla předběhnuta Angličany, kteří zaujímají dvojnásobek.'s3

  Když byl Irák zpustošen, pokračuje válka ekonomickým způsobem přes embargo. Příjmy z ropy činily 20 miliard dolarů, z čehož 5 miliard bylo věnováno na dovoz léku a potravin. Po osmi letech je povolen prodej ropy jen ve výši 2 miliard a důležité je platit válečný dluh Kuvajtu.

  Embargo není nic jiného než proces určený k vržení Iráku do předindustriálního období a jeho zbavení veškeré ekonomické nezávislosti po stránce ropy. Západní mocnosti nechtějí nechat nezávislý stát, který má vojenskou moc, aby se vyvíjel a hrál určitou úlohu v této oblasti. Tím se rozumí kontrola veškerého ropného bohatství. A irácká půda obsahuje ropu aspoň na jedno nebo dvě století. Bylo nutné na ni udeřit.

  Kontrola zbrojení je komedie, která již nikoho neoklame. Nikdo nám nenabulíkuje, že za osm roků experti OSN a obzvlášť Američané, se všemi svými ultra zdokonalenými prostředky detekce, jimiž disponují, telekomunikacemi, radary, satelity atd. si nemohli prověřit jeho existenci nebo nepřítomnost.

Před embargem v roce 1990 Irák vyhovoval kritériím Světové zdravotnické organizace. Věnoval 30 dolarů měsíčně na jednoho jedince, zatímco dnes nevynakládá víc než 2 dolary, což je pokles 0 93 %.

• < Předchozí
• Další >