Černá Afrika pod francouzskou kolonizací IV.

Podrobnosti

Vytvořeno 8. 1. 2010

Vyšli ze Súdánu, aby se u Cadského jezera spojili s misemi Fou­reau-Lamy (ta vyšla z Alžíru), a Gentil (ta vyšla z Konga), aby za­jistily francouzskou držbu severního břehu Cadu a provedli souvislé spojení francouzských držav na africkém kontinentu. Byl to nároč­ný úkol. Muselo se projít oblastí, kde chyběly zdroje potravin a vo­da. A tak mise znásobila své krutosti. Ty později jeden člen této mi­se odhalil ve Francii, když byl pro nějaké nesváry vrácen zpět. Uvedeme jen jeden příklad. ?V noci z 8. na 9. ledna 1899 je přiká­zána rekognoskace terénu. Hlídky se musí přiblížit k vesnicím, zmocnit se jich sečnými a bodnými zbraněmi, zabít každého, kdo se postaví na odpor. Obyvatele odvést do zajetí, a zmocnit se stád. Dne 9. ledna ráno, přižene průzkum do tábora 250 kusů hovězího dobytka, 500 kusů skopového dobytka, 28 koní, 80 zajatců. Několik pěšáků je raněno. Aby to ?posloužilo za výstražný příklad?, kapitán Voulet dá zajistit dvacet žen-matek s malými dětmi i kojenci a dá je zabít kopími několik set metrů od tábora. Těla pak byla nalezena velitelem stanoviště de Sayem."

Když byli v jiné vesnici požadováni nosiči, všichni schopní muži utekli do buše. ?Zůstali jen starci, ženy a malé děti. Byli přinuceni, aby vyšli ven a když byli postaveni do řady, byli do posledního skoseni salvami z pušek. "

Po tomto "incidentu" bylo napočítáno 111 mrtvol.Znepokojeni méně použitými postupy odhalenými v tisku, ale ví­ce tím, že se mise opozdila oproti stanovenému kalendáři, vysílají úřady v Súdánu podplukovníka Klobba a poručíka Meyniera, aby vyhledali misi a aby ji převzali. Padesát let po té Meynier, který se stal generálem, popsal následky této mise takto:?Široké stopy v trávě a na pěšinách, různé opuštěné předměty atd., ale především vypálené vesnice a rozházené lidské kosti... V Birni Nkoni jsme mohli ze země a mezi zříceninami malého města vyčíst různé fáze útoku, požáru a masakru... Příkopy byly místy zavezeny, aby sloužily jako hromadné hroby a bylo vidět tu a tam vyčnívat lidské trosky, na nichž se ukájel hlad velkých vy­chrtlých psů. Čím víc kolona postupovala, tím se stávala tato pří­šerná divadla častějšími a hroznějšími. Kolem velké vesnice Tibery byly mrtvoly desítek žen pověšených v okolních křovinách. Nebo na křižovatce dvou stezek se objevila mrtvola nějakého průvodce, který byl podezírán, že chce svést misi z cesty. Nejstrastipinější dojem vyvolalo setkání se dvěma mrtvolami děvčátek (asi devět, deset let) pověšených na velké větvi na pokraji vesničky Koran­Kalgo.

,,...Ve vesnicích, jimiž se procházelo, byly studny téměř všude napiněny nebo znečištěny hromadami mrtvol, kde již bylo i obtížné zjistit, zda to jsou zvířata nebo lidé."

Když tito dva důstojníci dohnali Vouleta a Chanoina, ti ze vzteku, že jsou zbaveni ?své? mise, začali po nich střílet. Klobb byl zabit, Meyniers raněn. Ale když Voulet a Chanoine dají na vědomí svým vojákům, že s nimi vytvoří nezávislé impérium na místech jejich výbojů a že se nevrátí domů se svou kořistí, ti se vzbouřili. Voulet a Chanoine jsou zabiti. ?Incident? bude připsán určitému záchvatu šílenství a bdělá cenzura se snažila po celé půlstoletí o to, aby se již o této nepříjemné záležitosti nehovořilo.

• < Předchozí
• Další >