Severoamerické intervence v Latinské Americe -4-Výprava do Paraguaye

Podrobnosti

Vytvořeno 2. 8. 2010

Twitter

V roce 1851 vláda Spojených států jmenovala konzulem v Asunciónu Edwarda A. Hopkinse od společnosti United States and Paraguay Navigation Company - jednoho z majitelů plavebního podniku sídlícího v Rhode Islandu. Hopkins, starý námořník a dobrodruh, znal Paraguay, kde se zdržoval od roku 1845. Vybaven dopisy, které ho akreditovaly jako oficiálního agenta vlády Spojených států, byl uveden do vlivných kruhů a znal se s paraguayským prezidentem Carlosem Antonio Lopezem.

  Řada intrik, do nichž se proplétaly nabídky severoamerického zprostředkování, aby si získali lichocením jeho sousedy v hraničním sporu, se soukromými záležitostmi a zájmy Spojených států, jež dovedly využívat vodní cesty po řece Paraně, měly v roce 1854 za výsledek odmítnutí ratifikace Smlouvy o obchodu a navigaci ze strany Paraguaye.

  Společnost Paraguay Navigation Company byla potrestána v roce 1854, protože porušila paraguayské zákony a byl jí úředně oznámen zákaz činnosti v zemi. Hopkins byl svojí stranou odvolán pro nedostatek respektu v důsledku jedné zmatené rvačky s paraguayskými vojáky.

  Z přítele Paraguaye a prezidenta Lopeze se stal zarputilý nepřítel, který rozvíjel v oficiálních kruzích a kolem prezidentů Pierceho a pak Buchanana propagandu, která podněcovala k severoamerické vojenské intervenci v "této zemi asijských berberů", tomto nádoru na mezinárodním těle, které je méně civilizováno než sultanát Maskatský. Ve svých hanopisech tvrdil, že Jihoameričané jsou barbaři, s nimiž je nutno "náležitě zacházet. Bavit se s nimi je čistá ztráta času. Je třeba s nimi hovořit jen prostřednictvím našich děl".

  A tehdy vystoupila ve vhodném okamžiku na scénu lod' severoamerického námořnictva Water Witch, která překročila povolení, které jí bylo vydáno, a proplula paraguayskou hranicí a dostala se až do brazilského přístavu Corumba. Povolení na pokojné proplouvání byla zrušena a prezidentský dekret zakázal plavbu cizím válečným lodím.

  Dne 1. února 1855 Water Witch nebrala v úvahu prezidentský dekret a snažila znovu, tentokrát silou, proplout uzávěrou na Paraně.

  Důstojník paraguayské posádky ve Fort Itapiru, který kontroloval proplouvání lodí, jí nařídil vrátit se zpět a pak vystřelil dvě rány naslepo na výstrahu. Vzhledem k odmítnutí uposlechnout jeden výstřel z děla zničil kormidlo a zabil kormidelníka yankeeovské lodě. Water Witch byla tudíž odplavena vodami řeky a musela se stáhnout.
 
Následně začala velká zastrašovací tisková kampaň, která měla donutit Paraguay, aby se omluvila. Nakonec v květnu 1857 Kongres Spojených států schválil vyslání "malé armády", sestávající z dvaceti válečných lodí. Ta vyplula v říjnu 1857.

 Přípitek na úspěch tohoto podniku byl pozdraven jedním důstojníkem podle Pabla Max Ynfranse s překypujícím vzhledem geopolitické bujnosti:
 "Zvedám svoji sklenici, aby naše potíže s Paraguayí skončily a abychom nakonec anektovali celou pánev řeky Rio de la Plata."280 Naštěstí toto přání nebylo vyslyšeno.

 Přesto ale tato "malá armada" do Paraguaye na začátku roku 1859 připlula a prezident Carlo Lopez se musel podrobit.

 Paraguay vyslovila svoje omluvy - že byla vinna tím, že požadovala respekt ke své svrchovanosti na svém vlastním území. Odškodnila rodinu yankeeovského námořníka zabitého během střetu v Itapiru a musela přijmout pod hrozbou násilí smlouvu navrženou Spojenými státy. Společnost United States and Paraguay Navigation Company pokračovala v dlouhém procesu s paraguayskou vládou, v němž ale byla nakonec odmítnuta.

• < Předchozí
• Další >