Severoamerické intervence v Latinské Americe -3-Anšlus Nového Mexika

Podrobnosti

Vytvořeno 29. 7. 2010

Twitter

Jakmile byl pohlcen Texas, provedl se anšlus dvou dalších velkých mexických provincií - Nového Mexika a Kalifornie. Texas - bývalá mexická province - začal požadovat některá území po Novém Mexiku, která vždy patřila Mexiku, a byl ve svém požadavku podporován samotnou severoamerickou vládou, jež ponoukala k dobyvačné válce.  Kalifornie - kde se brzy objeví přítomnost zlatonosné horniny - byla řídce osídlena (jen několik tisíc Severoameričanů) a byla vystavena několika případům potupy - ozbrojená "vědecká výprava" vyslaná prezidentem Polkem a v lednu 1843 vylodění jednotek pod velením jednoho námořního důstojníka, který "omylem" obsadil mexický přístav Monterrey v Kalifornii. Pod tlakem mexické správy se musel nalodit a odcestovat zpět.

Záminka hledaná Spojenými státy byla dodána střetem dvou pohraničních hlídek obou armád 24. dubna 1846 v osadě "Carricitos" na mexickém území.
 Polk po několika dnech ohlásil Kongresu, že Mexiko vniklo na území Spojených států a prolilo severoamerickou krev.
 Ihned byla vyhlášena válka a jen několik významných hlasů se zvedlo k odsouzení připravovaného anšlusu. Mezi nimi byl i Abraham Lincoln, zástupce Illinoisu, který prohlásil: "Věřím, že prezident je hluboce přesvědčen o tom, že se nachází v nesprávné pozici a že cítí, že krev této války - jako ta Abelova ? jej činí viným."
 Dne 4. července, když již nepřátelství začalo, skupina severoamerických dobrodruhů vyhlásila v příhodnou chvíli v Kalifornii "Republiku Medvěda", která však měla jepičí život.
 Vetřelci se vylodili ve Veracruzu a po tvrdých bojích obsadili město Mexiko v září 1847. Tuto dobyvačnou válku vytyčoval dlouhý seznam bitev - Palo Alto, Monterey, Angostura, Veracruz, Cerro Gordo, Padierna, Chapultepec.
 Lid města Mexika tehdy vystoupil proti okupantovi. Došlo k bouřím a severoamerické jednotky musely opustit město. A to tím spíše, když docházelo k dezercím mezi vetřelci. Desítky Irů z praporu svatého Patrika odmítly pokračovat ve válce proti katolickému národu. Šlo o chudé a bídné jedince, kteří uprchli před hladem v zemi svého původu. Byli najati k tornu, aby bojovali proti "mexickým barbarům". Dvaatřicet jich bylo pověšeno za dezerci v aztéckém hlavním městě.
 Nepřátelství trvalo až do roku 1848, kdy Mexiko muselo podepsat smlouvu z Guadalupe Hidalgo.
Za deset let bylo Mexiko připraveno o polovinu svého území.
 V následujících letech započala těžba zlata v Kalifornii a následně i ropy a plynu v Texasu. Přispěje to významným způsobem k rozvoji Spojených států.
 
Ale zůstane zde jeden z nejvýznamnějších důsledků a to - stoletá zatrpklost a zášt' Mexičanů vůči této loupeži. Ta nesmazatelným způsobem poznamená vztahy mezi těmito dvěma zeměmi. Na druhé straně protiyankejské cítění, které u Latinoameričanů existuje, se zrodilo právě z těchto uchvácených mexických území.
 Jeden mexický prezident rád používal staré rčení nasáklé fatalismem, když chtěl, aby byla pochopena zvláštní zeměpisná situace jeho země a zdroj neštěstí jeho lidu: "Tak daleko od boha, tak blízko ke Spojeným státům."
 Hlavní zájem Spojených států během značné části XIX. století se zaměřoval na řešení vnitřních problémů - obsazení a osídlení Západu, spor o otrokářství, zničení předkapitalistických enkláv válkou Severu proti Jihu, rozvoj zemědělství. Zdržely se účasti na přímých střetech s velmocemi.
 To je pravda v jejich vztazích s Evropou. Ale co se týká zemí Latinské Ameriky praktikovaly Spojené státy od počátku intervenční politiku.
 Tyto zásahy a vměšování se neomezily jen na sousední země. Vojenské zásahy a vysílání ozbrojených výprav byly organizovány i do vzdálené Jižní Ameriky.
 Jedním takovým příkladem je námořní výprava do Paraguaye v letech 1858 až 1859.

• < Předchozí
• Další >