Severoamerické investice byly na Haiti odhadovány na 15 milionů dolarů. Vedle zájmů v produkci cukru, dopravě a přístavech disponovaly yankeeovské investice 50 % akcií haitské národní banky. Jedním z nejvýznamnějších obchodníků zde byl Roger Farharm. Byl viceprezidentem Národní banky, haitských železnic a byl též funkcionářem National City Bank.
Hrál prvořadou úlohu v konfliktu, který postavil vládu Davilmara Theodora - pak v roce 1915 vládu Vilbruna Guillaume Sama - proti yankeeovským bankéřům a řídil kampaň, která vyvolala severoamerickou vojenskou intervenci.
Dne 17. prosince 1914 se na jeho žádost vylodili námořníci křižníku Machias a odvezli 500 000 dolarů patřících Haiti, pocházejících ze sejfů haitské Národní banky.
Na protesty haitské vlády státní sekretář Bryan uvedl, že Spojené státy musí "chránit severoamerické zájmy, jež byly ohroženy", a dodal, že šlo "o pouhý převod fondů".
Nátlak yankeeovských obchodníků vykonávaný na státní department měl jej přimět k tomu, aby se zmocnil kontroly nad haitskými celnicemi.
Záminkou byla chaotická situace a občanská válka, která se vyvíjela od dubna 1915 a která vyvolala násilí na obou stranách, což přivodilo hroznou smrt prezidenta Sama.
Dne 28. července se na Haiti vylodili námořníci. Tentokrát zde zůstanou po dobu 19 let.
Předseda haitského senátu, poslanci, bývalí ministři a významné osobnosti - chránění bajonety námořnictva - pospíchali ujistit admirála Cappertona, velitele okupačních jednotek, o svém souhlasu s tím, aby haitské celnice a finance byly pod yankeeovskou kontrolou.
A sám Capperton osobně dal zelenou ke jmenování Sudre Dartiguenaveho. Dne 11. srpna se ten stává prezidentem na dobu sedmi let.
Tři dny nato je předložen návrh dohody se Spojenými státy poslancům a senátorům. Podmínky byly natolik pro Haiti ponižující, že i uvnitř samotného tohoto poníženého shromáždění se ozvaly hlasy protestu: "Podle prohlášení jejich agentů vláda Spojených států - ve jménu humanity - provedla v naší zemi humanitární zásah s bajonety, kanóny a křižníky, a nám předložila návrh. Jaký je to projekt? Protektorát vnucený Haiti panem Wilsonem."
Návrh byl schválen 16. listopadu. V roce 1918 byla vyhlášena nová ústava, jejímž inspirátorem a jedním z redaktorů byl podtajemník yankeeovského námořnictva, Franklin D. Roosevelt, teoretik doktríny "dobrého sousedství".
S postupem času sám Dartiguenave projeví určitý odpor vůči svým protektorům a bude v roce 1922 nahrazen poslušným Luisem Bornou.
A tak byla Haiti obětována imperialistické dravosti.
Článek V. ústavy, který po celé jedno století zakazoval bělochům vlastnění půdy, byl zrušen.
Haitští venkované byli první obětí příchodu vlastníků, kteří skupovali a rozvíjeli nové plantáže. To, společně se systematickou represí v kampaních prováděných okupačními jednotkami, vyvolalo opravdový hromadný útěk venkovanů na Kubu. Z 23 490 v roce 1915 se jejich počet zvýšil v roce 1920 na víc než 30 000. Jiný migrační příval směřoval do Santa Dominga.
Nestydatá kolaborace buržoazních elit byla vyvážena epopejí "Cacos" Charlemagne Peralta, který po čtyři roky (1915-1919), než byl zrádně zavražděn, vedl partyzánskou válku, která čelila okupačním jednotkám.
Námořníci opustili haitské území až v červenci 1934.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.