Spojené státy-nedokončený sen - 11 - trest smrti

Podrobnosti

Vytvořeno 20. 1. 2011

Twitter

V uplatňování trestu smrti hraje roli rovněž rasismus. Je to hrozná loterie, jak prohlašuje Amncsty International ve své zprávě z roku 1987 k trestu smrti ve Spojených státech. Loterie, v níž někdo má víc "šancí" než ti druzí "vyhrát". Jsou to chudí, Afroameričané a členové jiných etnických menšin.

 Ve Spojených státech je dnes 3 350 odsouzenců k smrti, kteří čekají na výkon trestu v "celách smrti" někdy víc než deset let, a jejich počet se každoročně zvyšuje o 250 osob. A 48 % těchto odsouzených jsou černoši, kteří tvoří, jak nutno připomenout, jen 12 % obyvatelstva.
 V letech 1967 až 1977 nebylo ve Spojených státech poprav, i když byly během tohoto období rozsudky smrti vynášeny. V roce 1972 vyhlásil Nejvyšší soud platný zákon o trestu smrti za protiústavní a neplatný, přičemž vycházel ze skutečnosti, že většina zákonů uplatněných v tomto směru až do onoho data představovala "kruté a neobvyklé" potrestání, přičemž se porušoval 8. a 14. doplněk Ústavy Spojených států.
  Moratonum, rušící na deset let popravy, rozhodnutím Nejvyššího soudu v roce 1976 skončilo. Podle něj je trest smrti, pokud je vynesen za určitých podmínek, ústavní. Od té doby 38 států zrevidovalo v tomto směru své zákony a zavedlo trest smrti. Od roku 1976 do konce 1997 bylo popraveno 433 vězňů, z čehož 38 v roce 1993, 31 v roce 1994, 56 v roce 1995, 45 v roce 1996 a 74 v roce 1997.
  To znamená, že se rytmus poprav zrychluje. A to v souladu s veřejným míněním, jež je poplatné bezpečnostním tradicím, přijímaným v rámci bezpečnostních teorií.
 Trest smrti ve Spojených státech je rasistický, jako celý americký soudní systém. Ve své zprávě o trestu smrti ve Spojených státech zveřejněné v roce 1987 Amncsty International konstatovala: "Zdá se, že černoši uznaní vinnými vraždou bělochů jsou častěji odsuzováni k trestu smrti než kterákoli jiná kategorie osob. Naproti tomu běloši jsou zřídkakdy odsouzeni k trestu smrti za to, že zabili černocha". Bývalý člen Kukluxklanu Henry Francis Hays, který byl 6. června 1997 popraven, byl prvním bělochem popraveným za vraždu černocha od roku 1944. Lze pozorovat, že podobně jako u jiných trestů stanovuje americká justice pořadí závažnosti, kde jako nejzávažnější delikty jsou ty, kde agresoři jsou černí a oběti jsou bílé. Pak následují bílí agresoři a bílé oběti a nakonec bílí agresoři a černé občti. Amnesty International konstatuje ve své zprávě: "Je zjištěno, že na Floridě a v Texasu černoši vinni vraždami bělochů riskují, že budou čtyřicetkrát častěji odsouzeni k trestu smrti než běloši, kteří zabili černochy." Většina černochů, kteří jsou v "celách smrti", byla obviněna z vraždy bělocha.
 Nikdy nebyl běloch popraven za znásilnění černošky. Zatímco 54 % černochů, kteří znásilnili bčlošky bylo v letech 1930 až 1967 popraveno, a 89 % mužů popravených za znásilnění byli černoši.
  Dodejme, že ve Spojených státech v obecné rovině postihuje trest smrti především chudé. Šedesát procent odsouzených bylo v momente svého zatčení bez práce; 65 % jich je bez jakékoliv profesní specializace; 50 % nedokončilo základní vydělání; 90 % je příliš chudých, aby si mohli zaplatit advokáta. V Kalifornii během osmiletého období bylo 42 % usvědčeno z vraždy prvního stupně a odsouzeno k smrti, zatímco u "bílých krku" byl tento poměr jen 5 %.
  Jc třeba vědět, že trest smrti nemá žádný odstrašující účinek. Kanada zrušila trest smrti a v této zemi se snížil výskyt vražd. Na Floridě a v Texasu znovu zavedli trest smrti a počet vražd tam nepřestal vzrůstat. Určitý počet psychologů dokonce vyslovil teorii, že trest smrti popravdě podněcuje psychopatickč chování, v němž daná osoba hledá svou vlastní smrt v určitém druhu sebevraždy naprogramované samotným dotyčným jedincem.
 Některá nedávná rozhodnutí Nejvyššího soudu odmítajícího podaná odvolání v několika případech trestu smrti omezila možnosti odvolat se, čímž se může ještě víc v budoucnu urychlit provádění poprav ve Spojených státech, zvláště když předseda Nejvyššího soudu, ultrareakcionář William Rehnquist dosazený sem Ronaldem Reaganem, navrhl Kongresu text zobecňující tato rozhodnutí. Dokonce podpořil návrh zvláštního výboru soudců doporučujícího, aby bylo připuštěno jen jedno odvolání (habeas corpus) odsouzencům k smrti k federálním soudům, když bylo odmítnuto odvolání k státnímu soudu.
  Nejhroznější jc, že v případě omylu (nebo omylu v uvozovkách), jc to nezvratné! V listopadu 1985 Americké sdružení občanských práv (ACLU) zjistilo, že 25 osob bylo ve Spojených státech od začátku století popraveno omylem, za zločiny, kterých se nikdy nedopustily, nebo které vůbec neexistovaly. Známe dobře případ Sacca a Vanzettiho, manželů Roscnbcrgových nebo Willic McGccho.
Ale kolik dalších takových případů bylo. o nichž nevíme?
Nelze mlčet nad takovým porušením práv člověka.

• < Předchozí
• Další >