Agrese "demokratů" do Vietnamu I.

Podrobnosti

Vytvořeno 18. 8. 2006

Twitter

Korea nebyla jedinou zemí, kde národy musely bojovat proti imperialistické agresi. Dlouhou válku musel vést v letech 1946-1954 i vietnamský lid. Vietnam byl totiž před válkou francouzskou kolonií, která padla za války do rukou Japonců. V čele boje proti japonské okupaci stáli komunisté, kteří též vedli úspěšné povstání proti Japoncům v květnu 1945- 2.9.1945 vyhlásil Ho Či Min slavnostně v Hanoji Vietnamskou demokratickou republiku.

Podle spojeneckých dohod měla kapitulaci japonských vojsk přijmout po 16. rovnoběžku anglická vojska, severní část pak čínská vojska. Francouzi ale chtěli převzít své bývalé koloniální panství a tak na jaře 1946 po mnohých dohodách skutečně jiná vojska nahradili. Uzavřeli v březnu 1946 dohodu, kde respektovali VDR jako svobodný stát v rámci Francouzské unie.
Avšak tato dohoda se ukázala jen jako záminka k něčemu jinému. Již na podzim 1946 je ve Vietnamu na 70000 francouzských vojáků. V listopadu a v prosinci vyprovokují v Haiphongu a Hanoji incidenty, které vyúsťují v dělostřelecké ostřelování těchto měst a k útoku na prezidentský palác...
Vietnamský lid povstává, aby bránil svoji zem před neokolonialistickými choutkami francouzských imperialistů. Mladá, většinou partyzánská a oproti Francouzům špatně vyzbrojená vietnamská armáda má na své straně džungli, národ a víru. A ukazuje se, že tyto zbraně jsou nepřemožitelné.
Vláda VDR je evakuována do horského prostoru Viet-Bak v severním Vietnamu.
Francouzi však nespoléhají jen na vojenské řešení tohoto konfliktu, ale snaží se využít i profrancouzských vlivů v samotném Vietnamu- v roce 1949 je vytvořen zvláštní stát Vietnam, do jehož čela je postaven císař Bao-Daj, loutka plně podléhající francouzské kontrole. Ani to však nemění obrovskou autoritu vietnamské armády mezi lidem, i v oblasti Bao-Dajova režimu.
Na podzim r.1947 dosahují počty francouzských vojsk již 115000. Velké tažení, jehož cílem je dobít Viet-Bak, se však Francouzům nedaří. Zmobilizovaný vietnamský lid, partyzáni, způsobuje Francouzům citelné ztráty a mizí v džungli...
Důležité změny v průběhu války nastávají v roce 1950. Rostoucí síla lidových vojsk umožňuje koncem roku 1950 zničení francouzských posádek ve vietnamsko-čínském pohraničí, při kterém Francouzi ztrácejí přes 10000 mužů a je očištěna hranice v délce přes 700 km. Jsou vytvořeny též nové osvobozené základny...
Od roku 1950 nabývá boj vietnamského lidu proti francouzským kolonizátorům také jiného charakteru z mezinárodních souvislostí. USA stále více aktivněji zasahují do událostí ve Vietnamu a Francie je závislá na jejich ekonomické a vojenské pomoci. Socialistické země uznávají v roce 1950 VDR a poskytují jí morální a materiální pomoc.
V letech 1953-1954 dochází ve Vietnamu k rozhodujícím akcím. V létě 1953 je do Vietnamu poslán nový velitel generál Henri Navarre, který v USA konzultuje tzv. Navarrův plán. Francouzská vojska mají upustit od obrany široce rozmístěných bodů a mají přejít k velkým operacím, při kterých by soustředila maximum sil. Tím má být vietnamské armádě zasazen rozhodující úder. Francouzský útok podle tohoto plánu je zahájen v polovině roku 1953 v jihozápadní provincii Ninh.-Binh. Ztroskotává však na houževnatém odporu vietnamských vojsk.
Partyzáni sami stačí zničit výsadkové jednotky. Poté zasazuje vietnamská armáda Francouzům úder v prostoru, kde to vůbec nečekají. Obkličuje francouzskou pevnost Lai-Chau v severozápadním Vietnamu.
Generál Navarre je nucen těmto vojskům pomoci. Vsazuje 20.11.1953 čtyři výsadkové prapory v nedalekém opevněném prostoru Dien-bien-phu. Pevnosti Laj-Chau však pomoženo není- samotná posádka v počtu 4000 mužů je zničena a samo Dien-Bien-phu se ocitá v obklíčení. Navarrův plán je v troskách.
V prosinci 1953 začíná vietnamské velení stahovat svá vojska kolem Dien-Bien-phu.
Francouzská armáda se ocitá v kleštích. Nepomáhá ani zásobování letadly, jelikož vietnamské velení organizuje i diverzní akce na nepřátelských letištích, např. na letištích v Hanoji a Haiphongu je zničeno 78 francouzských letadel.
Francouzi volají na pomoc Američany. Ti navrhují použít proti Vietnamu atomovou bombu, ale proti jsou jak Francie, tak i Velká Británie. Proto je dohodnut pouze společný nálet na pozice vietnamské armády, kterého by se mělo zúčastnit na 300 bombardérů.
13.3.1954 však vietnamská armáda zaútočila na Dien-bien-phu a 7.5.1954 ukončila naprostým zničením posádky francouzských okupantů tuto válku. Celkem zde bylo zabito a zajato 16200 francouzských vojáků, sestřeleno 62 letadel.
Bombardování se tedy nekonalo, i z toho důvodu, že veřejnost nebyla dalšímu zapojování amerických sil do konfliktu po Koreji nakloněna. Mezinárodní důsledky by též mohly být velice nežádoucí...
Na ženevské konferenci pak je podepsána v r.1954 dohoda o příměří.
Země však byla rozdělena 17.rovnoběžkou na 2 části, jejichž sjednocení mělo být uskutečněno v roce 1956 na základě svobodných voleb.
Bohužel však již o několik let později musí vietnamský lid znovu sáhnout po zbrani a bránit svou vlast proti novému nepříteli, americkému imperialismu.

• < Předchozí
• Další >