O francouzských neokoloniálním choutkách ve Vietnamu jsme již psali. Skončili jsme rokem 1954, kdy byla Ženevskými dohodami válka vietnamského lidu proti francouzským kolonizátorům. Nebyly tím vyřešeny všechny problémy Vietnamu.Země byla rozdělena 17.rovnoběžkou, vietnamská lidová vojska měla být stažena na sever země, francouzská a jihovietnamská na jih. Na základě svobodných voleb měla být země pak sjednocena.
Stále větší vliv však začali získávat Američané, kteří vytlačovali bývalé "francouzské pány", což bylo stvrzeno např. jednáním o Indočíně v září 1954 ve Washingtonu, nebo vytvořením paktu SEATO, kde byl jižní Vietnam prohlášen zemí pod ochranou paktu.
Hlavním představitelem amerického imperialismu, na kterého spoléhali, byl nacionalista Ngo-dinh-Diem, antikomunista, emigrant z USA. V roce 1954 se stal ministerským předsedou a v říjnu 1955, kdy byl císař Bao-Dai zbaven moci, prezidentem Vietnamské republiky. Domácí buržoazie začala být silně podporována USA, zahraniční kapitál nacházel v zemi volné pole působnosti. Z toho těžil i Diem, který postupně vytvořil absolutistický systém, který nesnesl nejmenší opozici.
Americký vliv se projevoval i v oblasti vojenské. Do jara 1956 byla odsunuta veškerá francouzská vojska, jihovietnamská vojska byla vybavována modení americkou výzbrojí, působí zde také američtí instruktoři, poradci. Ostří této armády je namířeno dovnitř, proti všemu pokrokovému. Jsou pořádány celé trestné výpravy, doprovázené terorem a násilím. Dlouho, dlouho, snášel vietnamský lid toto příkoří. Ale pak přetekl i jejich pohár trpělivosti. Do konce 50. let jihovietnamská armáda vedla jednostrannou válku proti vietnamskému lidu. Jen do roku 1958 bylo v jižním Vietnamu na 200000 lidí uvězněno, na 7000 vlastenců zavražděno a 14000 lidí zmrzačeno.
Poté došlo na jihovietnamském venkově k řadě povstání a v prosinci 1960 byla vytvořena Národní fronta osvobození. Lid musel opět bojovat za své osvobození, proti americkému imperialismu.
Američané měli v této tzv. občanské válce prsty takřka všude. Jihovietnamská armáda válčila s americkými zbraněmi, instruktury i veliteli. Alr to nestačilo. Partyzáni postupně ovládají až 4-5 území, ačkoliv je proti nim vrženo sedm z devíti divizí armády. Na radu USA vytváří jihovietnamská armáda velké koncentrační tábory, kam soustřeďuje vesnické obyvatelstvo...Paryzáni však postupně osvobozují tyto vesnice: v roce 1963 1625 vesnic, 1964 3659 vesnic atd. Ukazuje se, že jihovietnamská armáda není sama schopna zvládnout hněv vietnamského lidu. Američané musí zasáhnout vlastními silami.
Kennedy se v květnu 1961 rozhoduje vyslat do jižního Vietnamu zvláštní jednotky, rozhoduje se rozšířit diverzní akce proti Vietnamské socialistické republice. Již v listopadu 1961 se američtí piloti účastní bojových akcí.
Odpor vůči Ngo-dinh-Diemovi začíná však být nesnesitelný i v řadách buržoazie a tak je se souhlasem USA při puči 1.11.1963 zavražděn. V průběhu 14 měsíců pak dochází k 5 vojenským převratům...
Zatímco koncem roku 1961 je v jižním Vietnamu pouze 1346 vojáků, v okamžiku Kennedyho smrti je to již téměř 17000 Američanů. Zároveň USA ničivě zasahuje i proti Vietnamské demokratické republice. Záminkou se stává tzv. tonkinský incident v srpnu 1964, kdy podle USA zaútočily dělové čluny VDR na americký torpédoborec Maddox. Že tento torpédoborec podporoval jihovietnamské dělové čluny, které ostřelovaly VDR, že byl ve výsostných vodách VDR, to už je nezajímalo... Je zahájeno bombardování VDR, které se od počátku r.1965 stává intenzivní a trvá 8 let. V červnu 1965 jsou poprvé nasazeny obří bombardéry B-52, kteří od dubna 1966 bombardují i VDR.
Od roku 1965 přebírá USA celé těžiště vedení vietnamské války. V prosinci 1965 je ve Vietnamu již 184000 amerických vojáků, v roce 1967 je to již půlmiliónová armáda.
Vietnamský lid za pomoci socialistických zemí však hlavu nesklání. Partyzánské oddíly se mění v pluky a divize. Koncem ledna 1968 zahajují vojska Národní fronty osvobození největší ofenzívu války. Útočí na 37 jihovietnamských měst, dokonce i na Saigon. Jen s velkým úsilím se Američanům podařilo osvobozenecká vojska vytlačit... Tato ofenzíva byla překvapením pro celé americké vedení a veřejnost.Sílí hlasy po míru, odpor proti válce. Vždyť do konce roku 1968 zahynulo ve Vietnamu přes 30000 amerických vojáků, bylo zničeno 5000 amerických letadel a vrtulníků. válka stála USA jen v roce 68-69 přes 28 mld USD.
Amerikanizace vietnamské války, přes 550000 amerických interventů, selhala. USA se ještě snaží rozšířit válku na sousední státy, Laos a Kambodžu, odpor veřejnosti však nadále vzrůstá.
Nixon vyhrává voby a slibuje konec války. Nixonova doktrína z června 1969 však znamená pouze výměnu amerických vojáků za asijské. Jeden asijský voják totiž stojí podle amerických odborníků jen patnáctinu ceny amerického žoldáka! A bude také hájit americké zájmy! Zároveň s tím je intenzivně budována miliónová jihovietnamská armáda. Zintenzivňuje se bombardování obou částí Vietnamu. Nikoliv tedy ústup, ale aktivnější zapojení národů z oblasti do konfliktu, např. kambodžského a thajského.
Ani nejmodernější zbraně však nemohly vietnamský lid pokořit. Chtěl si vybojovat svobodu, to však nebylo možné v saigonském režimu. Zvláště za vlády Nguyen-van-Thieua, kdy bylo v jižním Vietnamu asi 100000 politických vězňů. Koncem března podnikají vojska prozatimní revoluční vlády Jihovietnamské republiky velikonoční ofenzívu a saigonská vojska prchají. Američané opět stupňují masové bombardování, tentokrát i Hanoje, zaminovávají vjezd do přístavů VDR.
Mezinárodní síly tlačí na USA, ale ty chtějí mír, diktovaný americkými zbraněmi. Jen v době 72-73 dodávají do Vietnamu 1300 letadel a 800 vrtulníků. O vánocích 1972 nejrozsáhleji a nejsilněji za celou válku bombardují Hanoj a severní Vietnam...
27.1.1973 je nakonec v Paříži podepsána mírová dohoda...
Ale ve Vietnamu ještě trvá boj s reakčním režimem. Na počátku roku 1975 byla uskutečněna závěrečná operace Ho Či Min, kdy bylo dosaženo celkového vítězství a osvobození jižního Vietnamu. Saigon je přejmenován na Ho Či Minovo město, válka končí. Vietnamský lid vítězí.
Tato válka stála USA 150mld USD, padlo v ní 46000 amerických vojáků. Američané se ve Vietnamu neštítili použít žádných zbraní. Na jeden hektar bylo spotřebováno 190kg munice, 7x více než v druhé světové válce. Používali bakteriologické a chemické zbraně. Nad Vietnamem bylo rozptýleno přes 80miliónů tun chemikálií, na jednohoobyvatele připadlo 4.1 litrů herbicidů. Co dokázali plyny Agent Orange a Agend White, nemohu ani napsat...Kobercovým bombardováním byla zničena půda o rozloze 5milionů hektarů...
Ne, dost už, stačí to.
Ekologickým a jiným škodám bude věnován zvláštní článek.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.