Agrese "demokratů" do Číny

Podrobnosti

Vytvořeno 1. 12. 2006

Twitter

Po skončení 2. světové války a vyhnání japonských imperialistů nebyly asijské národy ochotny se opět podřídit předválečným koloniálním pánům, ať již to byli Francouzi, Holanďané či Angličané. Boj za národní svobodu tak vedl k postupnému rozpadu koloniálního panství. Pro vývoj v celé této oblasti bylo důležité, že zde vznikly lidové státy jako např. Korejská lidově demokratická republika, Čínská lidově demokratická republika, Vietnamská demokratická republika, ale i státy jako např. Indie.

A tak si dnes povíme, jak se situace vyvinula v  poválečné Číně.

Boj čínského lidu za svobodu byl dlouhý, těžký a plný obětí. Mezi nepřáteli nebyla totiž jen zahraniční síla, ale i vlastní reakce. Vlastně celé období mezi světovými válkami bylo zaplněno občanskými válkami. Poté vedl čínský lid od r.1937 až do roku 1945 dlouhou válku proti japonskému militarismu.

V těchto obtížných válkách se postupně do čela boje dostávala Komunistická strana Číny, vedená Mao Ce-tungem. Ve dvacátých letech vybudovala již i své vlastní ozbrojené síly, které od začátku byly nuceny bojovat proti domácí reakci podporované zahraničím.

Když skončila 2. světová válka, svitla naděje i pro mírový rozvoj Číny. O to se snažila také Komunistická strana Číny, která předkládala Kuomintangu, další velké politické a vojenské síle v Číně, návrhy na spolupráci těchto stran i po válce. Čankajšek, představitel Kuomintangu, si však skutečnou spolupráci s komunisty nepřál. Za války byl sice k této spolupráci donucen, přesto však porváděl celou dobu různé intriky a nepřestával usilovat o zničení komunistické strany...

Podporu mu samozřejmě vyjádřily Spojené státy americké, které již v září roku 1945 přímo intervenovaly v Číně, když hrozilo nebezpečí, že po kapitulaci japonských vojsk padnou důležité přístavy do rukou lidových vojsk. A tak americká vojska obsadila důležitá čínská města a americké letectvo a námořnictvo urychleně přepravovalo vojska Kuomintangu z vnitrozemí do pobežních oblastí. Aby se zabránilo manévrům komunistů, byly dopraveny vzduchem celkem 3 nacionalistické armády, aby obsadily území na severu a východě Číny, přes půl miliónu mužů bylo do těchto oblastí posláno námořní cestou. Na žádost Čankajška se v dále v severní Číně vylodilo 50 000 amerických vojáků, aby bránili životně důležitá místa před komunisty...

Japonská vojska dostala příkaz vzdávat se a odevzdávat zbraně pouze kuomintangským vojákům. Další zbraně dodaly Kuomintangu USA na základě zákona o půjčce a nájmu, např. od října 1945 do července 1946 i 800 letadel, 200 válečných lodí, 12000 obrněných a nákladních aut. Američtí důstojníci působili také jako instruktoři. Američané také vycvičili a vyzbrojili do poloviny roku 1946 57 hlavních úderných divizí. A tak v polovině roku 1946 dosáhla vojska Kuomintangu počtu 4 300 000 mužů...

Proti nim stálo 1 200 000 mužů Čínské lidové osvobozenecké armády, vybavené jednoduchými pěchotními zbraněmi, avšak disciplinovaných a ukázněných.

V roce 1945 ovládala lidová vojska celkem 19 velkých oblastí. V červenci 1946 záhájil Čankajšek útokem na osvobozené oblasti novou válku, již 3. revoluční občanskou válku v Číně.

V prvním roce války vedla kuomintangská vojska rozsáhlý útok na osvobozené oblasti. Lidová vojska se bránila a mobilizovala široké masy čínského lidu. Skvělá taktika Mao Ce-tungova vedení a jeho zásady partyzánské války však začaly přinášet ovoce. Lidová vojska sice ztratila několik oblastí, ale dovednou partyzánskou činností utrpěl nepřítel velké ztráty.

Od července 1947 do konce roku 1949 byla nucena kuomintangská vojska postupně vlivem změn v poměru sil přecházet od všeobecného útoku pouze k dílčím akcím. V druhé polovině roku 1947 pak přešla lidová vojska do protiútoku.

Partyzánská válka se změnila v pravidelné akce. Prohloubilo se centrální řízení vojsk, byly vytvořeny divize, sbory, armády, fronty. Zlepšila se výzbroj, celá vojenská uskupení dokonce přecházela ze strany nepřítele.

Na přelomu roku 1948 a 1949 byly provedeny tři velké operace v Mandžursku, střední Číně a v severní Číně. Každá tato operace skončila obklíčením a zničením půlmiliónového uskupení kuomintangských vojsk pěšími vojsky. Dále byly osvobozeny i důležité průmyslové oblasti středního Mandžurska a severní Číny. Poprvé tak lidová moc získala celé souvislé území až k čece Jang-c-tiang.

V polovině dubna 1949 překročila lidová vojska i tuto řeku a znovu obklíčila nepřátelská uskupení, tentokrát v prostoru měst Nankinu a Šanghaj. Při rychlém pronásledování sledovalo velení lidových vojsk cíl co nejrychleji dosáhnout pobřeží a zamezit tak možnosti pomoci USA, jednak zabránit čankajškovským  vojskům uniknout do zahraničí. Přesto se zbytkům vojsk podařilo uprchnout, většina se dostala na ostrov Tchaj-wan. Osvobodit tento ostrov však již nebylo v silách lidového letectva a námořnictva...

1. října 1949 byla v Pekingu slavnostně vyhlášena Čínská lidová republika.

• < Předchozí
• Další >