Rezoluce KSM k Evropské unii, 2004

Podrobnosti

Vytvořeno 22. 3. 2004

Twitter

Česká republika se 1. května 2004 stane členskou zemí Evropské unie. Stává se to v době, kdy bude unie rozšířena na 25 členů a kdy se připravuje nový základní dokument unie – tzv. Ústava EU, která bude znamenat další krok k vytvoření imperiálního evropskému superstrátu včetně snížení sociálních práv a svobod. První návrh zakládající smlouvy nebyl sice kvůli vnitřním rozporům přijat, ale další varianty se připravují.

Evropská unie nebyla vytvořena zdola z touhy po sbližování lidí ani svobodným rozhodnutím občanů smluvních států. Evropská unie vznikala od počátku na základě mezinárodních úmluv vynucených monopolistickými svazy. Od smlouvy o Evropském sdružení uhlí a oceli, přes ustavení Evropského hospodářského společenství, předchůdce Evropského společenství a Evropské unie v roce 1951. Šlo o diktát monopolního a finančního kapitálu s cílem maximalizovat zisky a konzervovat stávající kapitalistický systém proti možným snahám o změnu. Tento charakter si Evropská unie zachovala dodnes. V Evropské unii hraje rozhodující úlohu německý a francouzský velkokapitál. To není zárukou ani demokracie, ani míru, ani stability!

Evropská unie však již přerostla rámec vícestranných mezinárodních smluv a dostala podobu nového státu, který neuznává právo národů na sebeurčení, jen jim dává jistou míru autonomie ve věcech kulturních a národních. Tento charakter se cestou Maastricht – Amsterodam - Nice stále prohlubuje. Nejnověji má být dokonce přijata Ústava, která vytvoří na konzervativně-neoliberálním myšlenkovém základě nový superstát, konfederaci s vlastními orgány a mezinárodně právní subjektivitou. Snahou Evropské unie je nahradit spolupráci zemí konkurencí regionů, která by rozbila uvědomění sounáležitosti pracujícího lidu. Rozhodující úlohu nehraje reprezentativní orgán Evropské unie – Evropský parlament (EP), ale Evropská komise jako orgán nikomu neodpovědných eurobyrokratů a Rada EU, v níž hlasy nejsou rovnocenné, ale váží se podle velikosti zemí. Evropská komise i Rada EU diktují hospodářské podmínky v zájmu monopolů a finančního kapitálu zcela bezostyšně a do velkých podrobností Samotný Evropský parlament má charakter spíše poradního sboru, jehož názor nemusí být respektován. Už při volbách je hlas občana upravován majetkovým koeficientem jeho národního státu. Občan Evropské unie se jen velmi obtížně dostane do kontaktu s poslancem Evropského parlamentu (jeden poslanec připadá téměř na 500 tisíc voličů). Ani v budoucnu nebude mít EP zákonodárnou iniciativu. Nijak nevolení úředníci mají obrovské pravomoce, přičemž jim chybí jakákoliv kontrola a skládání účtů. Demokratický deficit se v návrhu Ústavy EU dále prohlubuje, zároveň se po vstupu nových zemí ještě zvýší model dvourychlostní Evropy, tzn. států lepší a horší kvality.

Doklad imperialistického charakteru podala Evropská unie zcela jasně nejen při agresivní válce proti Jugoslávii. Dalšími příklady expanze a dobyvačné politiky EU je i její angažovanost v rámci akcí USA, které vedly ke svržení režimu Talibanu v Afganistánu a Sadáma Husajna v Iráku. V souvislosti s válkou v Iráku se mezi jednotlivými členy Evropské unie objevily i značné rozpory, které však nesouvisely s válkou jako takovou, ale spíše s vlastními imperiálními zájmy. Druhým případem může být i přímé zapojení jejich vojsk do stále probíhajících bojů v Afganistánu, včetně vojáků ČR. Evropská unie dále intenzivně usiluje o vlastní ozbrojené síly a od počátku se netají tím, že jsou určeny k obsazovaní a porobě národů mimo uzemí Evropské unie, tak jako tomu je v případě Kosova a Metochie. K uskutečnění vojenských plánů EU byla zřízena ESVP (Evropská bezpečnostní a obraná politika), po smlouvě z Nice 60.000 intervenční Evropská armáda a aby byl k dispozici vlastní zbrojní průmysl, vznikl spojením politických a ekonomických sil kolos European Aeronautic defense and Space Company (EADS).

Ve dnech 13. a 14. června proběhlo v ČR referendum o vstupu České republiky do Evropské unie. V celé Evropské unii již delší dobu probíhá snaha proměnit zaměstnance opět na bezprávné námezdní síly. DPH i spotřební daně v současné podobě a jejich nepřetržitý růst, privatizace, liberalizace, restrukturalizace i reforma důchodů, pracovního práva k nimž došlo po roce 1989 je zcela v souladu s hospodářskou politikou Evropské unie.

Sociální záměr Evropské unie je u nás vyzvedáván zcela falešně. Evropská unie si nedokáže poradit s vysokou nezaměstnaností. V současnosti navíc prosazuje drastické zvyšování věku odchodu do důchodu. Stále více je v Evropské unii požadována "pracovní flexibilita a přizpůsobivost" zaměstnanců, kterým masově hrozí podzaměstnanost. V souvislosti s tím stojí za zmínku i tzv. volný pohyb pracovních sil v rámci EU slibovaný ČR jako velká výhoda našeho vstupu. Všechny státy EU s výjimkou Irska a Velké Británie však již prohlásily, že pro nově vstupující země zavedou různě dlouhá tzv přechodná období, kdy jim pracovat ve svých zemích nedovolí… Již dnes žije pod mezinárodně stanovenou hranicí bídy okolo 18% občanů Evropské unie. V Evropské unii jsou tak odbourávány i poslední zbytky sociálních výdobytků. Sociální zabezpečení je komunitárním právem upraveno minimálně.

Zarážející je trend vzdělávacího systému v EU udělat ze vzdělání pouhé zboží, privilegium pro bohaté, kteří si je zaplatí i snaha udělat ze škol jen provozy pro výrobu úzkých specialistů pro praxi. To snižuje rozhled mládeže a ohrožuje ji i na trhu práce, kde je omezena jen na úzké odvětví. Není náhodou, že 2/3 nezaměstnaných v Evropské unii tvoří mládež. Výrazným negativem je rovněž omezení svobody cestovat mimo území členských států tzv. institutem jednotného evropského víza. Zlepšení možnosti studia a odpovídající práce v zahraničí nebude přitom pro mládež krom privilegovaných nikterak výrazné.

My, mladí komunisté, odmítáme zjednodušený pohled na Evropskou unii jako přirozený a nevyhnutelný proces integrace lidstva. Stavíme se za skutečnou rovnoprávnost národů a za mírovou spolupráci mezi národy. Proti byrokratickému, protisociálnímu a imperialistickému bloku - Evropské unii - stavíme sjednocenou socialistickou Evropu, součást sjednoceného socialistického světa solidarity, práce a sociálních jistot.

Čekají nás volby do Evropského parlamentu. I když si neděláme iluze o formovatelnosti EU prostřednictvím EP, je zastoupení komunistů v tomto orgánu důležité pro posílení pozic a možností radikální levice v Evropské unii. Proto podpoříme KSČM a zejména naše zástupce na kandidátce – Zdeňka Štefka a Petera Schustera.

PRYČ S EVROPSKOU UNIÍ! PRYČ S EVROPSKÝM IMPERIALISMEM!

ANO ROZUMU! ANO SUVERENITĚ NÁRODŮ! ANO INTERNACIONÁLNÍ SOLIDARITĚ!

březen 2004

• < Předchozí
• Další >