Četli jsme o MDŽ

Podrobnosti

Vytvořeno 8. 3. 2008

Twitter

Mezinárodní den žen je příběhem obyčejných žen vytvářejících historii. Má kořeny ve staletých bojích za spoluúčast na veřejném životě a za sociální změnu směrem k zrovnoprávnění s muži. Vždyť již ve starověkém Řecku Lysistraté vyzývala ženy k odmítání sexuálních povinností manželům, kteří pokračovali ve vedení války. Za francouzské revoluce Pařížanky, vykřikujíce heslo „volnost, rovnost, bratrství“, pochodovaly na Versailles s požadavkem volebního práva pro ženy. Na první účast ve volbách si však musely ještě pěkně dlouho počkat.

Myšlenka ustanovit Mezinárodní den žen vznikla na přelomu 19. a 20. století, což bylo v industrializovaném světě období expanze a sociální nestability, rychlého nárůstu populace a radikálních ideologií. Ženy vstupovaly masově do sféry placené práce, avšak pracovní podmínky a ubohé výdělky byly neudržitelné. Začínají vznikat první odborové svazy, ženy se politicky aktivizují. Ve Spojených Státech vzniká v roce 1903 Women´s Trade Union League, která se o pět let později podílí na organizaci generální stávky v newyorské textilní továrně Triangle Shirtwaist Factory. Přes dvacet tisíc zaměstnankyň stávkovalo po třináct mrazivých zimních týdnů za zlepšení pracovních podmínek a zvýšení mezd. Většinu z nich však stála účast ve stávce místo. Ignorance vlastníka továrny má v březnu 1911 tragické vyústění, kdy při požáru budovy s falešnými požárními východy, zamčeným vstupem a výrobními halami plnými hořlavého materiálu zahynulo 146 mladých dívek, především italských a židovských imigrantek. Ženským aktivistkám se nakonec na základě této události podařilo docílit výrazných změn v americkém pracovním právu.

Paradoxem je, že pouhý týden před touto katastrofou proběhly 19. 3. /výročí Německé revoluce roku 1848/ v Německu, Rakousku a Dánsku a Švýcarsku oficiální oslavy prvního Mezinárodního dne žen, oslavujícího hnutí za ženská práva a svobodu. Jenom v Německu byl ten rok distribuováno na milión letáků. Návrh na ustanovení tohoto svátku byl totiž přijat o rok dříve, 1910, na druhé Mezinárodní konferenci socialistických žen v Kodani. Klára Zetkinová tehdy navrhla každoročně organizovat "Mezinárodní den pracujících žen" pod heslem "Volební právo pro ženy spojí naše síly v boji za socialismus!" Účastnice konference však neurčily žádný konkrétní den, a proto ještě pár let trvalo, než se datum MDŽ ustálilo na druhou březnovou neděli. Po 11. lednu 1911 začala mobilizace na Den žen v Rakousku a v Německu, vznikly dva ženské časopisy "Hlas pro ženu" v Německu a "Den žen" v Rakousku. V roce 1911 se tak konal první Den žen, který byl mezinárodní, a hned předčil všechna očekávání. V Rakousku a v Německu to vřelo, mítinky se konaly všude a sály byly přeplněné. Muži zůstali doma s dětmi a ženy vyrazily do ulic. Pouliční demonstrace byly až třicetitisícové. Policie se rozhodla odstranit transparenty, ale pracující ženy se jim postavily. Krveprolití zabránila jen přítomnost socialistických poslanců. Datum 8. března bylo nakonec vybráno v roce 1913, později bylo podepřeno i památkou ženských nepokojů proti válce a bídě v roce 1917 v Petrohradě, které posléze přerostly v únorovou revoluci a abdikaci cara. Prozatímní vláda, která poté nastoupila, zaručila ženám volební právo.

V roce 1975 byl Mezinárodní den žen oficiálně uznán Organizací spojených národů a v důsledku toho jej přijaly mnohé národní vlády, jež o jeho existenci neměly dříve tušení. Přestože má většina Čechů z minulosti MDŽ spojeno s bujarými podnikovými oslavami, které ženy nachystaly a muži si pak užili, celosvětově je tento den vnímán jako příležitost pro artikulaci problémů a požadavků žen a jejich protlačení do politické agendy.

Mnoho českých mužů vždy MDŽ odmítalo, když nemají na oplátku nějaký mužský mezinárodní den. Ale museli muži jako polovina lidstva bojovat za volební právo, za právo zodpovídat za vlastní děti, za právo na placenou práci, na vzdělání, na účast ve veřejném životě, za ekonomickou nezávislost?

Bohdana Rambousková, www.pauza.cz

• < Předchozí
• Další >