header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Před 190 lety se narodil Karel Marx

Před 190 lety, 5. května 1818, se narodil v pruském Trevíru Karel Marx. V literatuře vydávané v ČSSR před rokem 1989 bývalo v souvislosti s jeho osobou uváděno: „zakladatel vědeckého komunismu, tvůrce filozofie dialektiky a historického materialismu, vědecké a politické ekonomiky a vůdce a učitel mezinárodního proletariátu“. Novodobé publikace se spokojují s označováním Marxe za „německého filozofa a sociálního vědce“, ovšem ani antikomunisté nepopírají, že se jednalo o jednoho z nejvýznamnějších filozofů a politiků historie.

Z dalších životopisných dat Karla Marxe připomenu jen stručně podle článku V. I. Lenina „Karel Marx (stručný životopis a výklad marxismu)“, že studoval práva, ale především historii a filozofii, působil jako redaktor v Bonnu, Kolíně nad Rýnem a Paříži, kde začal spolupracovat s Bedřichem Engelsem a odkud byl vypovězen jako nebezpečný revolucionář. Poté žil v Bruselu.
V roce 1847 vstoupili Marx s Engelsem do tajného Svazu komunistů a v listopadu téhož roku se zúčastnili jeho sjezdu v Londýně. Z pověření sjezdu vypracovali „Manifest komunistické strany“, který vyšel v únoru 1848. Marxovi bylo tehdy 29 a Engelsovi 27 let.
V průběhu buržoazních revolucí let 1848 – 1849 pobýval Marx v Belgii, Francii i Německu, ale postupně byl odevšad vypovězen a uchýlil se do Londýna, kde žil až do smrti.
V Londýně Marx dále tvořil, v roce 1859 byla vydána jeho kniha „Ke kritice politické ekonomie“ a roku 1867 první díl „Kapitálu“. V roce 1864 stál u zrodu I. internacionály, Mezinárodního dělnického sdružení, ve kterém byly sdruženy socialistické skupiny různých, i nemarxistických směrů.
I přes Engelsovu finanční podporu žil Marx s rodinou velmi nuzně. Zemřel 14. března 1883 ve věku 65 let v Londýně a tam je také pohřben.
O marxismu napsal jeho nejúspěšnější aplikátor, V. I. Lenin, že „marxismus je soustava Marxových názorů a jeho učení. Marx dále propracoval a geniálně dovršil tři hlavní ideové proudy 19. století, náležející třem nejpokročilejším zemím lidstva: klasickou německou filozofii, klasickou anglickou politickou ekonomii a francouzský socialismus ve spojení s francouzským revolučním učením vůbec“. Protože tento článek není výkladem marxismu, uvedu jen základní znaky Marxova učení: filozofický materialismus a materialistické pojetí dějin, dialektika jako věda o obecných zákonech pohybu vnějšího světa i lidského myšlení, zákonitosti a taktika třídního boje (viz „Manifest“: „Celá společnost se stále více štěpí na dva velké nepřátelské tábory, na dvě velké, přímo proti sobě stojící třídy: buržoazii a proletariát.“), ekonomické učení s teorií hodnoty a nadhodnoty a z toho všeho vyplývající nevyhnutelnost přeměny kapitalistické společnosti v socialistickou.
Marxovo učení po jeho smrti skvěle doplnil Bedřich Engels, autor 2. a 3. dílu „Kapitálu“ (zemřel 1895), a Vladimír Iljič Lenin, tvůrce leninismu a zakladatel prvního socialistického státu, Svazu sovětských socialistických republik (zemřel 1924). Zvláště po rozpadu světové socialistické soustavy na počátku 90. let zesílil v komunistickém hnutí proud revidující základy marxistického učení zřeknutím se leninismu. Lze však leninismus oddělit od marxismu, aniž bychom se zříkali učení samotného Marxe?
J. V. Stalin uvedl v přednášce „O základech leninismu“, že „leninismus je marxismus epochy imperialismu a proletářské revoluce. Přesněji: leninismus je teorie a taktika proletářské revoluce vůbec, teorie a taktika diktatury proletariátu zvláště.“ Lenin aplikoval marxismus na podmínky dané vznikem imperialismu jako nejvyššího stadia kapitalismu (stadia trvajícího dosud), první světové imperialistické války a budování socialistické společnosti v první zemi na světě, aniž by tím základy Marxovy teorie měnil. Lenina a leninismus dnes odmítají zejména ti soudruzi, kteří se zříkají existence tříd a třídního boje a nutnosti provedení socialistické revoluce v době existence předpokladů pro její úspěch. Přitom třídy a třídní boj definoval už Marx, nikoli až Lenin (a zdůrazňuji, že definoval, nikoli vymyslel, tyto skutečnosti totiž existovaly dávno před ním!). Kdo tedy odmítá teorii třídního boje za účelem toho, aby učinil komunistické hnutí přijatelnější pro vládnoucí třídu, a tvrdí, že se vrací k Marxovi od „znehodnocení provedeného Leninem“, staví se ve skutečnosti proti Marxovi a proti samotným základům marxismu. I když si to netroufá říci otevřeně, aby ve vlastním hnutí nepropadl. Je to v podstatě podobné, jako když někteří soudruzi zavrhují určité otázky teorie vypracované Leninem, a netroufaje si na útok na samotného Lenina, uvádějí, že tyto poučky vymyslel Stalin. Pravda je ovšem taková, že Stalin pouze vysvětloval teorii leninismu, opíral se o učení Marxe, Engelse a Lenina a i pokud se v praktické politice dopustil třeba i vážných pochybení, podstatu a pravdivost učení a vědeckého světového názoru marxismu-leninismu nezměnil.
Ačkoli se Karel Marx narodil už před 190 lety a zemřel již před jedním a čtvrt stoletím, vědecká teorie, jejíž základy položil, zůstává stále platná a ani přes prohranou bitvu první světové socialistické soustavy není poražena. To jen potvrzuje neutichající zběsilá antikomunistická štvanice, která je tak stará jako myšlenka socialismu sama. Jak aktuální je „Manifest“ z roku 1848, začínající slovy, že „Evropou obchází strašidlo – strašidlo komunismu. Ke svaté štvanici na toto strašidlo se spojily všecky mocnosti staré Evropy (…)“, nebo Leninova stať „Tři zdroje a tři součásti marxismu“ z roku 1913 pravící v úvodu, že „Marxovo učení vyvolává v celém civilizovaném světě zavilé nepřátelství a nenávist veškeré buržoazní vědy (…)“!
Toto nepřátelství přináší praktické výsledky: Ve čtvrtek 24. dubna 2008 obdržel Komunistický svaz mládeže, o. s. rozsudek Městského soudu v Praze, potvrzující rozhodnutí Ministerstva vnitra o rozpuštění uvedeného občanského sdružení z důvodu, že „KSM reflektuje ve svém programu potřebu nahrazení soukromého vlastnictví výrobních prostředků společenským vlastnictvím“.
Ještě věříte, že třídní boj v současnosti neexistuje?!

Leopold Vejr

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .