K sovětsko-německé smlouvě o neútočení v roce 1939 III.

Podrobnosti

Vytvořeno 17. 12. 2008

Twitter

Při analýze alternativ roku 1939 nelze opomenout, že sovětské vedení disponovalo údaji o směrnicích, které dostávaly britské a francouzské delegace v souvislosti s vojenskými jednáními se sovětskou stranou. Pečlivé prostudování dokumentů zjišťuje poměrně jednoduchou hru. Berlín buď SSSR podváděl, nebo naopak odvolával své sliby přesně podle toho, jak se měnil průběh britsko-francouzských jednání. Například při prvních průzkumech sovětských záměrů a zdrženlivé reakci Molotova na německá prohlášení (20. května) dal Ribbentrop povel k ústupu. Stačilo však, aby na třístranných jednáních v Moskvě vznikly rozpory související se zárukami pobaltským republikám, Němci "ožili".

Stačilo, aby byla stanovena jednání o britsko- francouzsko-sovětské konvenci, Berlín okamžitě (26. července) navrhl "obnovení" smlouvy o neutralitě z roku 1926 a vyslovil ochotu vzít do úvahy nedotknutelnost pobaltských států a dohodnout se o "společných zájmech". Když bylo stanoveno datum zahájení vojenských jednání v Moskvě, Ribbentrop nemeškal, pozval k sobě prozatímního zástupce SSSR v Berlíně Astachova a vyslovil se přímo pro rozšíření sovětsko-německých zájmů "od Baltského moře až k Černému moři".

Tyto úvahy opakoval příští den, 3. srpna, velvyslanec Schulenburg na jednáních v Moskvě. Velmi důležité období probíhalo mezi 26. červencem a 3. srpnem 1939. Právě v té době se všemožně aktivizovaly styky, pokud jde o rozsah i obsah, sílil tlak předběžných stanovisek a reálných okolností, které vedly ke konečnému rozhodnutí, zda bude dohody dosaženo či nebude. Pokud bude, pak s kým? Se západními demokraciemi nebo fašistickým Německem?

Jak se za těchto okolností vyvíjely události ještě dříve, než byla zahájena sovětsko-německá jednání První krok učinila německá strana. Berlín poprvé legalizoval myšlenku smluvního regulování mezistátních vztahů se SSSR a zrušení přezíravého postoje k sovětským národním zájmům. Připomeňme, že po uchopení moci nacisty usilovalo Německo o "ostrakismus Sovětů" všude tam, kde to bylo možné.

To znamená, že do srpna 1939 neměl SSSR reálnou alternativu spolupráce s Velkou Británií a Francií. Je příznačné, že dokonce i po otevřeném Ribbentropově přiznání nezměnila sovětská strana svoji taktiku a ještě celý týden naslouchala německým návrhům, zatímco Schulenburg neustále volal do Berlína o hluboké nedůvěře sovětské vlády vůči Německu a o jejím rozhodnutí domluvit se s Velkou Británií a Francií.

Pracovník německého ministerstva zahraničí Schnurre řekl 16. července 1939 Astachovovi "Ať se v Moskvě zamyslí, co jim může nabídnout Velká Británie. V nejlepším případě účast v evropské válce a nepřátelství s Německem, což asi není přáním Ruska. Co však můžeme nabídnout my. Neutralitu a neúčast v případném evropském konfliktu, a bude-li si Moskva přát, německo-sovětskou dohodu o společných zájmech."

Co to konkrétně znamenalo? Německo se zřekne nároků na Ukrajinu, nadvlády v Pobaltí a expanze v regionech východní a jihovýchodní Evropy, kde existují nepochybně zájmy SSSR. Dne 7. srpna byl Stalin informován, že Německo bude připraveno zahájit ozbrojené akce kdykoli po 25. srpnu. 11. srpna jednalo o tom politbyro ÚV VKS(b).

S přihlédnutím ke zprávám o pokusech Německa dosáhnout bezprostředního přímého styku s Chamberlainem a k pesimistickým předpovědím týkajícím se moskevských jednání, bylo považováno za účelné zahájit oficiální jednání o návrzích a informovat o tom Berlín.

Po několika setkáních Molotova se Schulenburgem byla 15. srpna 1939 zahájena v Moskvě sovětsko-německá jednání. Němci navrhli buď potvrzení smlouvy o neutralitě, nebo uzavření smlouvy o neútočení. Stalin se rozhodl pro druhou variantu. Politika Německa, Japonska a západních evropských buržoazních zemí znemožnila Sovětskému svazu jiné řešení. Vedení SSSR bylo nuceno přijmout opatření k zajištění bezpečnosti své země, v nejlepším případě oddálit začátek války a získat čas k posílení své ekonomiky a obrany. Sovětsko-německá smlouva o neútočení z roku 1939 pozbyla svou platnost 22. června 1941 po věrolomném přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem.

Ze zahraničního materiálu (vlk)

• < Předchozí
• Další >