Československá ekonomika 1918 - 1989 - 3.

Podrobnosti

Vytvořeno 20. 4. 2009

Twitter

Československá ekonomika v období  1949-1989 a dnes: Po druhé světové válce přistoupilo Československo k budování socialismu. Od počátku bylo ovlivněno praxí SSSR, včetně tam existujících deformací socia­lismu, kde byla navíc jiná výchozí ekonomická situace, jiné historicky vzniklé demokratické tradice a podmín­ky než tomu bylo v Československu. Výrobní prostředky ve všech odvětvích byly postupně převedeny do socialistického vlastnictví. Koncem osmdesátých let bylo asi 98 % národního důchodu vytvářeno v socialistickém sektoru, tj. ve státních a družstevních podnicích. Přes všechny pro­blémy, které vývoj ekonomiky doprovázely, byla celková dynamika ekonomického růstu za celé po­válečné období poměrně vysoká a vývoj byl plynulý, bez větších výkyvů.

V poválečném rozvoji čs. hospodářství se prolínaly pozitivní jevy s nedostatky, vyvolanými jak běžným rozhodováním a způsoby řízení, tak i vnějšími vlivy.

Rozdíly v posuzování kladů a záporů celého uplynulé­ho poválečného vývoje, stejně jako současného stavu ekonomiky a jeho příčin, vedou k tomu, že je třeba se znovu vracet k některým problémům, způsobu jejich řešení a hodnotit bez emocí klady a zápory.

Výroky, které charakterizují celý poválečný roz­voj jako souvislý sled špatných rozhodnutí a nepříz­nivých jevů, nelze považovat za objektivní. Jsou vět­šinou podřizovány politickým záměrům sil, v současné době vládnoucích, které se snaží svalovat důsledky svých vlastních chybných rozhodnutí na jakési tíživé dědictví minulosti. Neuvědomují si při tom dostatečně, že nedávná doba ještě nevymizela lidem z paměti.

Složitost a šíře problematiky spojené s charakte­ristikou celkového ekonomického rozvoje za celé po­válečné období je obrovská. I k hrubé charakteristice stavu hospodářství je třeba použít celou soustavu ukazatelů. K těm komplexnějším a zachycujícím větší část reprodukčního procesu patří především zá­kladní ukazatele hrubého domácího produktu, respektive národního důchodu. Při výpočtu národ­ního důchodu je za produktivní chápána pouze práce ve sféře materiální výroby. Pří výpočtu hrubého domácího produktu se počítá každá užitečná čin­nost, tj. i činnost v nevýrobních odvětvích (školství, služby, cestovní ruch atd.). Vzhledem k tomu, že s propočty hrubého domácího produktu se teprve začí­ná, opírá se většina prováděných analýz o rozbory ná­rodního důchodu.

Přes mnohé výhrady k výpočtu fyzického objemu vytvářeného národního důchodu, zvláště s pouka­zem na možné nepřesnosti ocenění cenového vývoje (skrytý růst cen asi o 1,5 %), je zřejmé, že celková  dynamika ekonomického růstu za celé poválečné období byla uspokojivá. Průměrný roční vzestup vytvořené­ho národního důchodu v období 1950-1989 činil 4,5 %, přičemž v prvých pěti letech, tj, 1950-1954 to bylo přes 8 %. Fyzický objem národního důchodu se za čtyřicetileté období zvýšil více než 6,5krát, tj. rychleji než ve státech s tržní ekonomikou. Je však skutečnos­tí, že dynamika ekonomického růstu se postupně zpomalovala. V posledních pěti letech před listopadem (období 1985-1989) činil celkový ekonomický růst prů­měrně ročně 2,2 %. Ke zlepšení situace se připravovala ekonomická reforma, která předpokládala vzájemně provázaná systémová, věcná i organizační opatření.

Dynamika růstu se zásadně v celém světě vy­kazuje ve srovnatelných cenách, které inflace neovliv­ňuje vůbec nebo jenom Částečně, v každém případě ne více u nás než v zemích s tržní ekonomikou. Navíc tendence ke snižování dynamiky přírůstku národní­ho důchodu se dlouhodobě projevuje ve většině eko­nomicky vyspělých zemích. Například podle údajů EHK OSN se průměrná roční dynamika hrubého domácího produktu, resp. národního důchodu, vyvíjela po roce 1960 následovně (v %):

Je třeba poznamenat, že v období transformace ka­pitalistické ekonomiky na socialistickou k významnějšímu   poklesu její výkonnosti nedošlo. Naopak, v té době byla dynamika nejvyšší. Za celé čtyřicetileté ob­dobí byla pouze dvakrát zaznamenaná jednoletá stagnace nebo 1 -2 % pokles.

Zlom nastal až v roce 1990, kdy nová vládní koalice prosadila takový způsob ekonomické refor­my, který vychází z uplatnění neokonzervativního monetaristického přístupu, spočívajícího na liberali­zaci cen, restrikci rozpočtových výdajů a liberalizaci zahraničního obchodu. Součástí tohoto přístupu bylo i systematické rozbíjení všech starých řídících struk­tur a rozsáhlé personální výměny. K prudkému po­klesu výkonnosti přispěla i netrpělivost vlády a její trvalý tlak na co nejrychlejší provádění nedostateč­ně připravené privatizace.

• < Předchozí
• Další >