Československá ekonomika 1918 - 1989 - 4.

Podrobnosti

Vytvořeno 22. 4. 2009

Twitter

Proces společenských změn v poválečném období probíhal mnohem poma­lejším tempem. Jestliže před únorem 1948 se odhado­val podíl státního a družstevního sektoru na tvorbě národního důchodu na 50 % a v roce 1948 vzrostl na 60 %, dosáhl dominantní postavení, tj. 92 % až v roce 1958. V zemědělství, kde postup socializace byl nejslo­žitější, se podíl socialistického sektoru na zemědělské půdě zvýšil z 11 % v roce 1949 na 90 % až v roce 1965.

Důsledkem úsilí nové vlády o co nejrychlejší obnovu kapitalismu bylo v období 1990-1991 absolutní snížení vytvořeného národního důchodu podle předběž­ných propočtů o 20,4 % proti roku 1989. Jak již bylo řečeno, nelze jej vysvětlovat jen rozpadem odbytišť v bývalých státech RVHP, válkou v Perském zálivu nebo jinými vnějšími vlivy. Omezení činnosti vlády na pouhé vytváření systémových podmínek pro fungování trž­ního hospodářství "bez přívlastků" neodpovídá složi­tosti reálných problémů, které je třeba při transfor­maci a restrukturalizací hospodářství řešit.

Růst zahraničního obchodu v uplynulých 40 le­tech sice nedosahoval úrovně, kterou vykazovala většina průmyslově vyspělých zemí, také však nedo­šlo, kromě několika krátkodobých výkyvů, k trvalé­mu a podstatnému zvýšení naší celkové zadluže­nosti. Většinu potíží se dařilo postupně řešit V posledních dvou letech se však zadluženost zvyšuje, snižuje se naše schopnost splácet přijaté úvěry a roste nebezpečí, že úroveň zadluženosti se při poklesu vý­konnosti ekonomiky stane dalším zdrojem růstu na­pětí v národním hospodářství.

V souladu se zvyšováním fyzického objemu vytváře­né produkce a prováděnou zahraničně obchodní poli­tikou se v uplynulých 40 letech vyvíjelo vnitřní užití národního důchodu. Celkový jeho objem rostl stejně jako tvorba zdrojů, tj. průměrně ročně o 4,5 %. Za 40 let se zvýšil o více než 6,5krát.

Poznatky z provedených rozborů ukazují, že v důsledku restrikce rozpočtových výdajů a nedo­statečně vyjasněných perspektiv podniků se v roce 1991 snížil objem investic o třetinu. To nevytváří podmínky pro překonání nepříznivých důsledků to­ho, že čs. ekonomika nezachytila v 70. a 80. letech převratné změny v oblasti nových technologií výroby a že došlo k zastarání základních fondů na řadě úse­ků.

Nízký rozsah investování znamená, že rozvojové problémy se dále zostřují. Vysoká míra inflace (růst cen pozemků, stavebních prací i strojů a zařízení) znehodnocuje amortizační podnikové zdroje, snižují se státní dotace v oblasti investic, banky mají značný nedostatek vlastních kapitálových zdrojů, rozsah zahraniční kapitálové účasti je stále nízký. To vše vede k tomu, že objem investic je nedostatečný pro ře­šení   dlouhodobě kritizovaných    problémů    (ekologie, doprava, byty, moderní technologie, nová výrobní od­větví, modernizace, služby, školství, zdravotnictví atd.). Z porovnání minulého a současného vývoje jen u těchto několika základních souhrnných ukazatelů vyplývá, že vývoj po r. 1989 ukazoval podstatně horší výsledky, než do listopadu 1989. U mnoha jiných ukazatelů jako např. zaměstnanost, cenový vývoj, by­tová výstavba, intenzita řešení ekologických problémů apod., je situace ještě horší. Obrat v dosavadním kritickém vývoji vyžadoval změnit neprodleně způsob provádění hospodářské reformy.

• < Předchozí
• Další >