Československá ekonomika 1918 - 1989 - 5.

Podrobnosti

Vytvořeno 25. 4. 2009

Twitter

Vývoj životní úrovně: V letech 1949-1989 byla výrazným rysem hospo­dářské politiky péče o trvalý růst životní úrovně. Při jejím mstu se uskutečnily i kvalitativní změny v její struktuře a účinnosti. Plná zaměstnanost, rozšíření pracovního volna při zkrácení denní pracovní doby a zavedení pětidenního pracovního týdne, podstatný růst pracovních příjmů dělníků, zaměstnanců i družstevních rolníků a také sociálních dávek, rozšíření vzdělání a zdravotní péče, vytvořily proti první republi­ce novou kvalitu základních sociálních jistot obyva­telstva. Přitom zmizely příkré rozdíly v životní úrovni mezi sociálními skupinami, městem a venkovem i jednotlivými oblastmi. O vyrovnanosti čistých peněž­ních příjmů domácností na osobu podle společenských skupin (tj. podle toho, kdo je v čele domácnosti) svědčí např. údaje za rok 1988:

Vykazovaný průměr Čistého peněžního příjmu na osobu 1805,- Kčs měsíčně představuje velice úzké soustředění obyvatelstva do pásem blízkým průměru. Přitom tato diferenciace v příjmu spočívá vedle výše pracovního příjmu především v rozdílnosti počtu vy­dělávajících a vyživovaných osob v domácnosti Podíly domácnosti (v %) s čistým měsíčním peněžním příjmem na člena (v Kčs)

do 1000        -   5,8

1001-1400   -21,6

1401-1800    -26,7

1801-2200    - 17.7  -

2201-2600    - 11,8

2601-3000   -   7,6

3001 a více  -   8,8.

Toto příjmové rozvrstvení zároveň znamená, že srovnává-li se průměrná spotřeba na obyvatele za ČSSR a vyspělé země, že průměr u nás představoval spotře­bu většiny obyvatel, zatímco ve srovnávaných ze­mích je za ním skryto strádání části pracujících a ne­zaměstnaných na jedné straně a vysoká spotřeba majetných vrstev na druhé straně.

Dosažená     úroveň     spotřeby     potravin     řadila ČSSR  mezi nejvyspělejší    evropské    státy.    Svědčí to o  vysokém    stupni uspokojování  potřeb výživy,   a   to nejen po kvantitativní, ale i kvalitativní stránce.

• < Předchozí
• Další >