Československá ekonomika 1918 - 1989 - 7.

Podrobnosti

Vytvořeno 12. 5. 2009

Dobrých výsledků ve spotřebě obyvatelstva bylo do­cíleno i za podmínky nižší úrovně společenské pro­duktivity práce než ve vyspělých zemích. Není však pravdou, že životní úroveň byla o stejnou relaci nižší. Velmi ošidná v tomto ohledu jsou srovnání nepřihlížejí­cí jednak k řadě rozdílnosti obsahu ve sledovaných ukazatelích, jednak k zásadním rozdílům v cenové struktuře spotřeby. Tak např. při srovnávání agregátů vypočítávaných podle terminologie vyspělých zemí se dá dokazovat, že tzv. soukromá spotřeba v ČSSR do­sahovala jen podílu kolem 53 %, zatímco např. ve Francii kolem 63 %, Rakousku 60 %, Švýcarsku kolem 58 % apod. Přitom se ovšem přehlíží základní rozdíl mezi ČSSR a těmito státy spočívající v tom, že řada služeb i výrobků placená v těchto státech z pracov­ních příjmů a patřící tedy do soukromé spotřeby, byla u nás poskytována bezplatně a patří tedy podle této terminologie do veřejné spotřeby. Bezplatná péče o zdraví a vzdělání, zvýhodněné ceny někte­rých dalších služeb (např. bydlení, kultura) mění ne­jen do jisté míry strukturu spotřeby, ale požadovaly i jinou strukturu cen ostatní spotřeby.

Proto nelze dobře srovnávat např. kolik hodin práce je třeba na zakoupení určitých předmětů, neporovná-li se záro­veň, kolik hodin práce je nutno věnovat na lékařský zákrok, na zaplacení plynu, bytu atd. Číselné srovná­ní výdajů na základní potřeby mezi ČSSR a některými vyspělými   státy  ukazuje,    že   např.   vyšší  podíl peněžních výdajů za potraviny je již dlouhodobě víc než vykompenzován nižšími výdaji na zdravotnickou péči, bydleni atd. Podíl peněžních výdajů obyvatelstva na jednotlivé druhy potřeb v % (rok 1971):

                                               ČSSR    Francie    Švédsko

1.         Výdaje na úhradu

zákl. potřeb                               51,7        57,3   53,5

v tom:

potraviny bez nápojů                  31,6      26,4      20,0

nájemné, otop, světlo                 5,0       11,6      21,4

osob. péče o zdraví                   1,3       8,4       4,1

odívání                                     13,8      10.9      8,0

2.         Výdaje na úhradu

Ostat. potřeb                             48,3        42,7   46,5

Obecný růst hladiny maloobchodních cen v létech 1990-91 při perspektivě dalšího růstu cen, a to především vysokým zvyšováním cen bydlení a energií, doprovázený pomalejším růstem nominálních příjmů znamená, že snahy o přibližování cenové struktury, a tím i výdajové struktury, relacím obvyklým ve vy­spělých průmyslových zemích, se mohou odehrát jen na úkor dalšího snižování životní úrovně obyva­telstva a poklesu jeho spotřeby. Osobní spotřeba obyvatelstva (tj. spotřeba hmotných předmětů, které obyvatelstvo koupí za peníze nebo spotřebuje ve formě naturální spotřeby) byla v roce 1989 4,4x vyšší než v roce 1948 (vyjádřeno ve stálých cenách). Za rok 1991 klesla podle předběžných odhadů proti roku 1989 o 30 %, což znamená, že se ocitla zhruba na úrovni let 1972-1973.

• < Předchozí
• Další >