Československá ekonomika 1918 - 1989 - 8.

Podrobnosti

Vytvořeno 14. 5. 2009

Twitter

Nepravdivost tvrzení, že dobrých výsledků v životní úrovni bylo docilováno tím, že nebylo věnováno dosti prostředků do podmínek pro   budoucí rozvoj, tj. do investic, ukazuje fakt, že podíl investic na hrubém domácím produktu byl v ČSSR vyšší, než v jiných ze­mích. Samozřejmě - tak jako i v jiných zemích - je možné diskutovat, jak efektivně byly tyto investiční prostředky využity strukturálně i z hlediska technicko-ekonomické úrovně jednotlivých investičních akcí.

Podíl investic na hrubém domácím produktu (v %):

            1985        1989
ČSSR   26,7      26,5

EHS     19,6      21,4

OECD   20,2      22,0

SRN     20,0      21,2

Významnou úlohu v životní úrovni obyvatelstva sehrávala i podpora společnosti v případech, kdy bylo třeba zajistit dostupnost některých potřeb, aniž by byla narušována spotřeba obyvatelstva dosahova­ná na základě pracovních příjmů, V tomto směru, tj. z hlediska principu solidárnosti, byla rozvíjena spo­lečenská spotřeba obyvatelstva. Tak jestliže čistý pří­jem na obyvatele v roce 1989 činil 27 285,- Kčs, pak jeho situace byla v průměru o další více než čtvrti­nu (7 502,-Kčs) ročně nadlepšována výrobky (za 1 054,- Kčs ročně) a službami (za 6 448,- Kčs roč­ně) poskytovanými obyvatelstvu bezplatně ve zdra­votnictví, školství, kultuře, dopravě, bydlení atd. Přitom je třeba i uvážit, že z uvedených 27 tisíc Kčs čistých peněžních příjmů na osobu činily příjmy z ne­mocenských dávek a sociálního (důchodového) zabez­pečení 6 084,- Kčs ročně na obyvatele.

K tomu je třeba uvést, že byla mylná představa, že si obyvatelstvo v přímých daních tyto sociální příj­my plně hradí. Celkové přímé daně a poplatky za rok 1989 totiž činily 56,4 mld. Kčs, zatímco příjmy ze sociálního a nemocenského zabezpečení činily 95,1 mld. Kčs. Proto představy o tom, že by si obyva­telstvo mělo například čím dál tím více uhrazovat ze svých pracovních příjmů jak své sociální příjmy, tak i dosaženou společenskou spotřebu, znamená pouze další útoky na snižování životní úrovně, jak se to již děje růstem životních nákladů při růstu maloob­chodních cen, které obyvatelstvo hradí ze svých pří­jmů. Přitom odbourávání dosažených výhod se dotkne především nižších příjmových skupin, tj. rodin s dětmi, nemocných a důchodců.

Velká pozornost byla věnována řešení bytových problémů obyvatelstva. V letech 1948-1989 bylo po­staveno ve všech formách bytové výstavby (státní, družstevní, soukromá) více než 3,5 miliónů bytů. Družstevní i soukromé byty byly stavěny s významnou pomocí státu (subvence větší než třetina nákladů, bankovní úvěry na minimální úrok). Byty postavené od roku 1948 představují v současné době více než 60 % bytového fondu. Podíl bytů s třemi i více pokoji představuje více než 56 % bytů, 75 % bytů má ústřední nebo etážové topení, více než 90 % by­tů má koupelnu (sprchový kout), více než 10 % do­mácností má kromě bytu chatu nebo rekreační domek.

Předpoklady pro růst životní úrovně byly vytvořeny rychlým rozvojem výrobních odvětví.

• < Předchozí
• Další >