Československá ekonomika 1918 - 1989 - 11.

Podrobnosti

Vytvořeno 1. 6. 2009

Twitter

Životní prostředí - Prvním systematickým krokem k ochraně životní­ho prostředí u nás bylo zavedení závazného lesního hospodářského plánu k ochraně lesa před rabováním v 18, století. Před r. 1945 vzniklo několik desítek pří­rodních rezervací s problematickým postavením. V 30. letech   bylo   poprvé   popsáno   vážnější   poškozování krušnohorských lesů imisemi. Základním problé­mem životního prostředí do r. 1945 bylo v ČSR převa­žující velmi špatné pracovní a obytné prostředí vět­šiny pracujících, včetně masové chudoby a emigra­ce v 30. letech, o nacistickém teroru za okupace ne­mluvě.

Po r. 1945 nastal prudký hospodářský rozvoj, který brzy odstranil bídu a nezaměstnanost. Orientace na další posilování těžkého průmyslu v čs. ekonomice včetně rozsáhlého využívání nekvalitního uhlí mělo spolu s obdobnou orientací přilehlých regi­onů sousedního Polska a NDR těžké negativní eko­logické důsledky, zejména v Podkrušnohoří a na Ostravsku. Koncem 60. let začal odumírat smrkový les v Krušných horách, později se imisní kalamita rozšířila na lesy v celé severní třetině ČSR a na další menší hustě obydlené regiony ČSSR. V letech 1965-75 se podařilo instalací odlučovačů snížit tuhé emise v uhelných elektrárnách a cementárnách, leč znečiš­ťování životního prostředí zůstalo vlivem zhoršující se kvality a vysokého podílu hnědého uhlí na lokál­ním vytápění a vysoké emise kysličníků síry, dusíku a další dále rostly. Ovzduší, bezpečnost a další vážné zhoršil značný, byť proti vyspělým státům mírný rozvoj automobilové dopravy. V 80. letech jsme zaujali místo druhého největšího znečišťovatele ovzduší v Evropě   za   NDR   (cca 3 milióny t S02/r).   Zejména v Podkrušnohoří docházelo k vážnému ohrožení populace.

K těžkému poškození zemědělské krajiny dochá­zelo v 70. a 80. letech v důsledku neuváženého káce­ní rozptýlené    zeleně,  rozorávání protierozních mezí a napřimování vodních toků, čímž se získávaly nové hektary zemědělské půdy za cenu jejího vážného po­škozování. Erozí bylo r. 1986 poškozeno cca 54% zemědělské půdy. Zemědělská půda byla významně po­škozována i imisemi, těžkou mechanizací a nadměrnou chemizací. Vážné problémy vyvolávaly velkocho­vy zvířat,

I když se zejména v letech 1957-75 vybudovala řa­da čistíren odpadních vod, znečištění vodních toků narůstalo. Progresivní zákon o vodách z r. 1973 byl zdiskreditován praxí "výjimkaření". Cca 57 % dodávané pitné vody koncem 80. let v ČSR nesplňovalo tehdejší hygienickou normu, vážně se zhoršovala i jakost podzemních vod, vody byly často znečišťovány haváriemi.

I při nedokonalém zákonu o ochraně přírody se podařilo vytvořit jednu z nejhustších sítí chráněných území na světě. 3/4 chráněných území je však vážné poškozeno.

Výchova k ochraně životního prostředí přes nemalé úsilí řady obětavou byla neúčinná pro nekomplexnost a okrajovost. Diskreditovala ji i společenská praxe často ignorující potřebu ochrany ' životního prostředí. U obyvatelstva převažovala lhostejnost. Ekologickou výchovu citelně komplikoval vážný ne­dostatek informací o životním prostředí, zejména syn­tetického charakteru.

Plán ochrany životního prostředí uplatňovaný v letech 1976-90 a torzo ekonomických nástrojů ekologizace byly neúčinné. Z inspekcí existovala pouze inspekce ochrany ovzduší, vod. jaderné bezpečnosti a hygienik. Pouze čs. komise pro atomovou energii měla dostatečné pravomoci k plnění svěřených úseků.

• < Předchozí
• Další >