Aktuálně: Lež a pravda o Katyni

Podrobnosti

Vytvořeno 4. 5. 2010

Twitter

28. dubna 2010 Ruský státní archiv (Rosarchiv) s odvoláním na rozhodnutí prezidenta Ruské federace D.A. Medveděva odtajnil "originální" dokumenty, uložené v tzv. "speciální schránce č.1 Politbyra ÚV KSSS", týkající se osudů polských důstojníků, kteří padli do zajetí SSSR v roce 1939 v průběhu vrácení Sovětskému svazu teritorií Zapadního Běloruska a Západní Ukrajiny.

Veřejnosti byly předány: "Zpráva Beriji" s  návrhem postřílet více než 25 tisíc Poláků a "Schvalovací rozhodnutí Politbyra VKS(b)". Současně s tím byl odtajněn dopis předsedy KGB Šeljepina  Chruščevovi  z roku 1959, ve kterém přiznává postřílení Poláků oddíly NKVD a žádá o likvidaci osobních spisů a účetních dokladů postřílených osob.

Je potřeba zdůraznit, že na rozhodnutí Rosarchivu není nic senzačního. Odtajněné dokumenty se staly mnohým přístupné již počátkem devadesátých let minulého století, byly nejednou publikovány a komentovány v Rusku i zahraničí. Tento krok Rosarchivu a prezidenta  následoval poté, když účastníci "Kulatého stolu" na téma "Katyň ? právní a politické aspekty" konaného 19.dubna 2010 v ruské Státní Dumě, poslanci, známí ruští spisovatelé, historici a právníci  oslovili dopisem prezidenta Ruska. V dopise opodstatněně zpochybnili výsledky vyšetřování ruské Hlavní vojenské prokuratury, která došla k závěru, že polští důstojníci byli postřílení NKVD u Smolensku na jaře roku 1940. Zdůraznili  nezbytnost obnovení předběžného vyšetřování, prověření všech argumentů a verzí tak zvané "Katyňské kauzy" a poté předání celé kauzy soudu, který provede veřejné soudně ? právní vyhodnocení shromážděných důkazů. Uvedený postoj vychází z mnoha faktů a důkazů. Zejména z toho, že Poláci byli postřílení z německých zbraní, ruce mnoha obětí byly svázány papírovým motouzem, tehdy neznámým na území SSSR, ale běžně používaným v Německu. Dále z početných svědectví sovětských občanů a Němců, včetně příslušníků Wehrmachtu o postřílení Poláků hitlerovci po zabrání Smolenské oblasti v létě a na podzim 1941.

Lež, která  byla po mnoho let  vnucována Rusku i světu  o tom, že zajaté polské důstojníky postřílelo NKVD se dnes rozsypala na drobné střepy. Nicméně se je ruská vládní moc i ti domácí historikové, kteří zajišťovali rozvíjení tzv. "Katyňské kauzy" v osmdesátých a devadesátých létech minulého století, snaží slepit. Odtajňování a demonstrace uvedených dokumentů  v masmédiích vzbuzuje na jedné straně údiv a na druhé otevřený sarkasmus.

Pokud tyto dokumenty byly utajovány do posledního dne, jak je mohli v létech 1992 ? 1993 představitelé B.Jelcina  pánové Šachraj a Makarov  předložit Ústavnímu soudu v tak zvané kauze o "zákazu KSSS"? (Viz materiály kauzy o prověření ústavnosti Výnosů prezidenta RF týkající se činnosti KSSS a KS Ruské federace" díl VI. Vydavatelství "Spark" Moskva, 1999, str. 215 ? 219.)

Pokud jsou dokumenty tajné, jak se tedy mohlo stát, že již v roce 2005 se jejich komplet (elektronické kopie) objevil na webových stránkách "Pravda o Katyni"? Po léta se s nimi mohly seznamovat tisíce lidí, zajímajících se o vyšetřování katyňského zločinu.

Při tom všem, vedoucí Federální archivní agentury A. Artizov komentuje 28.dubna 2010 akci Ruského státního archivu pro zpravodajství "Věsti" televizního kanálu "Rossija 1",  klade důraz na to, že sám fakt chránění kremelských dokumentů v přísně tajném archivu dovoluje hovořit o jejich hodnověrnosti. Přesto je z dějin známo, že celá řada senzačních historických falsifikátů pocházelo zpravidla ze supertajných archivů.

Uvedena fakta jen podporují naši verzi o tom, že počátkem devadesátých let minulého století, se ruské archivy staly tržištěm, na kterém se obchodovalo s historickými dokumenty, z nichž některé šly na export do zahraničí. Za takové situace byla zcela možná a reálná falsifikace všech dokumentů, včetně utajovaných. Tak zvané "odtajňování" potvrdilo i naše názory na nesprávnost a nekompletnost předběžného vyšetřování Hlavní vojenskou prokuraturou. Svůj hlavní závěr o postřílení polských důstojníků učinila na základě nyní odtajněné "Zprávy Beriji z roku 1940". Originál "Zprávy" však v materiálech trestního spisu nefiguruje a tedy nemohl být podstoupen expertnímu ani jinému prozkoumání. Proto konstatujeme velký paradox ? dokument nebyl prozkoumán a závěry byly učiněny. Neplnohodnotnost vyšetřování spočívá v tom, že obviňujíc z postřílení Poláků  NKVD, neprokázalo totožnost ani jedné třetiny mrtvol a závěr o jejich počtu učinilo na základě seznamů dodaných polskou stranou, nezkoumajíc při tom, zda osoby byly skutečně postříleny, kdy, kde a kým.

Zmínili jsme se již o tom, že "Zpráva Beriji" byla předložena Ústavnímu soudu RF zástupci Jelcina. Nicméně soud vzhledem ke vzniklým pochybnostem a nemožnosti zkoumání originálu dokumentu, zprávu odmítl, stejně jako i pokus obvinit KSSS (v roce 1940 VKS(b) z rozhodnutí o postřílení polských důstojníků.

Rozhodnutí soudu bylo oprávněné a moudré. Ale tuto moudrost nemohou anebo nechtějí akceptovat některé zainteresované síly, spojené s ruským politickým vedením.

Prezident D.A. Medveděv, vystupuje 28.dubna 2010 v Dánsku prohlásil, že po odtajnění "speciální schránky č.1",  se kdokoli může seznámit s dokumenty, které v ní byly uloženy, podívat se na to, kdo je podepsal a učinit si závěr o vině konkrétních osob na likvidaci polských důstojníků.

S tím nelze souhlasit. Jakýkoli dokument nese v sobě i na sobě určitou informaci a závěr o jeho věrohodnosti je možné učinit pouze po jeho všestranném prozkoumání v souhrnu s ostatními důkazy. K tomu je potřeba dodat, že podobné projevy zjevně předurčují výsledky předběžného vyšetřování, zavazujíce ho vytvořit právní formu politickému rozhodnutí.

Vyvolává politování, že prezident RF nebyl včas seznámen s otevřeným dopisem z 22.dubna 2010, který mu byl zaslán na základě výsledků jednání již zmíněného "Kulatého stolu". Maximální lítost vzbuzuje i skutečnost, že současné ruské vedení nadále zůstává v zajetí zestárlých a zjevně jednostranných závěrů a hodnocení tak nazývané "Katyňské kauzy" devadesátých let.

Nebudeme vypočítávat mnohočetná fakta zásahů do dokumentů a nesmyslů ve formulacích a obsahu dokumentů "speciální schránky č.1". Postačí uvést, že do současnosti objevili experti 57 příznaků falsifikací dokumentů. Při tom se jejich počet stále zvyšuje . O chybách a nepřesnostech v katynských dokumentech se nehovoří první rok, ale dosud nikdo z těch, kdo straní oficiální verzi, neposkytl přesvědčivé a vyčerpávající vysvětlení jejich původu. V roce 2009 byla, z iniciativy koordinátora mezinárodního projektu "Pravda o Katyni"  Sergeje Strychnina,  provedena  oficiální expertiza ?Zprávy L.Beriji Politbyru ÚV VKS(b) č.794/B".  Závěr experta ? kriminalisty je jednoznačný: první druhá a třetí strana "Zprávy" je napsána na jednom psacím stroji a čtvrtá, poslední strana na jiném. To je nevěrohodné pro jakýkoli systém byrokracie, tím více pro stalinské období. Zejména, pokud je na čtvrté straně pouze 5 řádků textu a celý text má 89 řádků. To vše vyvolává doplňující důvodné pochybnosti o její věrohodnosti.

Na základě rozhodnutí účastníků "Kulatého stolu"

Zástupce předsedy Výboru Státní Dumy pro ústavní zákonodárství a výstavbu státu 

"Zasloužilý právník RF"

• < Předchozí
• Další >