K obsahu tajného dokumentu "5190 taj./zprav. 1941"

Podrobnosti

Vytvořeno 23. 7. 2010

Twitter

Prezident ČSR Dr. E. Beneš a vláda ČSR projednávali 8. května 1941 v Londýně uvedený dokument. Soustřeďoval a věcně analyzoval fakta o zapojení ekonomického, výzkumného a výrobního potenciálu tzv. protektorátu českých zemí okupovaných fašistickým Německem. Tento potenciál byl ČSR Německem uloupen na základě teroristického diktátu z Mnichova roku 1938 a německým vojenským vpádem do naší země 15. března 1939. Stalo se tak v důsledku zrady Československa Francií a Velkou Británií a za pomoci domácích zrádců a kolaborantů s Německem a jeho pátou kolonou v ČSR.

Po roce 1989 politická pravice u nás, v rámci servilní proněmecké politiky, zastírala pravdu o Baťovi. Byla pomlouvána poválečná lidově demokratická vláda v ČSR. Ta prý nepravdivě označovala Baťu za kolaboranta s fašistickým Německem. Výše uvedený dokument skutečnou pravdu o kolaborantovi Baťovi nejen prokazatelně potvrzuje, ale dokládá i nezvratnými fakty.

Baťa přivítal agresivní německý plán "Drang nach Osten". A také projekt německých fašistů na "nový pořádek v Evropě". Sám Baťa prohlašoval: "... nemůžu stát stranou, když mi nabízejí odbyt, zisk a jeho zajištěný příliv v příští válečné situaci." To bylo před přepadením Polska Německem 1. září 1939. Po vpádu německé armády k nám, 15. března 1939, nabídl Baťa fašistickému Německu své vývojové, výzkumné a výrobní kapacity ve Zlíně a v Otrokovicích. Hitlerovské Německo to přivítalo a dávalo Baťu za příklad v celé Evropě.

O co šlo u Bati konkrétně? Byla to výroba obuvi pro německý wehrmacht. Následovala masová výroba pneumatik pro německá terénní vozidla. Sem patřila také výroba a dodávky různých druhů pryže pro německá letadla, automobily, ponorky apod.

V provozech pro zbrojní výzkum a výrobu se zdokonalovala a vyráběla moderní rychlopalná děla, jejich závěry, součástky a náhradní sady vybraných komponentů.

Zvláštní pozornost a finance od fašistického Německa a jeho zbrojařů byly věnovány v Baťových provozech na výrobu zaměřovačů pro německé ponorky a letouny. Němečtí zbrojaři a generálové u Bati nejvíce oceňovali jeho vstřícnost, nasazení a schopnosti realizovat německé válečné objednávky a požadavky. Baťa ze svých sedmi válečně zbrojních oddělení čtyři a později pět vyčlenil výhradně pro plnění válečných zakázek fašistického Německa.

Ve svých leteckých provozech Baťa vyráběl a opravoval letecké motory. Zde pro své zisky využil i tajných projektů čs. armády z období před Mnichovem 1938 a 15. březnem 1939. Šlo o nové modely velmi výkonných a spolehlivých motorů pro stíhací letouny. Dále o nové projekty lehkých a těžkých kulometů... Němci nakupovali u Bati také školní a cvičné letouny, navigační letecká zařízení a k nim velké komplexy náhradních součástek. Utajená výroba u Bati se týkala nových druhů chemických ochranných masek. I zde Němci ponechali na vedoucích místech lidi od Bati. Všude, mimo Baťovy provozy, byli na vedoucích místech Němci.

Německý okupační režim v protektorátu ukradl a pro válečné účely využíval naše letecké továrny Avia Čakovice, Aero Vysočany, Letov Letňany, Walter Jinonice a Baťa Zlín-Otrokovice. Všude se pracovalo na tři směny. Tovární provozy se rozšiřovaly, stavěly se nové provozy.

Německý výrobce Focke-Wulf přesunul část výroby do Letova. Do Avie byli vysláni konstruktéři z německé firmy Junkers. Tato firma zabrala naši továrnu STANDARD v Praze-Vokovicích. Pro letecké továrny v Protektorátu Čechy a Morava a pro vybrané letecké zbrojovky v Německu dodávala trubky továrna Mannesmann z Chomutova. V provozech Avie byly projektovány dva typy velkokapacitních letounů. Němci nařídili do konce roku 1942 vyrobit 1200 motorů "Argus 410C", do března 1942 vyrobit 500 školních letounů "Arado 96". Továrny Letov zaměstnávaly na jaře roku 1941 6150 osob. Hlavní výrobní náplní byly opravy německých letadel, potom i zkoušky nových typů letadel. Byly postaveny nové provozní haly, sklady a pomocné provozy. Němci nařídili výrobu nových leteckých motorů "Bramo", s kapacitou 110 kusů měsíčně.

Německo využívalo ukradený zbrojní potenciál

1. Německo ukradlo veškerou výzbroj armády ČSR, projekty dokončených nových druhů zbraní a plány perspektivního zbrojního výzkumu u nás a dokumenty o československém exportu zbraní a vojenské techniky.

2. Došlo k dosazení německé vojenské kontroly a řízení ve zbrojních závodech u nás. Bylo uskutečněno převedení zbrojních, výzkumných a výrobních jednotek do německého výrobního válečného systému.

3. Část německé válečné zbrojní výroby byla převedena na území protektorátu. Podle německé rozvědky toto území mělo být chráněno před bombardováním anglo-americkým letectvem.

4. Zbrojní závody na území protektorátu pracovaly k březnu 1941 z 90 procent pro německou válečnou výrobu.

Tajná zpráva pro vládu a prezidenta ČSR z 8. května 1941 byla zpracována před přepadením SSSR Německem v červnu 1941. Podle věcného obsahu této zprávy bylo zřejmé, že hitlerovské Německo se připravuje na velkou válku. Význam uvedené zprávy přesahoval rámec uváděných adresátů.

Struktury vedení Kruppových závodů, továrny Blohm a Voss se přesouvaly do protektorátu. Jednalo se o části řízení, plánování, kontroly, financí a styčné orgány s velením německého wehrmachtu. Projekční kanceláře závodů Junkers se usídlily v budově reálného gymnázia v Praze-Dejvicích.

Výrobní zaměření na protektorátním území

1. ČKD Praha-Vysočany ? v roce 1940 Němci ukradli tento podnikový komplex i s pobočnými závody v Karlíně, v Libni a ve Slaném. Krádež se týkala 80 procent výkonnosti ČKD. V celém komplexu pracovalo 20 000 dělníků a 2000 úředníků.

Zbrojní výroba představovala v dané době výrobu tanků, karosérií pro terénní vojenská obrněná auta a polopásových tahačů. Dále se vyráběly pancéřové buňky s vybavením pro optické zaměřovací vybavení pro velitelská stanoviště, dále pak hřídele pro německé ponorky, světlomety, parní lokomotivy, pontony, letecké motory Junkers, letecké nákladní kluzáky...

Němci nařídili ČKD vyrobit 2000 tanků "T-38". Do konce roku 1940 jich bylo vyrobeno 805 kusů. Vzápětí Němci nařídili urychleně vyrobit dalších 1500 uvedených typů tanků, ale se silnějším pancéřováním. Další nařízení se týkalo výroby 50 kusů pětitunových polopásových tahačů do těžkého terénu a pro rychlou přepravu živé síly s bojovou technikou. 50 kusů byla stanovená měsíční výrobní norma. Ve výrobě bylo 100 kusů polopásových tahačů o váze dvou tun.

Vývojovému oddělení v ČKD bylo nařízeno urychleně vypracovat projekty 4-5 nových typů tanků o váze přes 10 tun. Vyráběla se pancéřová mobilní velitelská stanoviště pro pozemní jednotky a pro dělostřelecké útvary.

Německé tajné služby ? gestapo, SD, Abwehr... věnovaly ČKD a dalším zbrojním závodům mimořádnou pozornost. I přesto se však dařilo našim dělníkům provádět sabotážní akce, které ve svých důsledcích Německo poškozovaly. Závody, které kooperovaly s ČKD Praha:

- Poldina huť a Vítkovice ? pancéřové plechy, 70 procent tankových kanónů...

- Škoda Plzeň ? speciální odlitky, vozová péra, objemnější výkovky...

- Baťa ? gumová kola, speciální výrobky z pryže a další.

- Škoda Dubnice ? 30 procent tankových kanónů, součástky pro dělostřelecké komplexy...

- Zbrojovka Brno ? lafetové komplexy pro tankové kulomety...

- Zbrojovka Vsetín ? kulomety do tanků a obrněných vozidel...

- Optika Přerov ? optické zaměřovače pro tanky, dělostřelecké systémy, světlomety, zaměřovače pro velitelská stanoviště...

2. Škodovy závody v Plzni měly pobočné závody v Adamově, v Poličce, Mladé Boleslavi, Hradci Králové, v Praze-Smíchově a na Slovensku v Dubnici. 60 000 jejich dělníků pracovalo pro německou válečnou výrobu, z toho 35 000 pracovalo v Plzni. Vyráběla se protiletadlová děla; děla různých typů, těžká dalekonosná děla pro pevnostní objekty nejen na frontě, ale i v německém zázemí. Dále to byly lokomotivy, vojenská terénní vozidla ? polopásové tahače a transportéry. Následovala výroba dělostřelecké munice různých typů.

Škodovy závody měsíčně, v kooperaci se zbrojovkou v Dubnici, vyráběly 60-85 tankových kanónů. Německé požadavky na výrobu dělostřelecké munice byly do konce dubna 1941 zvýšeny desetkrát. Škodovy závody vyrobily součástky pro 4 německé torpédoborce.

Německé velení nařídilo přesun 752 německým odborníkům na válečnou výrobu do závodů Škoda Plzeň a ČKD Praha. Byla rozšířena výroba tanků. Výroba tanků byla zahájena také na Slovensku. Výroba nových modelů tanků byla přísně střežena německými bezpečnostními službami. Byly zahájeny výzkumné práce na nové munici pro tanky a protiletadlová děla.

3. Zbrojovka Brno měla své závody v Uherském Hradišti, ve Vsetíně a v Podbrezové na Slovensku. Zbrojovka vyráběla kulomety všeho druhu. Roční kapacita byla vyjadřována údajem 32 000 kusů. Pak tu byla výroba munice, lafetace pro tankové kulomety a válečná plavidla. Výroba speciálních obráběcích strojů byla důsledně střežena. Tyto stroje vynikaly velkou přesností a spolehlivostí.

Od února 1941 se vyrobilo 2500 kulometů. Byly to modely "MG 34" a "PTK 38". Německé velení nařídilo v únoru 1941 vyrobit 6000 kulometů pro letadla a dalších 6200 kulometů pro Rumunsko. Pobočný závod ve Vsetíně rozšířil své provozy do Bohuslavic a do Bojkovic. Vyráběly se tam nové chemické komponenty pro tajné německé BCHL (bojové chemické látky). Většina komponentů byla ihned dopravována do Německa. Ve Vsetíně pracovalo 20 000 dělníků, včetně technických pracovníků.

4. Zbrojovka Strakonice vyráběla kulomety, součástky pro tyto kulomety a další pěchotní zbraně. Vyvíjely se zde nové motory pro německé terénní motocykly.

5. Vítkovické železárny vyráběly pancéřový plech pro ČKD, speciální výkovky, pláště těžkých leteckých bomb, tělesa dělostřeleckých granátů a námořních torpéd. Výkovky hřídele pro ponorky a válečná plavidla měly přednost.

6. Poldina huť Kladno ? její měsíční produkce oceli dosahovala 4000 tun. Pracovalo tam 8000 dělníků. Pro německé námořní jednotky běžela výroba pancířů, pro ČKD výroba hřídelí pro ponorky, válečná plavidla a pro letecké motory. Němci výrobu rozšiřovali a zadávali stále nové požadavky. Moravské ocelárny v Řepčíně u Olomouce zaměstnávaly 2500 dělníků.

7. Letecký průmysl zahrnoval továrny: Avia Čakovice, Aero Vysočany, Letov Letňany, Walter Jinonice a Baťa Zlín.

Josef GROUŠL, Naše Pravda

• < Předchozí
• Další >