Mnichovská dohoda

Podrobnosti

Vytvořeno 11. 10. 2005

Twitter

V průběhu roku 1937 západní mocnosti provozovaly politiku ústupků a usmiřování a tehdejší Československo se postupně dostávalo stále více do mezinárodní izolace. Francie a Anglie předpokládaly, že nacistické Německo zaútočí pouze na východní země, především na Sovětský svaz.

Mezinárodní izolaci Československa byla umocněna připojením Rakouska k Říši.
Neustále předhazovaný „palčivý“ problém sudetských Němců a jejich údajné zotročování Čechy a údajný nárok na území kolem hranic, ne zanedbatelné velikosti, se stal záminkou pro likvidaci suverenity ČSR. Sudetští Němci jako pátá kolona pilně „pracovali“ pomocí svých zástupců v Senátu a Poslanecké sněmovně a dávali o sobě vědět i v zahraničí. Západní mocnosti vyvíjely na Československo velký nátlak a nakonec nabídly Hitlerovi odtržení pohraničních oblastí ČSR a jejich připojení k Německu. Mnichovská dohoda, uzavřená v noci z 29. na 30. září 1938, tuto zradu potvrdila. Mnichovská zrada zanechala v národu hlubokou nedůvěru v západní spojence.

Pouze Sovětský svaz se již od začátku otevřeně postavil proti platnosti Mnichovské dohody „o nás bez nás“ a proti okupací naší země.

Československé republice tak bylo zabráno celkem 41.098 km2 s téměř 4 880 000 obyvateli, s více než jednou třetinou průmyslu, se všemi pohraničními pevnostmi, byly jí přerušeny nejdůležitější dopravní tepny atd. ČSR vydala Německu pohraniční území, Polsko zabralo Těšínsko, území Oravy, Spiše, Maďarsko obsadilo jižní a východní Slovensko a většinu Podkarpatské Rusi. Odtržená území začala sdílet mocenské a legislativní prostředí okupačních zemí. Nové hranice byly stanoveny podle vojenských a ekonomických nároků okupanta. 15. března 1939 následovalo vytvoření Protektorátu a všichni Češi byli okradeni o hotové peníze, byl znehodnocen jejich majetek. Kurs koruny k marce byl stanoven 1:10, reálný byl nejvýše 1:6. Následovalo zřízení celní unie, Němci se zmocnili bank, všech významných podniků, všude dosadili své Treuhändery. Češi byli v horším postavení, než obyvatelé kolonií. Spolková republika Německo nikdy neuznala neplatnost mnichovské dohody. Bojí se asi toho, že by ukradený majetek musela vracet, a to by byla opravdu citelná rána do státního rozpočtu.

Nacistická armáda získala moderní výzbroj pro 40 divizí, naši vojáci museli s potupou a zoufalstvím předat veškerý armádní majetek, ve kterém se pak zabydlely jednotky Wehrmachtu; odtud po krátkém výcviku odcházely na frontu.

Hitler se tak přesvědčil, že si může v mezinárodní politice dovolit téměř cokoli, což v následujících letech také předvedl; na svoji tolerantní a vypočítavou politiku vůči nacismu a fašismu doplatily Anglie i Francie, bohužel však i miliony nevinných lidí v ostatních zemích, především právě v Sovětském svazu. Plán západních zemí na likvidaci Sovětského svazu Hitlerem však naštěstí nevyšel.

Odkaz Mnichovské dohody v dnešní době má větší aktuálnost, než se může zdát. Mnohé podniky, značná část tiskovin již patří tzv. „zahraničním investorům“ z Německa, nemluvě o některých restitucích majetku. Naši občané žijící v pohraničí mají obavy z přechodu zejména nemovitého majetku do německých rukou. Vláda navíc neustále otevírá otázku omluvy sudetským Němcům. Zvěrstva spáchaná v Lidicích nacisty v červnu 1942 jsou srovnávána s událostmi např. z Ústí nad Labem z května 1945. Sudetoněmecký landsmanschaft, který si otevřel v Praze svoji kancelář, neustále vystupuje s různými nároky. Neustále jsou podávány majetkové žaloby apod. Kolik by musela SRN zaplatit českým, ruským, polským občanům a příslušníkům ostatních národů a jejich příbuzným za ukradený majetek, újmu na zdraví, ztrátu života, ztrátu nejbližších??? Omyly se zcela určitě staly, uskutečnil se i tzv. „divoký odsun“, při kterém došlo ke ztrátám životů. Ale nelze srovnávat tyto události s tím, co u nás napáchali nacisté a jejich přisluhovači, k nimž převážná část sudetských Němců otevřeně hlásila.

Veronika Sýkorová

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >