Radaroví bojovníci, hrdinové těchto dní - tak zní název poezie proti radaru z pera Miroslava Pořízka.
Bojovnice jménem Parkanová Vlasta, její myšlenka je jasná:
budem u nás radar mít a basta.
Kdo snad trochu odporuje, jiný názor projevuje,
toho statečná Vlasta, ihned přísně ztrestá.
Prostředky má k tomu skvělé,
obrany ministerstvo pod palcem celé.
Další radarový příznivec Vondrů Saša,
skvělými nápady veřejně se kasá:
Radar je jediný prostředek budoucího klidu, míru,
věrní spojenci ze Států mají velkou sílu,
až bude nejhůře, a nám teroristé v patách,
pošlou briskně pomoc v několika ozbrojených četách.
Mirek Topolánků, toho času premiér:
Spojencům vždy vyhovíme, jinak to není fér,
radar u nás postavíme, pohostíme usměvavé chlapce z USA,
pak už nikdy nepoznáme strach z rozpínavého Rusa.
A ten kdo to nechápe, pomoc bratrů nepřijímá s díkem,
toho ihned umravní zdviženým prostředníkem.
A bývalý prezident Havlů Vašek, ten má jasno také:
Radar to je symbol míru, svobody, všeho co je nám svaté.
Chystá se o něm napsat divadelní hru – prý nějaké absurdní drama,
pomáhat mu přitom bude naše bývalá sličná první dáma.
A pak si v ní na jevišti Národního střihne hlavní roli,
vždyť proti radaru snad mohou být snad jen nechápaví voli (pardon občané).
Miroslav Pořízek
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.