Tressellovo dílo je nadčasová ukázka literatury dělnické třídy

Podrobnosti

Vytvořeno 24. 9. 2018

Twitter

Kniha Roberta Tressella "Lidumilové v roztrhaných kalhotách" (The Ragged-Trousered Philanthropists; pův. název "The Ragged Arsed Philantropists" [Lidumilové s holou prdelí; autoři z Ostrovů si prostě neberou servítky, a Irové zvlášť; pozn. překl.]; česky pod názvem "Lidumilové v hadrech" vydalo Státní nakladatelství krásné literatury a umění v r. 1961) je prvním významným dělnickým románem v anglické literatuře. Byla napsána v létech 1906 - 1910 a poprvé vydána po jeho smrti, navíc dost zkrácená, v roce 1914. (Rukopis dokončil v roce 1910, kniha vyšla až na čtvrtý pokus, po odmítnutí třemi vydavateli; nezkrácená verze potom vyšla až v r. 1955; pozn. překl.)

Dělnická třída tento román o svých zkušenostech, navíc napsaný z jejich úhlu pohledu, obhajovala jako žádný jiný dělnický román v Británii.

Její autor Robert Noonan (knihu napsal pod pseudonymem Robert Tressell, příjmením matky za svobodna; pozn. překl.) se narodil v Dublinu v roce 1870. Rodina se přestěhovala do Londýna, Robert se vyučil písmomalířem a dekoratérem. Od roku 1894 strávil několik let v Jižní Africe, zapojil se do odborového hnutí a pomáhal organizovat irský sbor do boje na straně Búrů proti Britům. V roce 1901 se usadil v Hastingsu a vstoupil do tehdy jediné marxistické skupiny, Sociálně demokratické federace. Lidumily psal v době, kdy byl bez práce, což bylo poměrně často. Zemřel v roce 1911 na tuberkulózu v nemocnici chudobince a byl pohřben v hrobě pro žebráky.

Přechod od průmyslového kapitalismu k monopolnímu na konci 19. Století si vynutil nutnost změny vůči tradiční románové osnově. Cash Nexus, omezení veškerých mezilidských vztahů, ale zvlášť výrobních, na pouhou peněžní směnu v kapitalistickém systému, nahradil osobní "příběhy" mezi příslušníky opačných tříd. Tressell upřímně zobrazil typické osoby za typických okolností a vymyslel kolektivního "hrdinu", čímž zrevolucionizoval žánr a přispěl k socialistickému realizmu v anglickém románu.

Román Lidumilové představuje epický portrét dělnického života v počátečních dnech imperialismu. Poprvé tu zbídačelá skupina dělníků vstupuje na hlavní jeviště anglického románu. Jsou zblbnuti tím, co čtou v The Daily Obscurer (dobový bulvární měsíčník; pozn. překl.) a Tressell je ostře kritizuje za to, že "lidumilně" přijímají svou bídu, zcela souhlasí, že dobrý život "není pro nás" a že jejich děti by měly tenhle osud zdědit.

Boss Rushton (anglická slovní hříčka; příjmení odvozené z výrazu rush-it-on, "žeňte se" [za něčím; "spěchejte"]; pozn. překl.) a jeho střední vrstvy nutí dělníky spěchat a opěvovat práci, používají nekvalitní materiály a účtují vysoké ceny a drancují areály pro svůj vlastní zisk. Vyhrožují námezdním dělníkům nezaměstnaností, skončením v chudobinci a v bídě. Pomocí městské rady a církve kontrolují dělníky politicky. Jejich ekonomická síla je pevně svázaná hegemonií politických a náboženských sfér, a také tím, že převládající sférou jejich soukromého života je hospoda.

Dělnický život je sledovaný od kolébky do hrobu, od Eastonova dítěte až po Jacka Lindena, jenž umírá v chudobinci po celoživotní tvrdé práci. Zatímco dělnické postavy jsou individualizované, bossové jsou typizovaní. Pracovní život potenciálně zahrnuje veškeré aspekty skutečného lidského života, zatímco způsob života vládnoucí třídy nelze považovat za lidský, protože jejím účelem je mařit svobodný rozvoj dělnictva. Tady je brilantní zvrat běžného schématu individualizovaných životů střední třídy a dělnických stereotypů, stále propagovaných v současných románech.

Nikdy předtím v anglickém realistickém románu nebyl soudobý pracovní proces uprostřed zobrazení třídního boje. Tressell vyvrací předpoklad, že život začíná tam, kde končí práce - práce je podstatná k plnému prožití lidského života. Přístup podstav k práci je prubířským kamenem jejich lidskosti.

Hlavním hrdinou knihy je Frank Owen, pojmenovaný po utopickém socialistovi Robertu Owenovi. Jeho ozdobné vymalování obývacího pokoje v maurském slohu je výsostný příklad naplnění prací. V průběhu této práce socialista Owen dosahuje naprosté lidskosti a bossové nad ním ztrácejí kontrolu.

Owen se snaží přemluvit své pracovní parťáky ke svému způsobu myšlení. Jeho přednášky o marxismu během přestávek na jídlo glosují události, popisované v románu. Ve stěžejní přednášce Owen vysvětluje, že "skutečnou příčinou chudoby jsou peníze", a popisuje "velký peněžní podfuk". S použitím úlomků a kousků z košíků s jídlem objasňuje vznik nadhodnoty. Ačkoli pronikne jen k některým dělníkům, charakteristika ostatních není negativní. Zapojí se s ním a chopí se aktivity v těchto přednáškách pomocí dramatizace příkladů. V těchto scénách divadelního požitku jejich kolektiv dosahuje největšího rozvoje.

Významným tématem románu je flákání práce. Bída mužům velí ji neustále "velebit", skrývat špínu, trhliny a strukturální slabosti dost dlouho na to, aby si někdo nakapsoval. Ačkoli tohle je typická kapitalistická pracovní morálka, zároveň symbolizuje všeobecný důraz na odcizení v imperialistické společnosti, a krom toho se to stává symbolem pro veškerou imperialistickou strukturu, kde rozklad, korupce, podvod a strukturální slabost jsou zakrývány chatrnou, mizernou fasádou iluzorního luxusu a neúspěšnými polovičatými opatřeními.

Dnes pracující lehce poznají "velebící" pracovní morálku stále menších zdrojů, méně lidí k provádění práce, zhoršujících se mezd a podmínek, práce na zkrácený úvazek, nezaměstnanosti. Všichni, kdo prodávají svou pracovní sílu, jsou zásadně na stejné lodi.

Víc než 100 let po prvním vydání jsou "Lidumilové v roztrhaných kalhotách" pro většinu čtenářů pořád objevem, románem nejvyšší závažnosti, knihou, jež popisuje svět takový, jaký je.

Jenny Farrellová, 1. srpna 2018

Z měsíčníku Socialist Voice (Hlas socialismu), vydávaného Komunistickou stranou Irska, přeložil VS

• < Předchozí
• Další >