K předčasné smrti hladem a žízní je odsouzeno přes 3 miliardy lidí na světě. Toto číslo není nadsazené, je spíše střídmé. Po jednání prezidenta Bushe s americkými výrobci automobilu jsem o tom hodně přemýšlel. Neblahá myšlenka přeměnit potraviny v palivo se v pondělí 26. března definitivně stala ekonomickou linií zahraniční politiky Spojených států.
Kabelogram americké zpravodajské agentury AP, který sel do vsech koutu sveta, ríká doslova:
"Washington, 26. brezna (AP). Na pondělním jednání s výrobci vozidel, při němž se George W. Bush snažil získat podporu pro své plány v oblasti alternativních paliv, ocenil prezident přínos automobilů na etanol a biodiesel.
Bush řekl, ze příslib představitelů domácího automobilového průmyslu zdvojnásobit produkci vozidel na alternativní palivo napomůže k odklonu automobilistů od motorů spalujících benzín a ke snížení závislosti země na ropě z dovozu.
Pro zemi to znamená velký technologický pokrok, řekl Bush poté, co si prohlédl tri vozidla na alternativní palivo. Chce-li národ snízit spotrebu benzínu, musí mít spotrebitel moznost rozhodnout se racionálne.
Prezident naléhal na Kongres, aby urychlil schvalovací proces legislativních opatření navržených nedávno vládou k využití 132 miliard litrů (835 miliard galonu) alternativních paliv v roce 2017 a zavedení prísnějších norem úspory (tradičních) paliv u automobilů.
Bush se sešel s předsedou správní rady a generálním ředitelem General Motors Corp. Richem Wagonerem, generálním ředitelem Ford Motor Co., Alanem Mulallym a generálním ředitelem skupiny Chrysler z Daimler Chrysler AG, Tomem LaSordou.
Účastníci setkání jednali o opatřeních na podporu výroby automobilů na alternativní paliva, o pokusech vyrobit etanol ze vstupních surovin, jako je tráva ci piliny, a o návrhu na snížení spotřeby benzínu o 20 % během 10 let.
Debaty probíhaly v době, kdy ceny benzínu stoupají. Nedávná studie organizace Lundbert Survey poukázala na skutečnost, ze průměrná cena benzínu na domácím trhu vzrostla v posledních dvou týdnech ze 6 centu za galon (3,78 l) na 2,61 dolaru."
Myslím, ze omezení a recyklace všech motorů na elektřinu a (tradiční) paliva je pro lidstvo elementární a naléhavou nutností. Tragédie nespočívá ve snížení této spotřeby energie, nýbrž v myšlence, že se palivem stanou potraviny.
Dnes se zcela přesne ví, že z tuny kukuřice lze v průmeru, podle hustoty, vyrobit pouze 413 litru etanolu, coz je ekvivalent 109 galonů.
Průměrná cena kukuřice v přístavech USA ciní 167 dolarů za tunu.
Takže na výrobu 35 miliard galonů etanolu je zapotřebí 320 milionu tun kukuřice.
Podle údajů FAO dosáhla sklizeň kukurice ve Spojených státech v roce
2005 280,2 milionů tun.
I kdyz prezident hovoří o výrobě paliva z trávníků nebo pilin, každý chápe, ze jeho výroky jsou absolutně odtrzeny od reality. Je třeba si dobře uvědomit, ze 35 miliard galonů znamená 35 a devět nul!
Následovat budou krásné příklady produktivity na hlavu a hektarových výnosů dosahovaných zkušenými a dobře organizovanými zemědělci ve Spojených státech, kukuřice zpracovávané na etanol, odpadu z této kukuřice zpracovaného na krmivo s 26-procentním obsahem bílkovin, hnoje používaného jako surovina na výrobu plynu. Tomu všemu samozrejmě předcházejí obrovské investice, jaké si mohou dovolit pouze nejmocnější podniky, které musí na veškerý pohyb spotřebovávat palivo a elektřinu.
Přeneste tento recept do zemí třetího světa a uvidíte, kolik lidí z hladovějících mas této planety přestane konzumovat kukuřici. Nebo jeste hůře. Půjčte finance chudým zemím, aby vyráběly etanol z kukuřice nebo jakékoli jiné potraviny, a nezbyde jediný strom, který by lidstvo chránil pred klimatickými změnami.
Další země bohatého světa mají v plánu používat na výrobu paliva nejen kukuřici, ale také obilí, slunečnicová semena, řepku a další potraviny. Pro Evropany by například bylo výhodné dovážet všechnu sóju světa, aby snížily spotřebu paliva ve svých automobilech a nakrmili svůj dobytek odpadem z této luštěniny mimořádně bohaté na všechny druhy esenciálních aminokyselin.
Na Kubě se alkohol vyrábí jako doplňkový produkt cukrovarnického průmyslu poté, co se ze třtinového sirupu na třikrát vyextrahoval cukr. Na naší cukrovarnické produkci se již podepisují klimatické změny. Velká sucha se střídají s rekordními dešti, které stězí umožňují vyprodukovat během stodenního období připadajícícho na měsíce naší mírné zimy cukr s přiměřenými výnosy. A tak je v důsledku dlouhého sucha v měsících vhodných pro výsadbu a pěstování málo cukru z třtiny nebo málo třtiny z hektaru.
Mám za to, ze ve Venezuele by nepoužívali líh na export, nýbrž ke zlepšení kvality svého vlastního paliva s ohledem na životní prostředí.
A tak bez ohledu na vynikající brazilskou technologii výroby lihu není pro Kubu použití této technologie na přímou výrobu lihu ze třtinové štávy ničím víc nez snem nebo blouzněním těch, kdo se touto myšlenkou opájejí. Plochy, které by byly věnovány přímé produkci lihu, mohou být v naší zemi využity mnohem užitečněji na produkci potravin pro lidi a na ochranu životního prostředí.
Všechny země světa bez výjimky, bohaté i chudé, by mohly ušetrit biliony dolarů za investice a palivo prostou výměnou všech klasických žárovek za úsporné, což už Kuba provedla v téměř všech domácnostech v zemi. Nabízí se tak chvíle oddechu, umožňující odolávat klimatickým změnám, aniž by přitom masy chudých ve světe zabíjel hlad.
Jak je patrné, nepoužívám přívlastky k charakterizaci pánů světa nebo systému. Tento úkol skvěle ovládají experti na informace a poctiví mužové z oboru společensko-ekonomických a politických věd, jichž je ve světe spousta a kteří bez ustání bádají o současnosti i budoucnosti našeho (živočišného) druhu. Stačí počítač a stále se množící internetové sítě.
Nyní poprvé poznáváme skutecne globalizovanou ekonomiku a mocnost dominantní na ekonomickém, politickém a vojenském poli, která se v ničem nepodobá císařskému Římu.
Někdo se může ptát, proč mluvím o hladu a žízni. Odpovídám: nejde o druhou stranu mince, nýbrž o několik stran jiného objektu, jako je kostka se šesti stranami ci mnohostěn s mnoha stranami.
Cituji zde oficiální zpravodajskou agenturu TELAM zalozenou v roce 1945 a zpravidla dobře informovanou o ekonomických a sociálních problémech světa. Doslova uvedla:
"Za cca 18 let bude v zemích a regionech, pro než voda bude jen vzdálenou vzpomínkou, žít kolem 2 miliard lidí. Dvě třetiny světové populace by mohly žít v místech, kde by tento nedostatek vytvářel sociální a ekonomické napětí takových rozmerů, že by mohl národy přimět, aby vedly o cenné "modré zlato" války.
Podle statistik Světové rady pro vodu (anglická zkratka WWC) se odhaduje, ze k roku 2015 vzroste počet obyvatel postižených touto závaznou situací na 3,5 miliardy.
Organizace spojených národů slavila 23. března Světový den vody a při této príležitosti vyzvala ke koordinovanému řešení nedostatku vody ve světe prostřednictvím Organizace pro zemedělství a výživu OSN (FAO), s cílem zdůraznit prohlubující se závaznost celosvětového nedostatku vody a potřebu větsí integrace a spolupráce, která by umoznila zajistit trvalé a účinné hospodaření s vodními zdroji.
Mnohé regiony planety trpí vážným nedostatkem vody a žijí s necelými 500 kubickými metry na osobu rocně. Oblastí trpících chronickým nedostatkem tohoto zivotně duležitého prvku je stále více.
Hlavním důsledkem nedostatku vody je nedostatecné mnozství této cenné tekutiny pro produkci potravin, nemoznost rozvoje prumyslu, mest a turismu a zdravotní problémy."
Potud kabelogram (agentury) TELAM.
Nezmínil jsem při této príležitosti další významné skutečnosti, jako jsou tající ledovce v Grónsku a Antarktidě, poškození ozonové vrstvy a zvyšující se obsah rtuti v mnoha druzích běžně konzumovaných ryb.
Bylo by možné dotknout se i dalších aspektů, avšak tyto řádky mají být pouze komentářem k setkání prezidenta Bushe s předními managery amerických automobilových společností.
28. brezna 2007
Fidel Castro
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.