Kapitalismus svrhnou ti nejchudší

Podrobnosti

Vytvořeno 17. 2. 2004

Twitter

Velmi mě zaujala úvaha VJM týkající se otázek, která třída se stane v současné společnosti hrobařem kapitalismu. K článku mám několik výhrad. Předně musím říci, že souhlasím s autorem, že nadnárodní kapitál nachází velmi výhodné podmínky v zemích tzv. Třetího světa, a že zde vzniká a rozvíjí se klasická dělnická třída žijící v 19. století v průmyslových zemích Evropy. Ale to vůbec neznamená, že se tato třída nenachází i v tzv. vyspělých zemích. Nejen, že nevymírá, ale zažívá pravou renesanci. Konkurence levné pracovní síly v Třetím světě nutí kapitalisty zaměstnávající pracovní sílu ve „vyspělých“ zemích ke snižování nákladů.

Tedy roste obrovský tlak na zrychlování tempa práce (zvyšování produktivity) a udržování velmi nízkých mezd. Dělníkům je vysvětlováno, že když nebudou zvyšovat produktivitu své práce, budou země „vyspělého světa“ ještě více zaplaveny uprchlíky z rozvojových zemí. Tuto propagandu šíří i média a samy vlády. Tzn., že i na Západě stále existuje klasická dělnická třída, jež je neustále zbídačována! Důkazem její existence jsou například třídní boje svedené v průběhu devadesátých let o belgickou ocelárnu Forges de Clabecq. Je pravdou, že dělníci netvoří většinu společnosti, ale což netvořili ani v průmyslových zemích v době Karla Marxe. Nadnárodní korporace dále ve svých závodech štěpí pracovní činnost na jednotlivé jednoduché úkony, které mohou být vykonávány za daleko nižší mzdu. Proto i kvalifikovaní dělníci čím dál tím více dělají nekvalifikovanou práci. Tím se neustále rozšiřuje armáda nekvalifikovaných pracovníků. Tak to přece vyhovuje velkým soukromým podnikům, protože jejich zisky rostou neuvěřitelně rychle, ale přitom pracovní a životní podmínky dělníků nemusí nijak zlepšovat. A k tomu ještě dochází k odbourávání sociálních práv a jistot, poskytovaných státem, a to i v zemích, které byly známy jako státy „sociálního blahobytu“.

Dále, co se týče tříd. Třídy se od sebe liší svými znaky tříd. Podle Leninovy definice patří mezi tyto znaky i výše příjmu. Z historie víme, že své třídní postavení si nejlépe uvědomí právě ti nejchudší. Od nich pochází téměř veškerá revoluční aktivita. Těžko si můžeme představit majetného proletáře, který by si dokázal uvědomit své postavení faktického otroka. Ačkoli je pravdou, že ani v jeho případě se vztah vykořisťování neruší. Příslušníci vrstvy majetných proletářů se stávají revolucionáři skutečně zřídka – jen nejuvědomělejší jednotlivci. Tím samozřejmě nepopírám, že konkrétní schopní jedinci se nemohou stát významným katalyzátorem revoluce. Ale určitě nepatří mezi vrstvu, o kterou bychom se měli opírat, a která by měla uchopit moc. Tzn., že nejrevolučnější složkou společnosti jsou nejchudší pracující, tedy především dělníci, kteří vykonávají nekvalifikovanou práci!

Podle mého názoru kapitalismus svrhnou společně chudí dělníci, což jsou, jak jsem již naznačil, hlavně pracovníci s nižší kvalifikací a zaměstnanci oděvního a textilního průmyslu, kde jsou tradičně velmi nízké mzdy; chudí sloužící proletáři – zdravotní sestry, sociální pracovníci, zaměstnanci velkých supermarketů a hypermarketů; malí zemědělci, kteří sice většinou doktrinářsky trvají na soukromém vlastnictví, což ovšem neznamená, že nemohou pomoci zničit současný systém a stát se revolucionáři, vždyť velký kapitál je ničí stejně jako jiné chudé vrstvy – je pro ně stejně nepřátelský; dále je to velká armáda nezaměstnaných a lidí bez přístřeší; a v neposlední řadě revoluční studenti a učni, kteří jsou vždy významnou silou každé revoluce. Sociální skupina nezaměstnaných je velmi různorodá a je zde potřeba rozlišovat, zda se jedná o nezaměstnaného proletáře, jenž měl i v době své pracovní aktivity bídný plat a teď je tedy na tom ještě hůř, nebo o dočasně nezaměstnaného manažera či právníka, který může v pohodě žít i bez podpory v nezaměstnanosti několik let. U chudých nezaměstnaných a lidí bez přístřeší je velmi problematická organizovanost, proto si myslím, že by z velké míry měla naše uvědomovací činnost směřovat právě sem. Při spojení všech těchto vrstev bude možné svrhnout kapitalismus. Hodně bude ale také záležet na skupině vůdčích revolucionářů, jejímž úkolem bude stát v čele všech těchto sociálních skupin a vrstev. Určitou roli v revoluci může hrát i maloburžoazie, jež je sice velmi kolísavá, ale v samotném revolučním aktu není vyloučeno, že se z větší části nepostaví za proletariát.

Domnívám se, že k revoluci dojde dřív, než se vývoj dostane tak daleko, že jen několik tzv. počítačových prolétů bude zajišťovat téměř veškerou výrobu a rozvine se rozpor, týkající se informačních technologií, mezi nimi a kapitalisty. A také si myslím, že bychom se měli snažit o co největší možné urychlení revoluce a ne čekat až na chvíli, kdy se tento rozpor rozvine, hlavně pokud bude dále docházet k dalšímu zbídačování dělníků, převážně těch nekvalifikovaných, k tlaku na větší snižování mezd a zároveň vyšší produktivitu i ve „vyspělých zemích“, tak aby se zdejší pracovníci vyrovnali konkurenci velmi levných dělníků a dělnic ve Třetím světě. Je jasné, že nejbližší revoluce můžeme očekávat hlavně v rozvojových zemích – velmi zřetelné vykořisťování, na jedné straně velká koncentrace chudoby a na druhé straně bohatství, časté autoritativní vlády, velmi bídná situace malých rolníků a bezzemků, kteří v mnoha nerozvinutých státech tvoří většinu obyvatelstva. Revoluce zde budou, tak jako doposud, často spojeny s národně-osvobozeneckými boji a boji proti otevřeným diktaturám. Hlavní oporu budou pravděpodobně tvořit rolníci a zemědělští dělníci, kteří hodně jasně vidí rozdíl mezi jejich chudým životem a životem velkých plantážníků, plného všelijakých rozmarů.

Revoluce budou vznikat a vítězit hlavně v místech slabých větví onoho pomyslného imperialistického globálního stromu. Dnes se koncentrují hlavně do oblastí Střední a Jižní Ameriky (Mexiko, Kolumbie), jižní Asie (Nepál, Indie), Blízkého Východu (Palestina, Kurdistán). Méně už samozřejmě do Evropy a Severní Ameriky. To však neznamená, že bychom neměli připravovat revoluce i zde a uvědomovat a revolucionizovat výše uvedené potenciální revoluční vrstvy.

-JLE-

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >