Kvalita versus kvantita

Podrobnosti

Vytvořeno 18. 2. 2004

Twitter

S narůstajícím vlivem komunistů by se měla v našem hnutí rozvinout diskuse nad tématem jak dál? V MP 12/2003 je ve slovníčku marxismu-leninismu téma: Změna kvantity v kvalitu. Ve stejný den, kdy jsem četl tento slovníček vyšel v HaNo rozhovor s předsedou francouzské socialistické strany Francoisem Hollandem (http://www.halonoviny.cz/index.php?id=41365), který říká: „abyste se stali dobrými revolucionáři, musíte se stát reformátory …“ Zdánlivě nevinná věta jednoho „sociáldemokrata“. Stojí však minimálně za malou úvahu. Spojení tohoto výroku s výše uvedeným tématem slovníčku spolu dost souvisí.

Já chápu větu Hollanda asi takto: kapitalismus se musí plně rozvinout, tedy musí se dostat do fáze, kdy výrobní síly budou tak velké, dosáhnou takové kvantity, že nezbude jiná cesta, než kvalitativní skok. Tedy přechod k vyšší společensko-ekonomické formaci, socialismu.

Měli bychom tedy podporovat takové reformy kapitalistického systému, které povedou k jeho odstranění (viz. Článek v MP 01/2004 Kdo bude hrobařem …). Nejsem zastáncem toho, jak tvrdí někteří komunisté, že socialismus nemá šanci vyrůst v „lůně“ kapitalismu. Šance tu přeci jsou, jen se to chce lépe koukat. Například samosprávné podniky. Proletariát má šanci vstoupit na kapitalistický trh a zničit kapitalisty zevnitř, zároveň se začne formovat jako nově vznikající třída - společenských vlastníků, která bude mít minimálně stejný zájem na odstranění kapitalismu jako dělnická třída. Nemusíme se lekat vzniku nové třídy, vždyť socialismus jako takový ještě není beztřídní společností… Samosprávný podnik tedy nijak neodporuje Marxovu zespolečenštění výrobních prostředků a ani neumožňuje vykořisťování.

Proletariát si jen neuvědomuje své možnosti (tedy např. zakládání takových podniků) a kapitalistická třída si hájí své zájmy moc dobře na to, aby jim v tom pomohla. Oni nebudou ti, kteří jim to řeknou. My jsme avantgardou oněch hrobařů, které si kapitalismus plodí. Na nás je, položit základy k rozpadu vykořisťovatelských systémů. Společenské vlastnictví neznamená pouze vlastnictví státní. Navíc v samosprávném podniku je daleko větší stimul zaměstnanců respektive vlastníků ke zvýšení produktivity práce (rozvoji výrobních sil) než tomu bylo v první historické formě socialismu, tedy ve státním vlastnictví.

Jedním z rozporů jsou tzv. odpisy. Odpisy strojů na několik let vlastně znamenají, že po určitou dobu nedojde k obnově strojů, automatů, robotů… Nelze při takovéto úvaze vynechat základní ekonomické pravidlo kapitalismu, tedy zákon o nadhodnotě. A zde má samosprávný podnik na trhu hned několik výhod. Výrobky budou mít stejnou hodnotu jako mají výrobky kapitalistů (za předpokladu stejného vybavení podniku, a dalších faktorů). Jenže je zde první možnost, tedy že samosprávný podnik nebude přidávat k hodnotě výrobku celou nadhodnotu (s výjimkou nutné míry akumulace), tedy bude podstatně lacinější a zničí kapitalistu, který zkrachuje. Za druhé ponechá cenu (nebo nechá mírně menší) výrobku a tím získá nadhodnotu z výrobku, která ale nezůstane na kontě kapitalisty, ale bude se moci využít několika způsoby. Například investice do obnovy strojů, sociální vymoženosti vlastníků (zaměstnanců), rozšíření výroby (např. zapojení zaměstnanců, kteří odešli z kap. sektoru), snížení pracovní doby, atp. Možností pak je spousta. Takové možnosti se mohou stát zkázou pro kapitalistický systém a mohou být právě nahromaděním oné kvantity, která si vyžádá kvalitativní skok. Akcelerace výrobních sil v novém systému a změny vyvolané novou společensko-ekonomickou formací se pak stanou impulsem pro budování nové komunistické společnosti…

Chci se trochu dotknout posledního odstavce ve slovníčku, kde se tvrdí (v rozporu s předešlým), že reformy jsou pouze dílčími kvantitativními změnami a proto nevedou k odstranění kapitalismu. Vždyť o pár řádků výše se píše, že postupné kvantitativní změny vedou ke kvalitativnímu skoku … Použiji (já nestalinista) větu J.V.Stalina: „…kdy ke kvalitativním změnám dochází nikoli postupně…ale kdy k nim dochází vlivem nakupení postupných kvantitativních změn.“. Tedy postupné hromadění dílčích kvantitativních změn vede ke kvalitativnímu skoku spíše než jejich brždění. Je tedy na zvážení zda naopak ti „reformisté“ nepochopili svoji revoluční úlohu daleko lépe a jsou tedy většími komunisty než samo „konzervativní“ křídlo …

vjm

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >