Válka proti komunismu pokračuje všemi prostředky

Podrobnosti

Vytvořeno 22. 8. 2015

Twitter

Občanské svobody, lidská práva, dodržování zásad z Helsinské konference a hlavně zlikvidování vedoucí úlohy KSČ a pak rozkradení všelidového vlastnictví, to všechno jsme zažili v roce 1989. Tehdejší komunistický parlament tomu zvolením Havla přidal "demokratický" nádech. Ti komunisté, které jsme vyhnali ze strany v roce 1969, se konečně dočkali. Mnozí představitelé silových struktur, kteří měli být zárukou udržení lidové moci, se přidali k podpoře destrukce socialismu a bývalý "ministr obrany" Vacek se dodnes chvástá tím, jak odzbrojil Lidové milice. Proces pokračoval a stejným způsobem zbavil politické moci KSSS.

Myslím, že komunistům - těm skutečným a nikoli pouze členům strany se nechce věřit, že by se podobný postup mohl opakovat i na Kubě. Při tom je tento proces velmi pravděpodobný. Nikdo nás asi nemusí přesvědčovat, že imperialismus má zájem o upevnění kubánského socialistického režimu.

V předvečer návštěvy ministra zahraničí USA Johna Kerryho na Kubě uskutečněné ke znovuotevření americké ambasády 14. 8. 2015 publikoval vládní deník GRANMA článek Fidela Castra, ve kterém kritizoval represivní politiku amerických sankcí vůči Kubě: "USA využily obrovské množství specialistů k vyvolání umělé krize, která po celou dobu škrtila ekonomiku naší země. Kuba musí obdržet kompensace za způsobené škody ve výši mnoha miliard USD."

Pro kubánskou vládu je otázka kompensací důležitá i proto, že Washington požaduje náhrady za zkonfiskované americké vlastnictví v období po revoluci v roce 1959.

To má zejména Fidel Castro na mysli: ani v jedné zásadní otázce, která bude projednávána s Američany, nepůjde Kuba na ústupky.

Otevření ambasády 14. 8. v Havaně věnoval světový tisk mimořádnou pozornost. Jde o jediný úspěch zahraniční politiky USA v Latinské Americe, něco, o čem se Bílému domu ani nezdálo.

Ceremonie trvala pouhých 25 minut. Kerry "sebekriticky" připomněl dřívější neúspěchy americké politiky vůči Kubě a slíbil, že se ode dneška všechno změní. Státy již nebudou nepřáteli, ale prostými sousedy, kteří budou spolu jednat.

Z jeho úst, jak všichni očekávali, vyšla i fráze o "nevyhnutelnosti obnovení skutečné demokratické společnosti na Kubě".

Lídři kubánské opozice na oficiální ceremonii nebyli pozváni. Ani představitelky nevládní organizace "Ženy v bílém", která se zabývá bojem proti Castrovu režimu.

Bruno Rodriguez, kubánský ministr zahraničí a John Kerry provedli společnou tiskovou konferenci. Na ní byl zdůrazněn vznik dvoustranné komise, jejíž první zasedání se bude konat 10. 9. v Havaně. Z počátku se budou obě vlády orientovat na vyřešení jednodušších otázek, které nebudou tak provokativní a budou snadněji řešitelné, tím má dojít k nastolení atmosféry vzájemné důvěry. Později Kerry uvedl, že komise bude pracovat ve třech hlavních směrech:

1. Řešení otázek bezpečnosti námořní plavby, změn klimatu a spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí.

2. Problémy osobní letecké dopravy a telekomunikací.

3. Třetí skupina problémů je považována za nejdůležitější: lidská práva, vydání amerických občanů, skrývajících se před americkými soudy, finančně-ekonomické vzájemné požadavky.

Kubánský ministr zahraničí Rodriguez při objasňování zahraniční politiky Kuby zdůraznil, že plná normalizace vztahů s USA nebude možná bez likvidace blokády, vrácení teritoria, na kterém je nyní vojenská základna Guantanamo, a bez ukončení mediální propagandy proti Kubě.

To je nesmírně důležité vzhledem k budoucí modernizaci všech spojů na Kubě. K tomu Kerry zdůraznil, že Spojené státy se budou snažit pomoci Kubě v rozvoji telekomunikační infrastruktury a Internetu a vybudování nových center Wi-Fi.

Podtext těchto plánů je evidentní. Zahájení americké informační války proti socialistické vládě na Kubě.

Kerry dal Kubáncům jasně najevo, kdo podle plánů amerického imperialismu chce hrát první housle. Bez ohledu na kubánskou vládu se v rezidenci amerického charge d'affaires Jeffreye De Laurentise setkal s představiteli disidentů v čele s "blogerkou" Yoani Sánchezovou, o které CIA předpokládá, že by se mohla stát první ministryní informací budoucí "demokratické" vlády. Na setkání s disidenty Kerry uvedl, že současné ekonomické bariéry bude udržovat Kongres do doby, pokud kubánská vláda nepřehodnotí své postoje k otázce "svobody myšlení".

Ve stejné době se konala v Portoriku čtyřdenní konference představitelů opozičních organizací na Kubě, kubánské emigrace v USA a zemích Latinské Ameriky.

Fóra s názvem "Národní kubánské setkání" se zúčastnilo přes sto delegátů. Na programu bylo posouzení úkolu sjednocení, vypracování společné platformy a strategie společného postupu.

Opoziční vůdci zdůraznili, že navazování vzájemné součinnosti je hlavním požadavkem okamžiku, vzhledem ke změně orientace americké zahraniční politiky vůči Kubě.

Jeden z hlavních disidentů Guillermo Fariňas zdůraznil, že je musí být slyšet jako jediný hlas, vystupující za demokratizaci Kuby. Je proto potřeba se vyhnout v budoucnosti třenicím mezi jednotlivými opozičními skupinami na Kubě i mimo ni.

Eliécer Ávila, který vede opoziční internetové stránky 14ymedio EFE zdůraznil, že se občanská společnost na Kubě musí co nejdříve adaptovat na nový charakter vztahů mezi Kubou a USA: "Je potřeba sjednotit všechny politické postoje, aby mohl být vytvořen jediný hlavní dokument pro činnost opozice."

Mezi hlavní úkoly opozice má patřit aktivizace práce s jednotlivými cílovými skupinami ovlivňujícími politické klima v zemi, vyvíjení tlaku na mládež, agitace za stranický pluralismus a změny kubánské ústavy.

V pondělí 17. 8. byla přijata závěrečná deklarace.

Celou konferenci koordinovali pracovníci zájmové mise USA na Kubě, takže si není třeba klást otázku, kdo řídil a financoval tento Kubě nepřátelský podnik.

Je potřeba se rovněž zmínit o tom, že Kuba souhlasila s rozšířením stavu pracovníků ambasády z 50 na 75 a souhlasila i s jejich volným pohybem po teritoriu Kuby.

K. K.

• < Předchozí
• Další >