Zamyšlení nad posledním rozloučením s gigantem světové politiky a o jednom likvidátorovi

Podrobnosti

Vytvořeno 4. 12. 2016

Twitter

V noci ze 4. 12. na 5. 12. proběhne poslední rozloučení s gigantem světové politiky Fidelem Castrem. Mnozí z nás vyjádřili svůj vztah k tomuto muži a ke kubánskému lidu, který v něm ztratil svého historického vůdce kubánské revoluce, která jednou provždy změnila tvář Latinské Ameriky a nejen tohoto kontinentu podpisem do kondolenční listiny na kubánském vyslanectví v Praze. Většina přátel Kuby spoluprožívá s Kubánci jejich smutek.

Když kubánská revoluce zvítězila, od prvních znárodňovacích dekretů, se stala Kuba a osobně Fidel Castro cílem útoku ze strany imperialistických Spojených států. Bylo to Československo, které první přispěchalo na pomoc mladé revoluci, bylo to ale Československo, v jehož čele stali komunisté. Naše samopaly pomohly odrazit ozbrojené útoky, včetně toho který vešel do dějin jako první vojenská porážka USA na Americkém kontinentu na Playa Giron, říkalo se jim posměšně pumpičky, samopal vz. 26. Kuba včele s Fidelem poté uštědřila světovému imperialismu ještě další porážky. Všichni demokraté nesmí zapomínat na zásluhy Kuby a jejich hrdinů na porážce zločineckého apartheidu na jihu Afriky. Nebyl to onen slavný koncert v Londýně, kde světové hvězdy populární muziky požadovali svobodu pro Mandelu, ale bezejmenní kubánští bojovníci, vyslaní právě Fidelem, kteří rozdrtili elitní jednotky Jihoafrické republiky. Prezident JAR Zuma tuto skutečnost neopomněl připomenout ve svém projevu při zahájení smutečního shromáždění v Havaně.

Českoslovenští komunisté stáli do roku 1990 na straně Kuby. Čeští a slovenští komunisté, po naší porážce doufali, že se nenaplní předpovědi o brzkém pádu Fidela na Kubě, a když nemohli jinak, tak alespoň doufali, že Fidel nebude poražen, jako nebyl poražen i předtím. Fidel tato naše doufání nezklamal, Kuba stále neohroženě stojí s otevřeným hledím proti ohromné síle světového imperialismu v čele s USA. Mnozí z nás prožili s Fidelem většinu celého svého dosavadního života a na rozdíl od blogerky placené zpoza moře, nejsme šťastnější od toho dne, kdy jsme zůstali na světě bez Fidela. O to větší touha je v nás vzdát poslední hold tomuto gigantu, komunistovi, revolucionáři, kterého jsme všichni milovali. Naše media si i v tento smutný den neodpustí plivnout na jeho památku. S velkou radostí oznamují, že žádná oficiální delegace z ČR na poslední rozloučení s Fidelem neodjela. Ani delegace KSČM. Co vedlo její vedení k rozhodnutí nezúčastnit se tohoto smutečního aktu. Brzy se dozvíme, kteří představitelé komunistického hnutí se dostavili, aby splnili svou povinnost nejen za sebe, ale zejména za členy stran které je postavili do svého čela, aby zde zastupovali ty miliony komunistů celého světa. Jsem přesvědčen, že v KSČM jsou desítky tisíc soudružek a soudruhů, kteří by si považovali za osobní čest se takového rozloučení zúčastnit, nemluvě o tom, kdyby je pověřila jejich strana. Nikoho strana nedelegovala. Ptám se, jaké mohou být důvody pro takovou absenci? Ekonomické? Směšné, vždyť předseda strany Vojtěch Filip by mohl ze svého platu, bez existenčního ohrožení své rodiny, zaplatit sobě letenku a ještě přibrat tři další členy vedení. Tedy pak už se nabízí jen politický důvod, ale i to nějak nesedí, vždyť na konferenci komunistických stran ve Vietnamu, která proběhla nedávno, právě Vojtěch Filip hovořil o naší velké zbrani, proletářském internacionalismu, o solidaritě. A nepotřebuje právě teď Kuba a její strana co nejjasnější projev solidarity? Ano potřebuje více, než kdy předtím. Vedení KSČM se zřejmě obává, že by touto účastí dalo záminku k politické a mediální kampani proti ní. Jinak si takové chování nelze vysvětlit. Co k tomu dodat?

"Solidarita s revolučním hnutím může být ovšem záminkou, ale nikdy příčinou amerických agresivních akcí. Popřít solidaritu s revolučním hnutím jen proto, abychom vyvrátili záminku, to je směšná pštrosí politika, jež nemá nic společného s internacionálním charakterem sociálních revolucí současnosti. Upustit od solidarity s revolučním hnutím neznamená tedy vyvrátit záminku amerického imperialismu, nýbrž fakticky se s ním solidarizovat, solidarizovat se s jeho politikou ovládnutí a zotročení světa".

Fidel Castro Rúz 1968, předmluva k Che Guevarově "Bolívijskému deníku"

Hasta siempre commandante!

• < Předchozí
• Další >