Reakce Stanislava Grospiče na článek "Mediální neschopnost nebo něco jiného?"

Podrobnosti

Vytvořeno 4. 8. 2018

Twitter

Jako příspěvek do diskuze o komunistické politice zveřejňujeme reakci místopředsedy KSČM a poslance PČR JUDr. Stanislava Grospiče na náš komentář "Mediální neschopnost nebo něco jiného?" o stanovisku KSČM ke kauze H-System a k soudnímu rozhodnutí o nuceném opuštění svépomocí dostavěných domů. S. Grospič se zveřejněním souhlasil s tím, že pokud budeme stanovisko citovat, tak jedině za podmínky, že bude celé, nikoliv vytržené z kontextu. Zveřejňujeme tedy bez gramatické a stylistické úpravy. Vypouštíme jen balastní text a ponecháváme vlastní politický obsah.

"dnes [...] jsem si přečetl na stránkách KSM polemiku nad stanoviskem KSČM k nejnovější kauze H-Systému, které jsme spolu se soudruhem předsedou V. Filipem podepsali. Nevím co a koho tak dráždí a nebo kdo si osobuje právo se považovat za "správnou" levicovou platformu. Stanoviska KSČM bylo první z politických subjektů a ještě tentýž den bylo několikrát odvysíláno i Českou televizí a následně i přejato dalšími sdělovacími prostředky. Možná, že není dost revoluční, ale rozhodně je pravdivé a odpovídající pozici naší strany i právnímu názoru. Nikdy jsem se nepovažoval a ani nepovažuji za erudovaného právníka. A Váš úsudek v tomto smyslu mě nechává lhostejným. Dnes, 31. 7. 2018 se předseda Nejvyššího soudu vyjádřil, že by stát měl klienty H-Systému odškodnit. Narážím na skutečnost, kdy jiní klienti H-Systému, rovněž poškození, v jiných obcích dokázali tento problém vyřešit. U klientů v Horoměřicích se k problému přidalo i špatné rozhodnutí a špatné rady zřejmě některých právníků, tím se věc výrazně zkomplikovala. Tím se však také zkomplikovalo postavení poškozených lidí. Tedy nelze v tomto případě jednoznačně křičet. Bude-li totiž stát odškodňovat všechny klienty, vydělá na tom nelidský systém, insolvenční správce a věřitelé H-Systému. Dvakrát a zřejmě třikrát se především protagonistům dostane tzv. odškodnění, ale lidé, kteří si domky chtěli takto pořídit zažijí další nerovnost, velké část z nich svůj problém vyřešila, a malá část nesprávným směrem vedla soudní spory. Kapitalismus je nelidský, korumpuje, uplácí a velcí vlastníci, developeři a sloužící vrstvy vydělávají. Někdy se stane, že sloužící třídy jsou rovněž výrazněji vykořisťovány, než je za normálních okolností v kapitalistické společnosti zvykem.

Ale v této věci se kapitalismus ukázal v plné nahotě, zaútočil na vlastní sloužící vrstvy, dával jim naději a pak ji vzal. Řešení je dnes buď dohoda mezi stranami, nebo Ústavní soud a převzetí odškodnění státem. Problém spočívá v tom, že převzetí státní garance mělo nastat při trestní řízení s osobami spojeným s H-Systémem.

[...] přes Vaše stanovisko si myslím, že postoj KSČM je v tomto případě správný, KSČM tím nijak netratí a volby v Praze, protože jde o Středočeskou obec, to neovlivní.

[...] někdy Vaše útoky na KSČM postrádají komunistické a levicové opodstatnění, ale mám pocit, že jsou spíš pod vlivem osobní zášti. Budu rád, když tomu bude jinak.[...]"

Komentář KSM

V polemice zveřejňované na stránkách a v tiskovinách KSM nejde o žádnou "osobní zášť", ale je zde starost o situaci komunistického hnutí v naší zemi a úsilí o čistě politickou diskuzi.

Správně sice S. Grospič zařazuje Horoměřice do Středočeského kraje, ale situace ovlivňuje významně nálady i v Praze (s kterou přímo hraničí) a v dalších regionech. Vyvolává to diskuze i mezi pracujícími.

Reakce, kterou KSM zveřejnil, míří na podstatnou věc. Tou je v stanovisku KSČM vyjádřená úcta a plné podřízení se buržoaznímu právnímu systému s jeho představou o soukromém vlastnictví, ceně a zisku. Jsou zde vyloučeny jakékoliv myšlenky jdoucí za tento rámec. Jenže právě za tento rámec je nutné jít při úsilí o socialistickou a komunistickou společnost.

Přitom lidé vidí: při restauraci kapitalismu se "zhaslo", aby tvůrci kontrarevoluce vytvořili kapitál, aby si zahraniční kapitál přivlastnil výrobní síly. Ovšem něco takového nemá být dovoleno při nápravě zjevné nespravedlnosti vůči obyvatelům domů. Ale proč? Právě zde by bylo možné přímo hmatatelně ukázat podstatu kapitalistické současnosti a minulosti, anarchie kapitalismu - a potlačení práv na bydlení. Nedostatek právě tohoto práva dnes tak bolestivě pociťují mnozí mladí lidé.

Mnoha lidem je sympatické úsilí o to, dobudovat za pomoci družstva již rozestavěné domy, aby mohly sloužit svému účelu, a nenechat základy zdemolovat během dlouhých desetiletí právních tahanic, přestože je to riskantní z hlediska buržoazního vlastnictví. Pozitivně v tom vnímání přispívá i zkušenost socialismu.

Co ovšem učí tento příklad? Že to, co je důležité, jsou kapitalistické společenské vztahy vlastnictví, nikoliv uspokojování potřeb lidí, nikoliv maximální rozvoj materiálního a kulturního bohatství společnosti. A právě KSČM mohla ukázat, že cílí na reálnou změnu, že se nezalekne ochrany kapitálu a jeho právního zajištění. Neudělala tak.

Poznámka o odškodnění ze strany státu opět ukazuje to samé. Podobně jako v případě OKD neumí sáhnout kapitalistický stát k ničemu lepšímu, než k "znárodnění dluhů". To ale není socialistické řešení, o které by měli usilovat komunisté. Ti musí usilovat o převzetí a kontrolu materiálních sil společnosti.

Společenské konflikty, které nutně probíhají, nezískají uvědoměle třídní charakter samy od sebe. K tomu je nutná cílená činnost subjektu, který usiluje jít za kapitalistický řád. V této funkci KSČM opět zklamala.

A právě to vede k tomu, co KSM zveřejnil - že takové chyby povedou k dalšímu poklesu důvěry v komunistickou stranu. Té důvěry, kterou si získala v průběhu těch téměř sto let svými boji a budováním. A že se to projeví i v komunálních volbách.

S. Grospič pokládá některá vyjádření KSM za "postrádající komunistické a levicové opodstatnění". Je velká otázka, co je komunistické - zda plné podřízení se buržoaznímu právnímu řádu, který zaštiťuje kapitalistické vykořisťování; nebo otevřená kritika, ukázání škodlivosti těchto vyjádření a této politiky pro cíl komunistů, pro zápas za socialistickou a komunistickou budoucnost, i pro důvěru lidí v komunistickou stranu jako představitele této budoucnosti.

• < Předchozí
• Další >