Kam se poděli voliči a proč?

Podrobnosti

Vytvořeno 2. 7. 2021

Twitter

Příspěvek Karla Klimši na brněnském semináři "Buď socialismus, nebo barbarství - Současná levice, charakter a možnosti" 19. června 2021.

Do BRNA jedu vždycky rád. Děláte tady tu stranickou práci dobře, poctivě, opravdově. Jste dobrá parta. Přemýšlíte komunisticky! A je tu vysoká hladina IQ!

Není to obvyklá zdvořilost, jaká se úvodem říkává. Já jsem v podstatě nezdvořák, takže říkám jen to, co si myslím. Je to konstatování opřené o zkušenost.

- ale pojďme k věci, pojďme k tématu semináře;

- to zaměření je velmi správné, potřebné a naléhavé; a odpovědi na ně znepokojující;

- chtěl bych přidat pár poznámek k tomu, KAM SE PODĚLI VOLIČI LEVICE A PROČ?

- takové neučesané úvahy, které se mi honí hlavou;

- ta otázka jistě napadne každého, když vidí VOLEBNÍ VÝSLEDKY naší strany, když slyší či čte PREFERENCE POLITICKÝCH STRAN ( jakkoli tušíme, že jsou cinknuté), když poslouchá názory obyčejných lidí, jak vnímají dnešní KSČM

- není sporu o tom, že to s námi jde od 10 k 5, a už hodně dlouho!

- je třeba se ptát:

+ PROČ tomu tak je, PROČ levice ztrácí

+ PROČ se lidé od ní odtahují, PROČ ji nerozumí

+ PROČ hledají někoho jiného, komu dát hlas

+ PROČ případně váhají, zda vůbec k volbám jít

- myslím, že jsme si ty otázky moc nekladli

- vedení byly nepříjemné, nepohodlné, a tak je raději nenastolovali jako téma k věcné debatě

- ale bez otázek není odpovědí a bez odpovědí není nápravy!!!

- těch otázek je celá řada a po dlouhá léta jich přibývá

- TGM rád říkával, že: „Státy se udržují těmi ideály, na nichž se zrodily“ => a v přeneseném slova smyslu něco podobného platí i pro strany

- a my jsme se těm původním ideálům, principům, zásadám, hodnotám… hodně vzdálili

- straně zoufale chybí teoretická a ideologická práce; to jsou ty kořeny, ze kterých čerpá sílu, odhodlání a přesvědčení; a hladina této „spodní vody“ klesá, nahoře to schne, vadne a bují plevel

- ta rudá postupně bledla, navštívil nás liberalismus, pragmatismus, některým chybí obranné látky proti eurounijním hloupostem, kterými je i Strana evropské levice nasáklá

- dříve pevná, opravdová a úspěšná levice byla zprvu nenápadně, leč stále intenzivněji rozleptávaná liberalismem, genderismem, multikulturalismem, stále ofenzivnější duhovou ideologií a kdoví, čím ještě

- a tomu všemu pak někteří s potutelným úsměvem říkají „neomarxismus“, byť to se skutečným marxismem nemá ani pramálo společného

- prostě čím větší hloupost, tím to je levicovější!

- kdo by si kdy pomyslel, že hájit zdravý rozum a lidskou normalitu bude tak tvrdá řehole, tak těžký boj, vyžadující dokonce odvahu?

Ale pojďme zpátky ke straně!

- ten její dnešní MÁTOŽNÝ STAV je výsledkem procesů objektivního i subjektivního charakteru

- strana čelila obrovskému tlaku a působila v prostředí modelovaném mainstreamovými médií, které stavěly na hlavu a překrucovaly (a překrucují) všechno, co jen lze

- stárla a mladým s radikálními názory namísto podpory někdy naopak přivírala kyslík; místo aktivního, viditelného a vcelku i početného Komunistického svazu mládeže, vytvořila konkurenční Komise mládeže => ty mají někteří tendenci označovat za „bílé límečky“

- dlouhodobě probíhala eroze IDEOVÁ, PERSONÁLNÍ, ORGANIZAČNÍ a v poslední době přibyla i EKONOMICKÁ NOUZE (omezující plnohodnotnou činnost!)

- a tak, jak se oslabovala KONDICE STRANY, vliv členské základny, tak souběžně narůstal vliv silných osobností s výraznějšími možnostmi – zejména poslanců a europoslanců, kteří mají co nabídnout a zavázat si lidi

- probíhalo něco, co by se nepřesně dalo nazvat OLIGAR-CHIZACÍ STRANY; velmi zajímavě píše o těchto otázkách, o tendencích uvnitř stranické demokracie, Petr Drulák ve své knize „Politika nezájmu. Česko a Západ v krizi.“

- klima ve straně se měnilo, motivace lidí volit ji a hájit proti všem nepřejníkům sláblo; stále častěji si kladli otázku, komu to všechno vlastně slouží > primárně straně, obyčejným lidem, anebo dobrému bydlu elity?

 PÁR PŘÍKLADU:

- jen se podívejte jak stabilní, či strnulá je sestava našeho poslaneckého klubu, jak nepatrná je obměna této sestavy Nejdéle sloužící poslanci jsou z našich řad! Poukazoval jsem na to už před řadou let, opakovaně jsem navrhoval zásadu „Dvakrát, maximálně 3x a dost!“; říkal jsem tehdy při schvalování kandidátek - k nevoli mnohých - že mi to připadá, jako by se před OH řeklo, zlatou medaili bude mít ten, stříbrnou ten a bronzovou onen, a o ty ostatní místa se poperte; teď už vlastně jde jen o ta první místa

- v té souvislosti si vzpomínám, jak mi někdy uprostřed svého europoslaneckého období říkal prof. Keller, že jedno 5-tileté období v Bruselu je maximum, co zdravý lidský organismus unese. A také ten pobyt v toxickém prostředí neprodlužoval. Já mu tehdy odpověděl, že naši europoslanci (ale platí to i o poslancích), mají mnohem odolnější organismy a vydrželi by nejlépe nafurt (sloužit lidem a národu);

- s rozpaky lidé vnímali opakované hrátky kolem rozpočtu, kolem jeho schodku, jestli 40 nebo 50 miliard, anebo kolem položky pro armádu (ať mi nikdo neříká, že o té chystané habaďuře nikdo nic netušil)

- otázka tolerance vlády, ano či ne?, podmínky – v zásadě správné, ale měkké; 3 a půl roku jsme s tím žili, něco z toho bylo pro lidi, něco i pro poslance a jejich kamarády (…to jsou také lidi); a půl roku před volbami toleranční patent vypovíme; no nevím?!

- lidi vzrušuje každoroční folklór diskusí okolo zvyšování důchodů; říká se, že úspěch má mnoho rodičů, neúspěch je sirotek; a tak k navýšení se hlásí KSČM, ČSSD, SPD i Babiš; v tichosti ale projde navýšení poslaneckých platů o tolik tisíc, o kolik stovek důchodcům penze; a KSČM u toho asistuje – neplatí, že „Nejsme jako oni!“ – co je doma, to se počítá; nikdy nepřišlo to symbolické gesto, že jsme to nechtěli a tak navýšení věnujeme strádající straně

- členové a veřejnost zaregistrovali, že pod návrhem zákona „Rodina pro všechny“, který uspokojuje stále narůstající požadavky komunity LGBT a oslabuje roli tradiční rodiny, je podpis i Jiřího Dolejše a při tzv. 1. čtení pro něj hlasovali i poslanci Dolejš a Luzar

- mnozí připomínají, že také pro různé protikomunistické rezoluce Poslanecké sněmovny – k Únoru 48, k srpnu 68, či listopadu 89 hlasoval Jiří Dolejš a ojediněle Leo Luzar a Vláďa Koníček, který už působí jinde

- někdy si říkám, jestli náhodou i ve stranách nejsou zabudována tzv. kurvítka, jako ve většině spotřebního zboží a elektroniky, aby v pravý čas zkolabovaly a bylo je třeba vyměnit za jiné; doufám, že vás to nepohoršilo, nejde o sprosté slovo, ale terminus technicus

- ve výčtu by se dalo pokračovat; neříkám to rád, říkám to s obavami o další osud strany

- dávám za pravdu prof. Petru Piťhovi, knězi, vlastenci a bývalému ministru školství, i když raději bych to slyšel od nejvyšších představitelů strany – který varovně říká: “Za sebezáhubné pokládám snahy popírat biologické zákony o rozmnožování. Zákony žádané LGBT vedou ke konečné destrukci rodiny, kterou jsme sami za desítky let učinili tak slabou, že do ní stačí jen nepatrně strčit. Přitom rodina je a zůstane základní buňkou společnosti i státu“.

- dávám za pravdu prof. Oskaru Krejčímu, který v pregnantní analýze po krajských volbách nadepsané „Smrt české levice“ říká: „Jak si vysvětlit, že po tolika porážkách vedení KSČM a ČSSD nedokážou samy odstoupit, aby otevřely prostor naději… a že stranický aktiv neumí tato vedení odvolat a nahradit“. Lepší by bylo, kdyby to nemusel říkat, kdyby té absurdity nebylo.

- obecně našim členům i sympatizantům vadí, že vedení strany z přesvědčení, programově a energicky nehájí to dobré z minulosti; porovnávat socialistickou minulost se současností nám dává obrovskou argumentační výhodu, ve které nemůžete prohrát, ať už jde o kteroukoli oblast národního hospodářství, či společenského života; ten rozvrat ekonomiky, ale i morálky je očividný; v historii se provádí „hluboká orba“ a je málo těch, co nahlas volají, že VŠECHNO JE JINAK, než říká Česká televize, další dezinformační média, pseudohistorici a pofiderní umělci

- nestor českých politologů, moudrý Zdeněk Zbořil, ne-dávno k takovým dechberoucím výplodům napsal: „ Třicátníci mi vyprávějí o tom, co jsem já zažil!“

- podobně mi vadí, že si neumíme, či nechceme odpovědět jasně na to, zda je to, co přichází z Evropské unie a EP – až na výjimky – přínosné, anebo devastující

- měl bych se před tzv. evropskou levicí, ať už v tričku SEL, či frakce GUE/NGL na pozoru! Svým způsobem je dobře, že ti, kdož jsou s nimi ve styku, se ty jejich názory snaží tajit a kamuflovat. Ale i tu do jisté míry platí ono: Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti! => Té tzv. levici někdo prostě vyměnil, popletl směrovky. Záměrně špatně nastavil ukazatele a ona teď bloudí a blábolí přitom nesmysly. Je to prostě stále větší POPLETA.

- ZATÍMCO „moderní evropská levice“ vede svatou válku za práva gejů, lesbiček, za rovnost sňatků a adopci dětí, za množství pohlaví, za nepřechylování ženských jmen, za volný vstup migrantů a péči o ně, hlásá multikulturalismus a důsledně bourá všechny tradiční hodnoty a civilizační znaky

- TAK JINÍ pochopili, že je třeba hájit životní zájmy lidí, jejich sociální jistoty, bezpečí, práva normální rodiny, národní zájmy, bránit oslabování státu a chránit morální zdraví společnosti

- je to týden, co jsme o tomto i mnohém jiném debatovali s vám dobře známým Lubošem Blahou => vidí to stejně: Dnešná ľavica na Západě opustila chlebová témata a rieši problémy, ako ich vnímajú niektoré mestské stredné vrstvy – práva zvierat, gejov, multikulti, tri záchody… a odháňa nielen robotnického voliča, ale aj tých, kterým „nehrabe“. Tí potom sú stále viac priťahovaní radikalizmom krajnej pravice, ktorá medzitým prevzala sociálný rozmer ľavice a je často viac antikapitalistická a antiglobalistická, ako vykolajená ľavica

- něco podobného podotkla i doc. Ilona Švihlíková po polských volbách: Strana Jaroslawa Kaczynského bývá označována jako národně-konzervativní. Její ekonomická politika je ale silně levicová. Využívá toho, že se levice v Polsku zdiskreditovala kooperací s liberalismem

- a prof. Jan Keller v komentáři „Na slepé koleji“ popisuje, jak část levice zanevřela na dělníky a zaměstnance, kteří se ochotně začlenili do konzumní společnosti… a z trucu i bezradnosti začali její teoretici hledat nového revolučního aktéra. Nalezli ho mezi lidmi žijícími na okraji společnosti, jindy mezi sexuálními, kulturními, či etnickými menšinami, další pak mezi migranty. O těch všech se soudilo, že na rozdíl od dělníků, kteří zklamali, budou imunní vůči svodům buržoazní kultury. Žádná ze zmíněných menšin se ale proti kapitalismu nevzbouřila. A tak zatímco socialisté ne-mají program, nová levice stále marně čeká, až se sexuální menšiny ruku v ruce s muslimskými migranty vzbouří proti systému. Pravice sice levici občas škádlívá přívlastkem neomarxistická, ve skrytu duše však musí být z jejího počínání přímo nadšena. Je to radost mít za politického protivníka někoho, kdo se sám odstaví na slepou kolej.

- a když sáhnu mimo levicové intelektuály, můžu ocitovat komentátora Lidových novin a ČRo Jana Macháčka: „…s tím, jak se na Západě rozmáhá pokrokářství spojené s kulturou rušení a zakazování, s politickou korektností, genderismem, vypjatým antirasismem, multikulturalismem, podporou LGBTQ+ a podobně, tím bude narůstat počet lidí, kterým se konzervativní Rusko bude jevit jako OSTROV NORMALITY“

- za dveřmi jsou volby => prof.Krejčí v nedávném rozhovoru, který v pravidelném 14-ti denním cyklu poskytuje časopisu !Argument říká: Máme se na co těšit, přichází generace odchovaná Českou televizí, vykořeněná z národ-ních tradic, na dálkové ovládání…“

– A na adresu KSČM uvedl: „V.Filip byl zvolen před 16 léty (1.10.2005) do čela strany a ta od té doby jde víceméně setrvale dolů, ale jeho vedení trvá… Vedení strany je kryto mainstreamem… Strana je nečitelná… Levice je v kádrové krizi… Opoziční potenciál sesbíralo SPD. – Tolik prof. Krejčí!

- a nakonec malou poznámku: na posledním zasedání ÚV koncem května v Praze jsem zareagoval na opakovaně vyslovený názor poslance Jiřího Dolejše: „Je trapné, že se ve straně šilhá po nahnědlých subjektech typu SPD či Aliance národních sil.“

- byl bych opatrnější a zdrženlivější s tím nálepkováním, sami jsme si ho užili dost (řekl jsem tam)

- příměs oné barvy by se dala najít spíše u KDU-ČSL, ODS, TOP 09 i části ČSSD (M.Marxová-Tominová), kteří neodmítali pozvání na sjezdy Sudeťáků a jiné jejich akce

- Neslyšel jsem od J. Dolejše a jiných, protože zvláště před eurovolbami to znělo z více našich úst, že by je z nahnědlosti takto hlasitě a vytrvale obviňovali

- ani že by z téhož vinili a pranýřovali EU a EP, kteří projevují nezměrnou shovívavost k veřejným aktivitám fašistických pohrobků na Ukrajině, v Pobaltí apod.

- doba si žádá spíše stmelovat vlastenecké, národně orientované síly, se kterými máme velkou část názorů blízkých, než vyvolávat rozmíšky a častovat se pomluvami a nálepkovat se => Bylo by dobré to pochopit!

- je čas usilovat o dobrý, důstojný výsledek ve volbách - svým způsobem se hraje o všechno – a pak se dát do záchrany a obnovy strany, jejího komunistického charakteru

- jak kdysi výstižně řekl slovenský básník, kulturní činitel a politik Miroslav Válek: „Možno nebudeme všetci vinní. Ale všetci budeme zodpovední!“

Karel Klimša

• < Předchozí
• Další >