Co je to komunismus - citace 3.

Podrobnosti

Vytvořeno 21. 7. 2010

2. Přístup ke skutečnosti - Stanovisko starého materialismu je "občanská" společnost; stanovisko nového materialismu je lidská společnost čili zespolečenštěné lidstvo. M 3/19

 Produkce materiálního života jako předpoklad lidské existence a  dějin. Zdroje odcizení produktu práce, životní činnosti a  člověka člověku. Zrušení soukromého vlastnictví a protikladu  práce a kapitálu politickou formou emancipace dělníků jako cesta  ke zrušení odcizení. Bohatý člověk a bohatá lidská potřeba v  druhém člověku nahrazuje bohatství a bídu.

       Nepřenášejme se do nějakého vybájeného prvotního stavu jako  ekonom, když chce vysvětlovat. Takový prvotní stav nic  nevysvětlí. Ekonom jen posunuje otázku do šedé, mlhavé dálky.  Formou aktu, události předpokládá to, co má dovodit, totiž nutný  vztah mezi dvěma věcmi, např. mezi dělbou práce a směnou. Tak  vysvětluje teologie původ zla prvotním hříchem, tzn. ekonom  předpokládá jako fakt, že formě dějin to, co má vysvětlit.

      My vycházíme z ekonomického, současného faktu. EFR 50

  

      ...Konstatujeme první předpoklad veškeré lidské existence,  tedy i veškerých dějin, totiž předpoklad, že lidé musí mít  možnost žít, aby mohli "dělat dějiny". K životu je však  především třeba jídlo a pití, obydlí, oděv a ještě některé jiné  věci. Prvním historickým činem je tedy výroba prostředků  k uspokojení těchto potřeb, produkce samotného materiálního  života. ME 3/42

  

      ...Skutečný, tělesný člověk, stojící na pevné kulaté zemi,  vydechující a vdechující všechny síly přírody, klade svým  zvnějšněním své skutečné předmětné bytostné síly jako cizí  předměty....Předmětná bytost...vytváří, klade předměty jen  proto, že je předměty kladena, proto, že je odjakživa  přírodou...její předmětný produkt potvrzuje jen její předmětnou  činnost, její činnost jako činnost předmětné přirozené  bytosti...

 

      Člověk...je vybaven jednak přirozenými silami, životními  silami, je činnou přirozenou bytostí; tyto síly v něm existují  jako vlohy a schopnosti, jako pudy; jednak je jako přirozená,  tělesná, smyslová, předmětná bytost bytostí trpnou, podmíněnou  a omezenou, jako je i zvíře a rostlina, tj. předměty jeho pudů  existují mimo něj jako předměty na něm nezávislé, avšak tyto  předměty jsou předměty jeho potřeby...nepodstradatelné k činnému  uplatnění a potvrzení jeho bytostných sil... EFR 122

  

      Produkce života, jednak vlastního života prací, jednak  cizího života plozenímn, se hned jeví jako dvojitý vztah  - jednak jako přirozený, jednak jako společenský vztah  - společenský v tom smyslu, že se tím rozumí součinnost většího  počtu individuí bez ohledu na to, za jakých podmínek, jakým  způsobem a k jakému účelu. ME 3/43

        Ukazuje se tedy už hned od začátku materialistická  souvislost mezi lidmi, která je podmíněna potřebami a způsobem  výroby a je tak stará jako lidstvo samo - souvislost, která na  sebe bere stále nové formy a představuje tedy "dějiny".

  ME 3/44

  

      ...Příroda ani objektivně, ani subjektivně není  bezprostředně adekvátně k dispozici lidské bytosti. A tak jako  všechno přirozené musí vzniknout, tak má i člověk akt svého  vzniku, dějiny, které však jsou pro něho dějinami, o kterých ví,  a proto jakožto akt vzniku jsou aktem vzniku vědomě se rušícím.  EFR 123

  

      ...fixace sociální činnosti,...konsolidace našeho vlastního  produktu ve věcnou moc nad námi, která se vymyká naší kontrole,  maří naše očekávání, zvrací naše výpočty, je jedním z hlavních  momentů v dosavadním dějinném vývoji... ME 3/47

  

      Národní ekonomie vychází z faktu soukromého vlastnictví.  Nevysvětluje nám je. Materiální proces soukromého vlastnictví,  jímž toto vlastnictví ve skutečnosti prochází, zachycuje  v obecných, abstraktních formulích, která pro ni pak platí jako  zákony. Tyto zákony nechápe, tzn. neukazuje, jak vyplývají  z podstaty soukromého vlastnictví. Národní ekonomie nám nedává  žádné vysvětlení důvodu oddělení práce a kapitálu, kapitálu  a půdy...předpokládá to, co má vyložit. Právě tak to všude  dopadá s konkurencí....Jediná kola, která národní ekonom uvádí  do pohybu, jsou hrabivost a válka mezi hrabivci - konkurence.  EFR 49

  

      Musíme tedy nyní pochopit podstatnou souvislost mezi  soukromým vlastnictvím, hrabivostí, oddělením práce, kapitálu  a soukromého vlastnictví, směny a kontroly, hodnoty  a znehodnocování lidí, monopolu a konkurence atd., mezi veškerým  tímto odcizením a peněžním systémem. EFR 49

  

      Dělník se stává tím chudším, čím více bohatství produkuje,  čím více nabývá jeho výroba na moci a na objemu. Dělník se stává  tím levnějším zbožím, čím více zboží vytváří. Znehodnocováním  světa věcí roste přímo úměrně znehodnocování světa lidí. Práce  neprodukuje jen zboží, produkuje sebe samu a dělníka jako zboží,  a to v tom poměru, v jakém produkuje zboží vůbec.

 

      Tento fakt nevyjadřuje nic víc než: předmět, který práce  produkuje, její produkt, vystupuje proti ní jako nějaká cizí  bytost, jako moc nezávislá na výrobci. Produkt práce je práce,  která se v nějakém předmětu fixuje, zvěcnila se v něm, je to  zpředmětnění práce. Uskutečnění práce je jejím zpředmětněním.  Toto uskutečnění práce se v ekonomickém stavu jeví jako  odskutečnění dělníka, zpředmětnění jako ztráta a poroba  předmětu, přivlastnění jako odcizení, jako zvnějšnění...

 

      V určení, že se dělník vztahuje k produktu své práce jako  k cizímu předmětu, tkví všechny tyto důsledky. Neboť podle  tohoto předpokladu je jasné: čím více se dělník vypracuje, tím  mocnější se stává cizí předmětný svět, který proti sobě vytváří,  tím chudší se stává on sám, jeho vnitřní svět, tím méně mu  náleží jako jemu vlastní. EFR 50,51

 

• < Předchozí
• Další >