Znovu opakuji, třída nemajetných, kterou zpupní boháči označují za luzu, je tou nejzdravější částí společnosti, jedinou, která v tomto století bahna miluje ještě pravdu, spravedlnost, svobodu; je to jediná třída, která se vždy řídí zdravým lidským rozumem a poslouchajíc hlasu svého srdce, nedá se zaslepit ani sofismaty, ani svést lichocením, ani podplatit ješitností; je to jediná třída, která je do všech důsledků věrná vlasti a z níž by pak Mottier nikdy nevytvořil pretoriánské kohorty. Neuvážliví čtenáři, kteří by chtěli vědět, proč třída nemajetných je nejméně zkaženou třídou společnosti, tedy vězte - že je to proto, že musí ustavičně pracovat, aby mohla uhájit existenci a poněvadž nemá ani prostředky, ani čas se zkazit, zůstala blíže přírodě nežli vy. Marat 86,87
V nově obrozené společnosti všechno musí být pěkně vyrovnané; nic nesmí být záminkou k tomu, aby se někdo dral do popředí, aby se uplatnil, aby chtěl ovládat jiné. Nesmí tam být ani vyššího, ani nižšího místa, nesmí tam být ani první, ani poslední; úmysly i úsilí všech členů společnosti /jednotlivci, z nichž se skládá společnost, nejsou něco jiného/ musí neustále směřovat k jednomu velkému cíli: k bratrství a k společnému blahu, které je nevyčerpatelným a věčným zdrojem blahobytu každého jednotlivce. Babeuf 118, 119
Naše zřízení všechno reglementuje a naprosto nic nemění; nic neruší z toho, co dosud existuje, pokud to neporušuje spravedlnost...Jen budou všichni pracující roztříděni podle své práce; společnost bude stále informována o tom, co každý dělá, aby nebylo vyrobeno ani příliš mnoho, ani příliš málo zboží. Ona sama bude určovat, kolik občanů bude pracovat v každém oboru a kolik mladých lidí se bude věnovat určité práci. Všechno bude odpovídat přesně potřebám přítomným i potřebám, jaké se v budoucnu pravděpodoboně ukáží podle pravděpodobného a snadno vypočitatelného vzrůstu společnosti. Babeuf 121
Naše rovnost v distribuci plodů a výrobků všech odvětví výroby, které budou dány na jednu hromadu, se zakládá na přísné povinnosti odvádět stejným dílem, aspoň do té míry, pokud to dovolí přirozené nadání, ať už duševní nebo tělesné. Protože bude jednou z hlavních zásad společnosti, jak jsem už právě řekl, přísná povinnost spolupracovat, abychom měli právo užívat výsledků práce, nebude moci žít v nové společnosti žádný zahaleč, ať chce či nechce. Babeuf 123
První pokusy proletariátu přímo prosadit v dobách všeobecného rozjitření, v období svržení feudální společnosti své vlastní třídní zájmy nezbytně ztroskotaly jak pro nevyspělost proletariátu samého, tak pro nedostatek materiálních podmínek jeho osvobození, které jsou teprve výtvorem buržoazní epochy. Revoluční literatura, která provázela tato první hnutí proletariátu, je svým obsahem nutně reakční. Hlásá všeobecný asketismus a hrubé rovnostářství. ME 4/457,458
První pozitivní zrušení soukromého vlastnictví, hrubý komunismus, je tedy jen jevovou formoupodlosti soukromého vlastnictví, které se chce klást jako pozitivní pospolitá podstata. EFR 76,77
Komunismus je...pozitivní výraz zrušeného soukromého vlastnictví, především všeobecné soukromé vlastnictví. Tím, že tento poměr pojímá v jeho všeobecnosti, je...ve své první podobě jen jeho zevšeobecněním a dovršením; jako takové zevšeobecnění a dovršení ukazuje se komunismus v dvojí podobě: předně je vůči němu vláda věcného vlastnictví tak velká, že komunismus chce zničit všechno, co není s to být jako soukromé vlastnictví drženo všemi; chce násilným způsobem abstrahovat od talentu atd. Fyzická bezprostřední držba znamená pro něj jediný účel života a jsoucna; určení dělníka není zrušeno, nýbrž rozšířeno na všechny lidi; poměr soukromého vlastnictví zůstává poměrem pospolitosti ke světu věcí; konečně se toto hnutí, usilující postavit proti soukromému vlastnictví všeobecné soukromé vlastnictví, vyslovuje zvířecí formou, že proti manželství /které je ovšem jistou formou výlučného soukromého vlastnictví/ se staví společenství žen, kde se tedy žena stává pospolitým a obecným vlastnictvím. Možno říci, že tato myšlenka společenství žen je vyslovené tajemství tohoto ještě zcela hrubého a bezmyšlenkovitého komunismu. Tak jako žena přechází z manželství do všeobecné prostituce, tak celý svět bohatství, tj. celý svět předmětné podstaty člověka, přechází z poměru výlučného manželství se soukromým vlastníkem do poměru univerzální prostituce s pospolitostí.
Tento komunismus - tím, že všude neguje osobnost člověka - je právě jen důsledným výrazem soukromého vlastnictví, které je touto negací. Všeobecná a jako moc se ustavující závist je skrytou formou, v níž se ustavuje a jen jiným způsobem uspokojuje hrabivost. Myšlenka jakéhokoliv soukromého vlastnictví jako takového je přinejmnenším obrácena proti bohatšímu soukromému vlastnictví jako závist a touha po vyrovnávání rozdílů, takže ty pak dokonce vytvářejí podstatu konkurence. Hrubý komunista je dovršením této závisti a této nivelizace, vycházející z představovaného minima. Má určitou ohraničenou míru. Jak málo je toto zrušení soukromého vlastnictví skutečným přivlastněním, dokazuje právě abstraktní negace celého světa vzdělání a civilizace, návrat k nepřirozené prostotě chudého hrubého člověka bez potřeb, který se nedostal nad soukromé vlastnictví, nýbrž dokonce ještě k němu ani nedospěl.
Pospolitost je jen pospolitostí práce a rovností mzdy, kterou vyplácí pospolitý kapitál, pospolitost jakožto všeobecný kapitalista. Obě stránky poměru jsou povýšeny do jakési představované všeobecnosti, práce jako určení, jemuž je každý podřízen, kapitál jakožto uznaná všeobecnost a moc pospolitosti. EFR 74,75,76
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.