Pravice se bojí referenda!

Podrobnosti

Vytvořeno 28. 2. 2007

Twitter

Česká republika stojí na prahu nové studené války a roztáčení nového kola šíleného zbrojení, které by však mohlo být také posledním. Na včerejším semináři, věnovaném otázce umístění americké radarové základny na našem území, který organizovalo občanské sdružení Vojáci proti válce, to uvedl jeho předseda Jiří Bureš.

Výstavba radaru se plánuje ve vojenském prostoru Jince u Příbrami. Bureš se domnívá, že v těchto místech už existují určité zakonzervované objekty pro základnu, a proto vyzval českou vládu, aby umožnila veřejnosti prohlídku stanoviště. Současně kritizoval kampaň, která je v této otázce podle něj zaměřena jednostranně. Na kampaň jsou vydávány prostředky z peněz daňových poplatníků, proto by měla vláda zveřejnit, kolik prostředků a z jaké kapitoly bylo na ni vyčleněno, a také, zda není financována i ze zahraničí, řekl Bureš.

Politolog Oskar Krejčí je přesvědčen, že česká politická veřejnost není zvyklá na diskuse o mezinárodních otázkách a není připravena o těchto věcech rozhodovat. Důvodem podle něj je skutečnost, že Česká republika nikdy nebyla politickým hráčem. Přebíráme globální odpovědnost. Do této globální hry vstupujeme jako ohnisko, nikoli jako hráč. O nás se hraje, my jenom statujeme, tvrdí Krejčí. To si podle něj uvědomují například Norové a Němci, kteří vnímají, že výhody základny jsou podstatně menší. Poprvé jsme se stali účastníky velké geopolitické hry, aniž víme, jaké budou její dopady, dodal politolog.

Podle sociologa Jana Kellera se k argumentům zastánců základny těžko vyjadřuje, protože každou chvílí tvrdí něco jiného. Celý problém je pak bagatelizován tvrzením, že jde jen o radar. Radar a rakety jsou natolik spojený systém, jakoby stály na jedné louce, uvedl. Keller se pozastavil také nad odmítáním referenda v této otázce vládními stranami, které tvrdí, že lidové hlasování by údajně zpochybnilo mandát poslanců a vlády, a také výsledky voleb. Toto tvrzení je podle něj pokrytecké vzhledem k tomu, že žádná z politických stran neměla otázku základny ve svém předvolebním programu. Politici, kteří mluví, že dostali mandát rozhodovat, nemluví pravdu, a proto se tak referenda bojí, dodal.

Předsedkyně sněmovního petičního výboru, poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM), která převzala nad včerejší akcí ve Sněmovně záštitu, informovala, že dosud podepsalo petici proti umístění americké radarové základny na našem území více než 60 tisíc lidí. Další petice, a to za referendum, v němž by lidé o základně rozhodovali, má zatím na svém kontě přes 12 tisíc podpisů.

Zelení: alibismus a oportunismus

Stanovisko Strany zelených, která nepodmiňuje umístění radaru referendem, ale chce prosazovat zahájení debaty o radaru na úrovni EU a NATO, je podle Kellera alibistické, podle Krejčího jde o ryzí oportunismus. Politilog tvrdí, že u Zelených došlo k posunu od klasického chápání zelené politiky, protože jejich politika se stala výnosným podnikáním. Působí tu lobbistické podnikatelské skupiny, které jsou pro zisk. To, co představuje SZ v ČR, je součást pravicového hnutí, je to pomalé přitakání základně, dodal.

Nejisté je prý v otázce radarové základny také konečné stanovisko ČSSD. Podobně jako Zelení kličkují i sociální demokraté. Nechávají si otevřená zadní vrátka, a to konečné stanovisko se může ještě jakýmkoli způsobem změnit, uvedla Zuzka Bebarová-Rujbrová. Krejčí v této souvislosti poukázal na rozdíl mezi českou a slovenskou sociální demokracií. Předseda slovenských sociálních demokratů a premiér Robert Fico jednoznačně prohlásil, že Slovensko by podobný americký návrh zamítlo. Jeho názor podporuje i šéf slovenských křesťanských demokratů Ján Čarnogurský. To, že to naši lidovci nechápou, je pro mě velkým zklamáním, dodal Krejčí.

Zuzka Bebarová-Rujbrová ocenila, že včerejší konference nebyla pouze aktivitou KSČM, a že veřejnost na ní měla možnost slyšet názory na umístění radarové základny nejen z oficiálních míst, ale také z řad odborné veřejnosti. Zdá se, že názor na umístění radarové základny na území ČR spojuje intelektuály, levici, ale zahlédla jsem zde i lidi, kteří na politickém spektru bývají zařazování spíše doprava. O to za důležitější pokládám, aby občané dostali příležitost vyjádřit se k této otázce v referendu, a to, aby zákon, který by jim to umožnil, byl přijat, řekla poslankyně.

Halo noviny, 24. února 2007, Jana DUBNIČKOVÁ

• < Předchozí
• Další >