Fórum evropských levicových stran

Podrobnosti

Vytvořeno 24. 10. 2005

Twitter

Ve dnech 14. – 16. října 2005 se v krásném prostředí hotelu Marias u Martina na Slovensku uskutečnilo Fórum levicových stran Evropy. Setkání se zúčastnilo přes 50 delegátů z KSČM, PDS, DKP (Německá komunistická strana), KSS a KS Polska. Taktéž dvě mládežnické organizace Mládež PDS a KSM.

Z KSČM se účastnili zástupci OV z Jičína, Trutnova, Nymburka, Mladé Boleslavy, rovněž Krajské rady Královehradeckého kraje. Mezi nimi členové ÚV KSČM Jaroslav Ondráček a Jaroslav Petr, dorazil i poslanec Stanislav Grospič. Z PDS to byli zástupci zemských organizací v Brandenburgu a Sasku. A konečně ze Slovenska samotného to byli OV KSS Senica a Martin a zavítal za námi i člen ÚV KSS s. poslanec Vladimír Ďaďo. Jednání řídil a spoluorganizoval Peter Schömmel, samozřejmě byly veškeré příspěvky překládány do češtiny, němčiny či polštiny.

Hlavním tématem byla koordinace činnosti a obecně to, jak sjednotit levicové síly v Evropě v boji proti společnému nepříteli. Každá delegace dostala možnost přednést své stanovisko k této problematice v průběhu více jak sedmihodinového jednání. Prvním vystupujícím byl poslanec Ďaďo, který podrobně informoval o politické a sociální situaci na Slovensku. Podle oficielních průzkumů si prý občané Slovenska žijí dobře, avšak skutečnou pravdou je to, že jich 60% žije na hranici bídy, jak zdůraznil. Ruku v ruce s tím na politické scéně pokračuje snaha o odstranění opozice jako celku a o likvidaci komunistů. Je omezeno svobodné veřejné vyjadřování názorů.

Vládní koalice nemá dostatek hlasů, aby mohla prosazovat své zákony, což vede k vládní krizi a kupování si tzv. nezávislých poslanců. KSS se snaží o uskutečnění předčasných voleb co nejdříve, ale protože jde o komunistický návrh, opozice jej nepodpoří. Velmi nebezpečný je především postup sociální demokracie (SMER), která začala podporovat politiku stran od středu směrem napravo. Pokud by dle očekávání zvítězila v roce 2006 ve volbách, budoucí vládní koalice by potom byla výrazně pravicová, nebo alespoň pravicí podporovaná.

V následující diskusi se soudruzi z Trutnova a z PDS ptali na otázky typu: kolik členů má KSS, jejich věkového průměru či šance pravicových extremistů v příštích volbách. Tedy, počet členů je 12 000 s věkovým průměrem 60 let a co se týče pravičáků, tak SNS (Slovenská národní strana) má 9% volebních preferencí. Další dotazy z řad PDS se týkaly počtu poslanců KSS v parlamentu a na jejich spolupráci s ostatními levicovými stranami Evropy. Počet poslanců za KSS činí 9 lidí a nejbližším politickým spojencem je KSČM. S. Pazdera z KSM Brno se ptal, uvažuje-li KSS o povolební spolupráci s HZDS či se stranou SMER. Poslanec Ďaďo uvedl, že spolupráce s Mečiarem a pravicovými politiky není možná, o spolupráci se stranou SMER by se dalo uvažovat, ovšem není možné, aby si sociální demokracie diktovala nějaké podmínky. Na závěr s. Jaroslav Petr požádal o vysvětlení situace po odchodu poslance za KSS Hopty, vlastníka deníku Úsvit a vůdce stejnojmenné strany. Existuje neustálá snaha o rozdělení komunistů, ať už z venku nebo zevnitř. Dle Ďaďa byl Hopta kariérista, jehož Úsvit a názory v něm prezentované poškozují KSS a Hopta mluví tím způsobem, že ví, že se do parlamentu nedostane, ale udělá prý maximum pro to, aby alespoň co nejvíce poškodil KSS.

Další část diskuse zahájil Peter Schömmel citátem Karla Marxe: „Fylosofové prezentují dnešní svět různým způsobem, ale záleží na tom, aby se změnil“. Je povinností nás komunistů, abychom to uskutečňovali a hlavní otázkou je tedy jak vytčeného cíle dosáhnout. Je nutná vzájemná spolupráce. Uváděl již jeden rok trvající pokus o zformování společné levicové strany Evropy, že KSS i KSČM patří k zakladatelským stranám, protože se zúčastnili zakládajícího sjezdu v Římě v roce 2004. Nezamlčel, že v průběhu vytváření této strany se udělaly jisté chyby a že jich určitě bude ještě více, ale jsme povinování před svými členy a sympatizanty. Levice v Německu se skládá ze členů z bývalého západního Německa, tak i bývalé NDR, jedná se tedy o lidi s rozdílnou politickou zkušeností, musí se však spojit a jít za společnými politickými cíly. Není otázkou, zda to chceme či nechceme, ale to, že to musíme udělat, pokud chceme zvrátit politický vývoj. Volby, které v Německu proběhly, daly jasné šance i PDS a uskutečnění kroků směřujících k vytvoření evropského levicového hnutí (právě že levicového hnutí, nám musí jít o komunistické – pozn. autorky).

Následovaly čtyři vystoupení, z nichž prvního se zhostil zástupce KS Polska s. Marcin Popink. Ten poděkoval jménem polských soudruhů a vyjádřil potěšení nad úspěchy levicových stran v Evropě. Avšak přes veškerou snahu se levicové strany dostaly na okraj politického dění, kde mají pouze malou šanci k jeho ovlivnění. Je to mj. způsobeno roztříštěností levicových sil. Spolupráce je možná při důsledném zachování ideologie, resp. sebeurčení jednotlivých stran. Je nutná jejich rovnost. Tento program je nutné vyzkoušet v praxi, postavit se proti globalizaci, bojovat za socialismus, nikoli podporovat liberální Evropu. Ochránit lidi před kapitalismem a vykořisťováním.

Brigitte Müller z DKP Brandenburg zdůraznila, že všechny pravicové strany na komunisty útočí a snaží se otočit kolo dějin nazpět. Kapitalismus má vždy snahu redukovat výdělek a prodlužovat pracovní dobu. Již od počátku imperialismu byla výrazná snaha právě o export kapitalismu, což vytváří skupinu profitujících firem a utlačovaných dělníků. V 90. letech se odehrál jeden z největších útoků na práva pracujících. Po porážce socialismu padly všechny bariéry proti útokům kapitalismu a většina společnosti ztratila naději na ekonomickou aktivitu. Stále je nutné používat termín dělnická třída, který je nejvýstižnější. Nespokojenost je vidět i na stále se množících protestech a stávkách pracujících, které však málokdy vedou k úspěchu. Přesto alespoň posílily jednotu dělnické třídy a odborů.

Následujícího vystoupení se za KSČM zhostil s. Jaroslav Petr. Poukázal na skutečnost, že 29. a 30. října se v Athénách uskuteční první sjezd evropské levice. KSČM má pozici pozorovatele a to vzhledem ke svému nesouhlasu se stanovami SEL. Zdůraznil, že Evropa nezačíná ani nekončí s EU. Proto první požadavek na SEL je oslovit dalších 27 stran evropské levice. Jestliže považujeme za partnera Švýcarskou či Rumunskou stranu práce, tak je nutné mluvit i o Moldavské straně práce. Dějiny nemohou být odmítnuty jako paušálně negativní, je nutné se poučit z chyb a neopakovat je. KSČM prosazuje, aby požadavek konsenzu byl platný pro všechny strany, ať už přihlížející či členské. KSČM s členstvím pouze v SEL nesouhlasí, na druhou stranu dvojí členství je proti zákonům ČR. Další spornou otázkou je problém ekonomického hospodaření SEL, které je neprůhledné – SEL dostala od Evropského parlamentu 100 000 Euro a nyní před vlastním sjezdem jí zůstává 3 000 Euro. Kde ty peníze jsou? Spojení levicových stran je nutné, je nutné však také uplatňovat zásady, které nám zanechali Marx s Leninem.

Poslední ze čtyř vystoupení tohoto bloku bylo Davida Pazdery za KSM. Chtěl bych Vás, soudružky a soudruzi pozdravit jménem Komunistického svazu mládeže, člena Světové federace demokratické mládeže a studentstva, jejíž 16. festival se letos uskutečnil v Caracasu v Bolívarské republice Venezuela za účasti bezmála 20 000 delegátů a prezidenta Cháveze. Já a Veronika Sýkorová jsme členy jednoho ze dvou brněnských klubů s názvem KSM pro Brno. Naše činnost samozřejmě nespočívá jen na politice, organizování schůzí, seminářů či infostánků, ale i kulturních akcí (v Brně jsme pořádali Karibský ples s živou kubánskou hudbou či nedávno rockotéku k výročí zavraždění Che Guevary). Úzce spolupracujeme s KSČM, oba jsme členy Místních výborů strany, spolupracujeme se zastupiteli, např. na naší petiční akci proti zdražování MHD, kdy jsme sebírali přes 1 000 podpisů. Jsme však z přesvědčení pevně marx-leninská organizace a chceme uchovat tento charakter i v KSČM. Jsme samozřejmě i internacionalisté, a proto vítáme snahy o jednotu stran a hnutí nalevo od soc.dem. proti současnému zřízení za revoluční přeměnu společnosti směrem k socialismu a komunismu. Máme tu více materiálů, z nichž bych určitě představil, protože jsou tu soudruzi ze zahraničí, náš časopis Lidé proti Modré šanci, kde každé číslo rozebírá jednu z kapitol asociálního programu nejsilnější ultrapravicové strany v ČR ODS, která chce okopírovat to, co již denně zažívají občané Slovenska na vlastní kůži. Děkuji jménem nás obou jejich předvoji – Komunistické straně Slovenska za to, že zde smíme být, všem organizátorům za jejich soudružskou pohostinnost a doufáme, že ve vzájemném setkávání a společné práci pro socialismus budeme pokračovat. Po vystoupení delegátů následovala diskuze k tomuto tématu. Zástupci ÚV KSS se dotazovali na směřování a cíle Evropského fóra. Cíle vychází ze společných programů levicových stran. Krajská rada Královehradeckého kraje pogratulovala PDS k úspěchu ve volbách a dotázala se na hlavní body jejího volebního programu. PDS nebo resp. Die LINKE.PDS nejsou novou stranou, jedná se pouze o změnu názvu, aby bylo umožněno kandidovat za tuto stranu i zástupcům menších levicových stra, aby tak nedocházelo k tříštění sil. Je nutná spolupráce i s menšími politickými celky jak v SRN, tak v ČR.

J. Petr informoval o spuštění zkušebního vysílání internetového Rádia Haló Futura a o inovaci a vytvoření internetových stránek jednotlivých OV.

J. Ondráček zdůraznil problém finanční závislosti SEL na Evropské unii – SEL dostává na činnost od EU 8 milionů ročně. P. Schömmel připomněl vzrůstající nutnost spolupráce, aby levicové strany nebyly vyloučeny z možnosti ovlivnit politické dění a také to, že jak ostatní strany, tak i SEL musí podávat podrobné vysvětlení o transakcích s dotacemi.

B. Müller vyjádřila uspokojení nad 16. festivalem mládeže a studentstva v Caracasu. Podotkla, že v médiích byl zdůrazňován pouze současně probíhající setkání katolické mládeže jako nějaké významná a podstatná událost světových dějin.

Jako poslední v diskuzi přednesl své vystoupení S. Grospič. Připomněl nejednost ÚV KSČM v otázce SEL. Obavy z SEL jsou především v oblasti ekonomiky a její návaznosti na bruselskou exekutivu. KSČM ví, že žádná strana nezmění svět sama o sobě, že je strany třeba sjednotit. Avšak kam až může zajít sbližování SEL,a niž by byla ztracena identita jednotlivých stran? Se sociální demokracií nás sbližují názory na sociální potřeby lidí, na druhou stranu nás rozdělují otázky přístupu k současné společnosti. V době, kdy se rozpadá vládní koalice v ČR, se komunisté stávají jazýčkem na vahách. Neexistuje lepší způsob, jak KSČM zbavit jejího vlivu, než ji přizvat do vlády v současném systému. KSČM nechce vylepšovat kapitalismus, chce společnost změnit od základů. Chceme sjednocení levicového hnutí, ale také to, aby se distancovalo od kapitalismu a toho, co představuje výkonnou moc v EU. Nechce vytvářet hnutí pro hnutí, ale sdružení politických stran, které bude mít možnost změnit stávající systém.

Na závěr jednání byli doplnění členové jednotlivých pracovních skupin v rámci Evropského fóra levicových stran.

Setkání umožnilo rozsáhlou výměnu informací a zahájení spolupráce mezi jednotlivými stranami v různých oblastech, ať už se jednalo o boj proti fašismu, práci s mládeží, pomoc sociálně slabým a možnosti prosazování prospolečenských reforem a zákonů. Chtěli bychom ještě jednou poděkovat organizátorům za jejich skvělou práci.

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >