Seminář k bytové politice KSČM

Podrobnosti

Vytvořeno 27. 10. 2005

Twitter

15. října 2005 se zástupci KSM zúčastnili pražského semináře o bytové politice, pořádaného oddělením odborného zázemí a oddělením regionální a komunální politiky ÚV KSČM a komisí sociální strategie ÚV KSČM.

Úvodem několik poznámek k bytové politice KSČM. Ve sjezdových dokumentech ze VI. sjezdu je uvedeno, že „Program politiky KSČM se zaměřuje především na ochranu sociálně slabých a sociálně ohrožených občanů..., kteří jsou často vystaveni byrokratické zvůli“. Takže je jasné, z jakých pozic musí KSČM vystupovat a že je především úkolem nás komunistů ochraňovat zájmy těch nejnižších tříd. Dále dokumenty uvádí, že „Stěžejním zájmem KSČM je řešení bytové otázky... aby přibývalo nejméně 40 000 bytů ročně, zejména pro mladé a domácnosti.“, dále „KSČM nepovažuje za nutné a už vůbec ne za sociálně únosné radikálně zvyšovat nájemné.“

Koncepci sociální politiky KSČM v oblasti bydlení shrnují následující body:

Klíčovou zůstává teze, že byt a bydlení jsou jednou ze základních potřeb člověka, jejíž uspokojování je zájmem nejen soukromým, ale především veřejným, nelze jej nechat živelnému působení trhu.

KSČM požaduje obnovení systému novomanželským půjček na byt a bytového zařízení, zlepšení podmínek pro družstevní výstavbu (nezisková bytová družstva)

Podpořit zachování stávající formy regulace nájemného, podobně jako dalších nákladů spojených s bydlením (cena elektřiny, plynu, vodné, stočné a další) na základě teze, že současná cenová hladina již plně pokrývá výrobní náklady, v případě nájemného dostačuje na krytí nákladů na údržbu a opravy.

Prosadit větší účast státních prostředků z fondu bydlení na údržbě a rekonstrukci zanedbaného bytového fondu. Zdroje na řešení zanedbané údržby a rekonstrukce bytového fondu nehledat ve zvyšování nájmů. Tok zisku ze zprivatizovaného fondu vázat na účelové využití do dalšího rozvoje bydlení.

Napětí na trhu řešit novou výstavbou v odpovídajícím segmentu bydlení a při závaznosti garantování přiměřeného podílu nájemních bytů s regulovaným nájemným z celkového bytového fondu.

Průběh diskuse

František Beneš v úvodním referátu vyzdvihl úzkou spolupráci KSČM se SON (Sdružení ochrany nájemníků), kterou vnímá jako velice potřebnou a pozitivní. Dále se rozhodně postavil za to, že bydlení je základní potřeba člověka a že to vyjadřují i mezinárodní smlouvy, jako „Charta pro lidská práva“, „Charta samosprávy“ etc. a že úkolem pro nás, komunisty, musí být zajištění dostupného bydlení. Dalším cílem, kterého je potřebí sledovat je ochrana nájemníků. V další části referátu vyzdvihl úlohu bytových družstev, které KSČM považuje jako efektivní přístup k bydlení mj. proto, že bytová družstva jsou nezisková a podpora státní podpora neziskové organizace není nijak omezována. Další výhodou, kterou s. Beneš vyzdvihl je to, že družstevní byt se nemůže stát konkurzní podstatou. V otázkách výstavby vyzdvihl především potřebu chráněného bydlení a domů s pečovatelskou službou a podporu výstavby rodinných domků na venkově. Samozřejmě dalším zásadním bodem bytové politiky je podpora mladých rodin.

Dále promluvil Karel Hanauer ze Sdružení ochrany nájemníků, který referoval o vládním návrhu zákona o zdražování nájemného, který podle SON bezprecedentně zdražuje nájemné v bytech 3. a 4. kategorie, nereaguje na návrhy blokování zdražení (navrhovaly se blokační podmínky, např. blokace zvyšování nájemného při nesouhlasu majitele domu k výměně bytu, blokace při přechodu do vyšší kategorie, pokud náklady na tento přechod byly hrazeny nájemcem).

s. Petřík z Opavy upozornil na porušování zákona při prodeji bytů; byty jsou často prodávány bez zveřejnění záměru, části pozemků se nijak neurčují a je pro to, aby stanovení výše nájemného bylo pravomocí zastupitelstva, tudíž aby obyčejní občané měli více možností se k tomu vyjadřovat.

s. Bauerová se ve svém vystoupení postavila proti tomu, aby se zvyšovalo nájemné plošně, navázala na předešlé vystoupení s. Petříka a postavila se za to, aby se nájemné projednávalo na zastupitelstvu s přítomností veřejnosti. Promluvila o vlastních zkušenostech, kdy se jednou podařilo na zastupitelstvu,. kde pravice naprosto převládla zablokovat zdražování právě díky tomu, že KSČM zaktivizovala lidi, kteří se na jednání přišli podívat v opravdu hojném počtu a páni zastupitelé si to před nimi nedovolili. Dále se postavila proti tomu, aby obec prodávala všechny byty.

s. Holas se zmínil o tom, že se diskutovalo především o lidech, kteří už nějakým způsobem bydlí, ale že je zde také velká skupina především začínajících mladých lidí, kteří nemají možnost bydlení a v začátcích nemají ani finance na bydlení. Proto vystoupil s návrhem, aby byly zřizovány státem dotované ubytovny, které se stanou možností rychlého a dostupného bydlení především pro lidi v sociální tísni, kteří např. přijdou nenadále o bydlení a které jim budou poskytovat po určitou dobu azyl, aby tito lidé mohli získat zaměstnání a prostředky na vlastní bydlení.

Za KSM také vystoupil s velice obsáhlým příspěvkem s. Jan Kelbich.

Dále bylo v diskusi zmíněno, že chybí zákon o lichvě pro byty a také to, že pravicoví zastupitelé často ignorují koncepce bytové politiky.

Jakub Holas

POZNÁMKY K PROBLEMATICE BYDLENÍ - PODKLAD PRO FORMULACI POŽADAVKŮ

Problémy bydlení s fatálními důsledky pro občany

Občanský zákoník - 4 způsoby jak přijít o bydlení bez náhrady

§ 711, odst. 1,

písm. c) porušování dobrých mravů v domě - týká se i spolubydlících, sankce však dopadá vždy na nájemce, ten nemá žádné zákonné prostředky jak donutit spolubydlící upustit od nežádoucího chování
písm. d) neplnění povinností nájemce, zejm. dlužné nájemné; je-li příčinou dluhu okolnost nezávislá na vůli nájemce (nezaměstnanost, nemoc - dlouhodobá pracovní neschopnost, nepříznivá ekonomická či sociální situace), je postižen za to, co nemůže změnit, legislativa a státní správa neposkytují dostatečné a spolehlivé nástroje pro řešení situace; nárokový příspěvek na bydlení je nedostačující svoji výší (jde o směšnou částku) a není dostatečně navázán na posouzení situace nájemce, příspěvek vyplácený obcí ke krytí rozdílu naproti tomu není nárokový, jeho přiznání závisí na osobním názoru úředníka a je tak značně nejisté.
Danou záležitost má řešit vládní návrh zákona (nevím jeho označení, snad o nájemném z bytu), podle něhož úsilím SON má být příspěvek nárokový. Je třeba ohlídat jeho operativnost (musí být vyplácen ihned po vzniku situace odůvodňující jeho přiznání, jinak hrozí vznik dluhu na nájemném) a řešení nepředvídatelných situací, které komplikují vyřizování formální náležitostí (např. z důvodu dlouhodobé hospitalizace apod.)
písm. h) bezdůvodné nevyužívání bytu - v některých případech je nájemce nucen držet si nevyužívaný byt jako pojistku pro případ bytové nouze (např. v důsledku absence právní úpravu soužití osob stejného pohlaví, kdy jeden z partnerů se přestěhuje k druhému, avšak nezíská tím žádná práva k bytu druhého partnera, takže v nepříznivé životní situaci (např. rozchod, úmrtí jednoho z partnerů) by zůstal ve stavu osoby bez přístřeší; obecně i v jiných podobných případech, kdy majitel bytu odmítá uzavřít smlouvu o společném nájmu bytu; téľ vznik společného nájmu družstevního bytu je omezen na manžele - diskriminující opatření.
písm. b) skončení prací pro pronajímatele ze strany nájemce bez vážný důvodů; v některých případech může být posouzení závažnosti důvodů sporné (např. v pracovním vztahu vznikají konflikty, jako prevence vyhrocení těchto konfliktů je nájemci/zaměstnanci lékařem či sociálním pracovníkem doporučena změna zaměstnání)

§ 712, odst. 4 - Bytové náhrady

Poskytnutí přístřeší : cit. : "Přístřeším se rozumí provizorium do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby." - v rozporu s tímto ustanovením je v praxi přístřeší poskytováno obvykle jen na dobu určitou, typicky na 6 měsíců.

Dávky SSP spojené s bydlením:

příspěvek na bydlení - pro "nejjednodušší" krajní případ - jedna dospělá osoba s nulovým příjmem : vyplácený příspěvek na bydlení je roven 1393 Kč. Již samotné srovnání s typickými hodnotami výdajů na bydlení (v Praze a ve velkých městech obyv. min. 5 000 Kč, jinde obyv. min. 2 000 Kč) je zřejmé, že tento příspěvek krytí ani nejnutnějších nákladů na bydlení neposkytuje.

Další sociální dávky vyplácené obcí, příp. státem nejsou nárokové a rozhodnutí o jejich přiznání a jejich výše tak závisí na subjektivním hodnocení situace posuzujícím úředníkem. Z tohoto důvodu je zajištění krytí nejnutnějších životních nákladů velmi nejisté.

Komplikací v dané situaci může být mj. nepřiměřenost bytu k potřebám uživatele (např. velikostí bytu, jeho vybavením, lokalitou apod.). Ačkoli je podmínka přiměřenosti bytu k přiznání dávky jistě správná, není možné její splnění spravedlivě po uživateli požadovat, není-li volný přiměřený byt k dispozici (pro výměnu). Toto pravidlo však bývá v praxi běžně přehlíženo s odkazem na to, že je starostí a zájmem uživatele/nájemce vhodný volný byt vyhledat. Toho však nemůže být schopen, pokud není takový byt dostupný (volný - a to jak právně, tak i fyzicky). Tuto skutečnost může dokládat to, že ani např. realitní kanceláře a podobné organizace nedokáží danou situaci řešit, přestože jsou oproti řadovému občanu výrazně zvýhodněny znalostí situace na trhu, zkušenostmi a praxí v oboru, obchodními a jinými kontakty apod..

Již zmíněné úsilí o dosažení převedení příslušného příspěvku z fakultativní formy na nárokovou je třeba dále doplnit o následující požadavky :

· operativnost příspěvku - není možné zkoumat stav zpětně (např. 3 měs.), neboť tím je do posuzovaného období zahrnuto zčásti i období, které vzhledem k příjmovým poměrům žadatele neodůvodňuje přiznání příspěvku; v důsledku toho hrozí žadateli zadlužování (zejm. dlužné nájemné), jelikož v době, kdy již nepřízná situace nastala, ale žadatel je nucen vyčkat na splnění podmínky, není schopen vzhledem ke svým nedostatečným příjmům náklady na své bydlení hradit.

· Je třeba pamatovat i na situace, kdy v době vzniku nepříznivé situace nebo ihned po jejím vzniku žadatel není schopen sám jednat nebo je mu to překážkou na jeho vůli nezávislou znemožněno (např. hospitalizace, zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, výkon trestu, nezvěstnost apod.); je třeba pro takové případy umožnit i zpětné vyplácení dávky a uvedené překážky uznat jako důvody odkladu jednání i splatnosti nákladů spojených s bydlením, popř. najít jiné vhodné řešení.

Ostatní nástroje sociální politiky v oblasti bydlení :

Typickým nástrojem sociální politiky v oblasti bydlení jsou v civilizovaném světě tzv. sociální byty či jiná zařízení sociálního bydlení.

V této oblasti učinila ČR v posledních letech velký krok zpět masovou privatizací státního a obecního majetku, zejm. obecních bytů, přičemž se nové byty sociálního určení staví pouze ve velmi malé míře (cca desítky ročně), přestože bytů pro tyto účely chybí desítky tisíců. Cca 100 000 osob v ČR nemá kde bydlet. V důsledku uvedeného rozporu jsou v rámci mizivého a stále přeplněného rezervního bytového fondu stanovovány obcemi kritéria pro přidělování bytů takovým způsobem, že přestávají plnit svůj účel. Podmínky pro přidělení bytu jsou vázány více např. na zdravotní stav žadatele, než na skutečnou naléhavost jeho bytové potřeby. Může tak docházet až k paradoxním situacím, kdy má občan nárok na další byt, přestože již bydlí, a to právě na základě svého zdr. stavu, zatímco jiný občan, který pozbyl jakékoli možnosti bydlení, nárok na přidělení bytu nemá jen proto, ľe jeho zdravotní stav je dobrý. Kriterium zdravotního stavu jinak dobře bydlících občanů by mělo správně odůvodňovat výměnu bytu, a to za takový, který svými vlastnostmi vyhovuje vzhledem ke zdravotním specifikům daného občana (např. bezbariérový, v blízkosti zdravotnického zařízení, v DPS apod.) namísto nároku na přidělení dalšího bytu. Uvolněný byt pak může být využit pro řešení situace občana s akutní bytovou potřebou.

Řešení tohoto problému spočívá, kromě náležité úpravy legislativy a dobré funkce státní správy, zejm. z dlouhodobého hlediska v zastavení privatizace bytového fondu obcí a výrazným zvýšením intenzity výstavby levných bytů pro sociální účely.

Je též třeba odmítnou tzv. obálkovou metodu jako nástroj prodeje či přidělování běžných bytů. Tato metoda totiž soustavně zvýhodňuje majetnější uchazeče, zatímco potřebným staví naopak nepřekonatelnou bariéru. Je třeba si uvědomit, že primárním účelem bytu je bydlení, nikoliv tvorba zisku.

K POLITICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI BYDLENÍ

• v případech, kdy je jakkoliv porušováno právo na bydlení jakožto základní lidské právo, neváhat využít možnosti podání ústavní stížnosti, a to jak v jednotlivých případech po využití všech přípustných opravných prostředků, tak obecně, např. prostřednictvím poslanců PS PČR (KSČM má 41 poslance !)

• zajistit možnosti důkladného a včasného seznámení aktivistů, útvarů odborného zázemí strany a jeho členů, členů strany i spolupracujících organizací s návrhy, aktivitami, vzdělávacími akcemi i s možností účasti na připomínkových řízeních i jiných způsobech tvorby všech typů předloh (legislativní návrhy, volební program strany, vyhodnocování zkušeností a sběru dat apod.)

• potřeba definice standardu bydlení - bylo vyzváno odb. zázemí (sám jsem svoji představu předložil, předpokládám, že nejsem sám) - jak pokračuje zpracování těchto materiálů ?; stanovení standardu vybavení bytu; též potřeba definice tzv. sociálního bytu / sociálního bydlení

HKE

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >