"Gentlemani" v modrém hávu

Podrobnosti

Vytvořeno 3. 3. 2007

Twitter

Na výpady pravicových politiků proti představitelům KSČM i řadovým komunistům jsme si již zvykli. V českých zemích se stalo zaběhnutým zvykem, že pravicoví politici, kteří se tak rádi zaštiťují hesly o slušném chování, politické kultuře a návratu k původním mravním hodnotám, ke svým politickým odpůrcům přistupují s odporem a nevraživostí, ve svém politickém boji se neštítí proti svým soupeřům použít cokoliv a jejich politický slovník se stává doslova žumpou.

Po říjnových komunálních volbách ovládli občanští demokraté mnoho radnic a díky své drtivé převaze se často odmítli o posty na radnicích, v radách a komisích dělit, v mnoha případech byla nastolena „modrá diktatura“. Tam, kde si ODS některé strany „připustila“ k tělu či jim dokonce pomohla k funkcím, nestrpí modří hoši odpor a neposlušnost.
Za posledním případem zášti a netolerance ze strany ODS stály tři interpelace, které si dovolila přednést na posledním zasedání Zastupitelstva Hlavního města Prahy zastupitelka za KSČM Marta Semelová. Její interpelace tak rozlítily a do ruda rozpálily předsedu klubu zastupitelů ODS Pavla Žďárského, že je, se silně zvýšeným hlasem označil za „bezostyšnou stalinistickou propagandu a útok na demokracii“. A čeho tak nestoudného se Marta Semelová dopustila? Můžu říci, že ničeho hrozného, pouze svými interpelacemi ťala do živého!

Její první interpelace souvisela se zvyšováním nájemného v obecních bytech. Ve svém dotazu Semelová konstatovala, že zákon nenařizuje zvyšování nájemného, ale pouze ho umožňuje. Uvedla, že nájemné má dle harmonogramu předloženého radou vzrůst v Praze u bytů I. kategorie ze 37 Kč až na 120 Kč za m2. „Přitom už 25 Kč za m2 měsíčně je podle odborníků hodnota, za kterou je možné udržet domy i byty dlouhodobě v dobrém stavu“. Poukázala na fakt, že předkladatele vůbec nezajímá, kolik lidí tím dostanou do neřešitelné situace, kolik přibude neplatičů a bezdomovců. Dle Semelové, která se odvolávala na výzkum CVVM, „má více než polovina domácností v ČR problém vyjít s výplatou“ a „náklady na bydlení jsou podle zjištění ČSÚ velkou zátěží pro čtvrtinu domácností“.
Ve druhé interpelaci se Marta Semelová dotazovala na to, proč byl magistrátem zakázán pochod iniciativy Ne základnám, když ve stejné trase se již uskutečnilo několik i početně větších pochodů. Poukázala na skutečnost, že „iniciativa Ne základnám je (na rozdíl od skupin neofašistů, kteří se v ulicích Prahy pohybují zcela legálně) iniciativou mírovou“ a primátor Bém nese „politickou zodpovědnost za ostudu, neboť zákaz publikovala řada médií u nás i v zahraničí“. Poslední interpelace se týkala toho, proč Bém přebral záštitu a hlavní město spolufinancovalo částkou 150 000 Kč „neobjektivně zaměřený“ festival Mene Tekel, který byl spolupořádán Konfederací politických vězňů, a „který v dnešní společnosti dál vyhrocuje útoky proti KSČM“. V souvislosti s finančním darem této antikomunistické akci, v jejímž průběhu se konaly různé bohoslužby, promítání filmů s politickými komentáři, besedy, kterých se mimo jiné účastnil i Paumer (člen teroristické skupiny bratří Mašínů, která má na svědomí několik lidských životů českých občanů) a na kterých byly vymývány mozky žáků základních a středních škol, doporučila Semelová primátorovi převzít záštitu nad mírovými aktivitami iniciativy Ne základnám a radě „ať jim dá také finanční dar“.

Na to, že pravda vládnoucí straně na pražském magistrátu nevoní, ukazuje i pokračování hlučného výpadu Žďárského na Semelovou oblečenou do tmavě červeného kostýmku: „Vaše myšlenky, dámo, jsou ještě horší, než barva vašeho odění. Ty jsou černé. Vaši předchůdci a vám podobní byli vrazi českého národa. Mezi vámi sedí spousta slušných lidí a velmi takticky a logicky se k těmto věcem nevyjadřují. Ale jestli se to bude opakovat a interpelační proces bude zneužíván k hájení takovýchto názorů a vůbec politiky, klub ODS odejde, to vám garantuju.“ Kromě primitivní nenávisti stojí z jeho slov za zamyšlení zmínka o lidech, kteří se „takticky a logicky k těmto věcem nevyjadřují“! Existují snad mezi komunisty takoví, kteří jsou ochotni vyměnit své posty za mlčení a tolerování chyb těch, kteří vládnou?

Ludvík Šulda

• < Předchozí
• Další >