Školnému říkám Ne!

Podrobnosti

Vytvořeno 22. 3. 2007

Twitter

V současné době jsme svědky oživování myšlenky zavedení školného. Přičemž činnost masmedií vyvolává dojem, že v oblasti vysokoškolského vzdělávní byl nalezen všeobecný konsensus a nyní se již jen nastavují technické parametry systému; proto jsou silné tlaky na přenos této diskuse z úrovně hodnot, smyslů a společenských potřeb do úrovně čistě ekonomického kalkulu. Školné je především odůvodňováno poznatkem, že bez zpoplatnění vzdělávání jsou nespravedlivé v průměru nadstandartní příjmy vysokoškoláků. Podívejme se však na tento rozdíl v příjmech podrobněji z hlediska jeho příčin.

Příčiny této nerovnosti v oblasti pracovních příležitostí byly v tomto ohledu podrobně zkoumány - v současné době převažuje názor, že nabytý rozdíl v dovednostech a kompetencích je příčinou pouze jen z 20-30%. Kvantitativní vysvětlení je podáváno tzv. signalizačními teoriemi, které tvrdí: "Vysokoškolské vzdělání signalizuje celou škálu pozitiv." Vysokoškoláci jsou obvykle lidé cílevědomí, schopní akceptovat různé předpisy, ale také nadprůměrně inteligentní. Kromě toho výzkumy veřejného mínění ukazují např., že tato skupina je výrazně pravicově orientovaná (tj. lze mimo jiné očekávat nezájem o organizování v odborech). Je až překvapivé na kolika pracovních místech je požadováno jakékoli vysokoškolské vzdělání (obecně nikoli příslušného směru). Nelze ani zanedbávat přebujelou úctu k autoritám a oficiálním názorům vedoucí k nízké sociální mobilitě a prohloubení jednotlivých sociálních hendikepů. Tento aspekt byl rozsáhle zkoumán psychology v USA např. Milgremem (znám např. výsledkem, že prakticky všichni Američané jsou schopni vědomě způsobovat značné fyzické utrpení pokusné osobě, ale prakticky nejsou schopni způsobit žádnou větší bolest vedoucímu experimentu). Chtěl bych připomenout obdobný experiment týkající se odborného lékařského vzdělání:

Nemocničním sestrám telefonoval najatý herec a žádal je, aby šli do nemocniční lékárny vyzdvihly medikament a podaly jej určitému pacientovi. Požadovaným jednáním by sestry porušily hned několik vnitřních předpisů, navíc o "předepsané" dávce věděly, že dvojnásobně překračuje maximální přípustnou dávku. Když se herec představil jako "doktor", drtivá většina sester okamžitě začala vyplňovat zadaný úkol.

Zaměstnavatelé tedy, zcela logicky, očekávají, že vysokoškolák bude mít ve vedoucí funkci nadstandartní autoritu.

Ukazuje se tedy, že rozdíl v příjmech je dán především askripcí prestižnějšího postavení v sociální hierarchii - nikoli získáním faktické kvalifikace. Tento poznatek však, pro mnohé není vůbec důležitý nebo znepokojivý. Mnozí totiž bezmezně vycházejí z paradigmatu, že společnost by měla být řízena pouze slepým střetáváním se nabídky s poptávkou. Jaké mohou být důsledky komercionalizace školství?

-vytváření překážek ve studiu (finanční motivace k prodloužení délky studia) směřující k snížení sociální dostupnosti studia
-útlum "špatně zpeněžitelných" oborů
-ideologizace studia v rámci výchovy k hodnotám a postojů požadovaných zaměstnavately
-úsilí škol o udržení současných sociálních bariér

a další "příjemnosti" plynoucí z odstranění pojetí vzdělávání jako veřejné služby

-bar-

ze stránek sosstudent.ic.cz

• < Předchozí
• Další >