Školné opět hrozí

Podrobnosti

Vytvořeno 3. 10. 2007

Twitter

Studenti, zvedněte hlavu a poslouchejte. Vláda místo větších investic do vzdělávání, navzdory svým slibům z roku 2006, že nezavede školné, ho připravuje zhruba na rok 2010. Studenti by prý měli platit tzv. odložené školné, což je již jednou navrhovaná verze modifikovaného australského modelu.  Tento návrh aspoň obsahuje první verze Bílé knihy terciárního vzdělávání, kterou ministerstvo školství představilo koncem září v Senátu.

Není divu. Vždyť autoři tohoto návrhu školného jsou titíž jako autoři poražených návrhů za posledních 15 let. Petr Matějů (dříve poslanec, poté Sociologický ústav AVČR a ISEA, nyní ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství), Simona Weidnerová (ISEA, dříve asistentka poslance Petra Matějů, Simona Weidnerová, nyní poradkyně na ministerstvu školství. Stojí za povšimnutí, že jejich spolupracovník byl i Radim Valenčík (dříve KSČM, nyní Vysoká škola finanční a správní a ISEA)...

Na studenty se mimo dalších formulářů a výběrčích připravují i bankovní ústavy. Ty zajistí systém půjček na vzdělání. "Výhodné půjčky" na cokoliv, které na nás číhají v každých novinách, na každém rohu, tak doplní dalším možným příjmem pro své nenasytné akcionáře. 

A nyní k tomu modelu školného. Ten modifikovaný australský model školného má vypadat velice jakoby sociálně, jakoby to ani klasické školné nebylo. Pravdou je, že skutečn dokonce i někteří sociální demokraté a ani někteří bývalí či současní členové KSČM (a vlastně i předkladatelé návrhu z roku 1994  Urbánek a Botlík a z roku 2002 P. Matějů) nenavrhovali a nenavrhují klasické školné, ale vycházeli z australského modelu HECS - Higher Education Contribution Scheme.  Ve skutečnosti se snaží ale lidi oblbovat tím, že každý bude platit  až z toho, co mu vzdělání vynese (až dosáhne průměrné mzdy...), každý bude platit podle toho, kolik mu vzdělání vynese, každý bude platit přímo tomu, kdo mu vzdělávací služby poskytl.

Ale už na první pohled neřeší základní problém – rozdílnou finanční situaci studentů chudých a studentů bohatých (resp. jejich rodičů). Je lhostejné, jestli má student chudý splácet školné po vystudování a dosažení určitého platu nebo rovnou tím, že si půjčí od banky či jiného subjektu. Vždy bude proti tomu, kdo má finance hotově při sobě (a třeba si tedy nemusí při studiu ani přivydělávat) v nevýhodě, bude diskriminován. V každém systému, který je založen na jakémkoliv placení si studia. Chudý bude diskriminován i přímo po studiu, byť by dosáhl určité výše platu (našel uplatnění v oboru atd., což není zase tak jednoduché).  V čase, kdy si má hledat byt, v podmínkách kapitalismu splácet hypotéky a další půjčky by se zatížil ještě další splátkou, na rozdíl od jeho bohatšího kolegy.

K dokreslení toho, jak je studium náročné i bez školného, zejména pro chudé, uvedeme již jednou zde zveřejněnou statistiku starou několik let. Sociologický ústav Akademie věd České republiky provedl výzkum, kolik stojí studenty jejich studium. Posluchače veřejných vysokých škol stojí měsíc studia v průměru tři a půl tisíce korun. Jejich kolegy ze soukromých vysokých škol o poznání více, někdy až o pět a půl tisíce korun.Vyplynulo to z výzkumu, který do částky zahrnul jak poplatky spojené se studiem, náklady na knihy a pomůcky, tak výdaje spojené s bydlením, stravováním a dopravou. Jak ze studie Sociologického ústavu Akademie věd České republiky dále vyplynulo, pětina studentů veřejných a zhruba čtvrtina posluchačů soukromých vysokých škol uvedla, že výdaje spojené se studiem značně zatěžují rodinný rozpočet. Více než polovina studentů soukromých škol se domnívá, že by nedostatek peněz mohl být příčinou předčasného odchodu ze škol. Mezi studenty veřejných škol mají tyto obavy více než dvě pětiny lidí…

Jediný model získání dalších zdrojů pro VŠ, který můžeme podpořit, je zvýšení rozpočtu této podkapitoly. Kde na to vzít? Jak zajistit, aby lidé vrátili státu investice do jeho vzdělání? Progresivní daní z příjmu. Jestliže vysokoškoláci (ale i středoškoláci, protože u nás neplatí automaticky vysokoškolák = vyšší příjem, srovnejte si řadu oborů…) dosáhnou nadstandardních příjmů, pak ať platí nadstandardní daně a z nich se jistě na vzdělání dalších prostředky najdou.

A veřejné mínění? CVVM již 23.12.2004 napsalo: Lidé chtějí bezplatné školství.

Drtivá většina občanů (90 %) souhlasí se zachováním bezplatného státního školství, proti je 8,1 procenta. Vyplývá to z včera zveřejněného šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Mezi prioritami většiny lidí je také zavedení doživotních trestů za opakované závažné trestné činy (88,7 %) a plná zaměstnanost (80,6 %).

Přidejte se ke kampani proti školnému! Podpořte iniciativy studentů proti školnému, podpořte iniciativu SOS student.

NE školnému. Postavíme se mu a porazíme ho! Společně!

.

• < Předchozí
• Další >