Romský problém a kudy z něj aneb Existuje řešení?

Podrobnosti

Vytvořeno 9. 2. 2009

Twitter

Je poněkud riskantní zauvažovat nad tématem romské problematiky, protože ať již člověk napíše cokoliv, vždy se najde někdo, kdo jej nařkne z rasismu, či dokonce propagace nacistických názorů. Je to směšné? Je, ale bohužel v rámci naší levice běžné. A přitom stačí málo.  Místo o romské problematice budete hovořit o Cikánech a hned se najde nějaký intelektuál , který vás z těch rasistických sklonů nařkne. Zajímalo by mě ovšem, jak by dopadl ten Cikán, který mi při debatě, zda se pokládá za Roma, odpověděl stručně: Můj táta byl Cikán, a tak i já jsem Cikán. No vida, možná by se našel někdo, kdo by u něj nějaké rasistické sklony našel.

Nechme ale stranou to, zda budeme diskutovat o cikánské či romské problematice. Ten název není tak dalece důležitý. Podstatné je, že dnes je toto téma různorodě zneužíváno. Nevěříte? Přečtěte si třeba na internetu něco o mosteckém sídlišti Chanov, které je zřejmě nejznámějším cikánským ghettem u nás. Najdete nejeden článek, který na otázku Kdo za to může? odpovídá stručně: Komunisté. A autor pak obvykle vysvětluje, že to byli právě oni, kteří do nových bytů sestěhovali romskou komunitu, kterou vytrhli z jejího tradičního způsobu života. Ano, je to pravda, byť je sporné, do jaké míry lze za tradiční způsob života Romů pokládat vegetování v bytech čtvrté kategorie či chatrčích v romských osadách bez základní hygieny, odkud se sem stěhovali. Bohužel také schází sdělení, že Chanov neměl být prvoplánově romským sídlištěm . Do nových bytů se stěhovaly i české rodiny a šlo o to, aby došlo k začlenění romského etnika do většinové společnosti. A co bylo důležité, socialistické zřízení zde zajistilo dostatek pracovních příležitostí, které s příchodem nových časů zmizely. Jednalo se tedy o až tak zavrženíhodný plán?

Chanov ale není jediné problémové místo. Není to tak dlouho, co se do sdělovacích prostředků dostal litvínovský Janov. Takových míst je u nás celá řada. A víte, co je překvapivé? Vznikla v současnosti či nedávné minulosti. Ono sestěhovávání romských rodin, které je tak vytýkáno socialistické době v případě Chanova, probíhá dnes jinou formou. Mechanismus může být i tento: Realitní kanceláře získávají v různých koncích naší republiky byty v lukrativních místech tím způsobem, že jejich romským obyvatelům najdou bydlení v některém ze severočeských měst, například ve zmíněném Litvínově, a Romové se tam za nějaké odstupné přestěhují. Uvážíme-li, že se často jedná o lidi v pasti spotřebitelských úvěrů či jiných dluhů, lze předpokládat, že toto odstupné není nijak závratné. Diskutovat by také zřejmě šlo o zainteresovanosti radnic měst, kam se Romové tímto způsobem stěhují a které jim například přidělují městské byty.

A tak vznikají romská sídliště i dnes. Podstatný rozdíl je ale v tom, že lokality, kde se Romové zabydlují, nenabízejí žádné zvláštní pracovní příležitosti. A z toho plynou související problémy s romskou kriminalitou i disharmonie v soužití s původními obyvateli, která je celkem pochopitelná. Vše, o čem byla dosud řeč, tvoří pak živnou půdu pro různé organizace, které na celém problému parazitují. Tak například dobře známá Dělnická strana, která využívá logického vyústění celé věci a provokuje k nesnášenlivému postoji vůči Romům. Nabízí populistická řešení, která jsou však jednoduchá a řadě lidí mohou znít líbivě. Mj. i na romské kartě chce tato strana získat politický kapitál. A na straně druhé pak rozehrávají svoji hru různé romské iniciativy, které se rozčilují a ohánějí se rasismem české společnosti vůči Romům pokaždé, kdy jim někdo oprávněně vytkne nepřizpůsobivé chování. A tak se romská problematika stává naší specialitou a něčím, na co každý hledá lék, ale nikdo nic nenalézá.

Nechci se pouštět do hlubších rozborů. Chci jen říct, že léčit následky obvykle nemá valný význam, pokud nehledáme příčiny a neodstraňujeme je. Znamená to, že romský či cikánský problém - nazývejme jej jakkoliv - je pouze jedním z příznaků nemocné společnosti. Na Romech, kteří mají často jen základní vzdělání, se projevují všechna negativa naší současnosti nejdříve a patrně nejsilněji. Je tedy logické, že musíme primárně měnit společnost, současný systém, který se na Romech podepsal a zesílil onu nevraživost, chovanou vůči nim většinovým obyvatelstvem.

Závěr tedy snad jediný: V mantinelech kapitalistického systému není romská problematika úspěšně řešitelná a je pouze zneužívána k politickým cílům.

Jan Vitvar, www.juniorproject.cz 

• < Předchozí
• Další >