"Ekolog" Bursík útočí

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 3. 2009

Twitter

V Praze na ministerstvu životního prostředí sedí jeden pán. Tomu pánovi se povedlo z řady lidí udělat nepřátele ekologie a toho, čemu se říká trvale udržitelný rozvoj.  Jmenuje se Martin Bursík a dost možná si myslí, že má patent na rozum. Sdělovací prostředky, pokud jde o Bursíka, si obvykle všímají jeho snahy udržet si funkci a vliv ve Straně zelených, která je zachvácena vnitřní krizí. Je to populární téma, ale domnívám se, že více než Bursíkovy boje o moc je zajímavá jeho činnost na ministerstvu životního prostředí.

A řada kroků, které ministerstvo prosazuje, je skutečně pozoruhodná. Jedním z nich je snaha omezit vytápění domácností uhlím v horizontu roku 2014, což speciálně v zimě je zajímavé téma, protože člověk sám na sobě vidí, že se dotýká i jeho. Celá věc dost možná vznikla v momentě, kdy pan Bursík stáhl okénko svého luxusního automobilu na české vesnici v době topné sezony a nadechl se omamných zplodin z komínů domů, kde si jejich majitelé již tak nějak tradičně vytápějí hnědým uhlím, a tu a tam přiživují oheň prvotřídním plastem z PET lahví, které z našich obchodů zcela vytlačily vratné obaly - přežitek socialismu. Lehce přiotrávený se pak vrátil do Prahy a rozhodl: To vše musí do roku 2014 skončit a kdo by snad byl takový antiekologický vyvrhel, že by uhlím topil dál, tomu napaříme, jak je v našich krajích zvykem, daň. V tomto případě by mělo jít o zvýšenou daň z nemovitostí.

Odpustíme-li si ironii, je třeba přiznat, že podíl neekologického vytápění na znečištění ovzduší je skutečně významný. K tomu lze přičíst i skutečnost, že z úsporných důvodů řada lidí vedle uhlí prohání kotlem i hořlavý komunální odpad. Není sporu o tom, že v městských lokalitách je třeba podporovat jakékoliv snahy obecních úřadů, které se snaží měnit v městských bytech způsoby vytápění a využívají k tomu různé formy dotací. Otázkou ale je, do jaké míry je přijatelný Bursíkův víceméně direktivní přístup pro vlastníky malých nemovitostí na vesnicích, před kterými se tak tyčí perspektiva horentních výdajů. V regionech s velkou nezaměstnaností, kde lidé řeší otázky jak přežít od výplaty k výplatě, dostávají-li vůbec nějakou, je to skutečně výsměch, zvláště pokud si uvědomíme, jaké jsou ceny ekologických kotlů, které Bursík doporučuje. Výsměchem to zůstává i ve chvíli, kdy ministerstvo nabízí dotace na část nákladů se změnou vytápění, neboť i tak leží desítky tisíc za rekonstrukci otopného systému na bedrech majitele domu.

Vedle toho si je třeba uvědomit, že jedná-li se o domy staré zástavby, bez izolací, což je na vesnicích zcela běžné, stoupnou - například při provedení plynofikace - náklady na provoz. A to ministerstvo již neřeší, případně řeší odkazem na dodatečné zateplení, které ale není z technického hlediska pro řadu objektů vhodné, má-li zůstat zachován hygienický standard bydlení: řečeno jednoduše, před sto a více lety se zkrátka na vsích používaly jiné stavební materiály a technologie stavby než dnes a provádět jen prosté zateplení fasád je v řadě případů hloupostí, nebudou-li předcházet další náročné stavební úpravy, které již ale ministerstvo podporovat nemíní.

Výsledek Bursíkova snažení? Troufnu si předpovídat, že v řadě vesnic, v chudších regionech se zkrátka nic nezmění. Lidé budou dál topit uhlím, neboť přechod na jiné palivo bude nad jejich finanční možnosti i s dotací, kterou mohou dostat. Jen zkrátka zaplatí vyšší daň z nemovitosti, protože to bude zřejmě cesta nejmenšího zla.

Tak nějak vytváří pan Bursík z českého člověka nepřítele ekologie. Doufejme, že po příštích volbách již nebudou Bursík ani jeho strana v parlamentu. Snad konečně někdo začne řešit ekologické problémy rozumně, s podporou jaderné energetiky, a nebude bičem švihat nad hlavami obyčejných lidí, které je třeba učit ekologicky myslet, a nikoliv je ekologií strašit.

Jan Vitvar, www.juniorproject.cz

• < Předchozí
• Další >