Ne základnám!

Podrobnosti

Vytvořeno 4. 2. 2007

Twitter

Nedávno byla oznámena žádost americké vlády o umístění radarové části americké protiraketové základny v České Republice, konkrétně ve vojenském prostoru Jince u Příbrami. Tomuto ohlášení předcházela různá prohlášení některých vládních představitelů se zjevným záměrem rozptýlit obavy českých občanů z přítomnosti americké vojenské základny. Na druhé straně někteří lidé aktivně protestují proti umístění americké základny u nás a vyslovují značné obavy před jejími důsledky.

Kromě krátkých zpráv v televizi či novinách se občané si těžko dostávají k relevantním informacím , aby si sami mohli vytvořit názor, do jaké míry jsou vládní prohlášení pravdivá a jak jsou či nejsou obavy některých občanů opodstatněné.
Pokusme se tedy poněkud zaplnit některé informační mezery a podívejme se na základní otázkou: zvýší přítomnost této základny naší bezpečnost, nebo nás naopak ohrozí?
Pokusme se problém rozdělit do dvou částí:

1) Poskytne nám tato základna ochranu proti nebezpečí útoku mezikontinentálními balistickými střelami (ICBM), nebo snad jiným nebezpečím, které můžeme s rozumnou pravděpodobností předpokládat?

2) Vytvoří či nevytvoří tato základna nová, významná nebezpečí a ohrožení této země?

Abychom ukázali obě strany problému, uvažme napřed stručně funkci mezikontinentální balistické rakety (ICBM), proti které je základna určena. Všeobecně, vzato let ICBM se skládá ze tří fázi:

Vzletová fáze (boost phase), trvající maximálně několik málo minut, je úsek ve kterém raketa stoupá ze základny, prolétá atmosférou a zvyšuje svoji rychlost blízko k orbitální . V této fázi pracují raketové motory jednotlivých stupňů (většinou dva až tři) a inerciální řídící systém navádí poslední stupeň rakety s bojovou hlavicí na přesnou letovou trajektorii k cíli. V této fázi je ICBM nejzranitelnější - raketa ještě nenabrala plnou letovou rychlost, její žhavý ohon je snadno zaměřitelný a jediný zásah může vyřadit najednou všechny bojové hlavice, které ICBM nese . Pro zásah ve startovní fázi však musí být obrana připravena zasáhnout okamžitě po startu a z blízké vzdálenosti, což se dá nejspíše pořídit z letadla a v některých případech i z lodí . Je však jasné, že základna na našem území by k obraně ve startovní fázi sloužit nemohla, alespoň pokud by se nerozhodlo např. Slovensko či Maďarsko zaútočit na Ameriku mezikontinentálními raketami.

Střední fáze letu (mid-course phase) je nejdelší úsek dráhy, kdy hlavice rakety letí vysokou suborbitální rychlostí po balistické křivce nad atmosférou směrem k cíli. V této fázi je hlavice relativně snadno zasažitelná, protože aktivně nemanévruje a její dráha vzduchoprázdnem je dobře předvídatelná z údajů sledovacích radarů .
USA vyvíjí pro zachyceni ICBM ve střední fázi letu přinejmenším dva systémy, a to jednak námořní a jednak pozemní (Ground-based Midcourse Defense – GMD, to jest ta, jejíž část má být umístěna v České Republice).
Protiraketové základny typu GMD sestávají především ze sledovacích radarů s příslušnou výpočetní technikou, a z baterie vlastních střel, tak zvaných interceptorů. Tyto složky nemusí být nutně na jednom místě nebo dokonce ani v téže zemi, musí však být spojeny spolehlivým velkokapacitním kanálem pro přenos dat.
GMD interceptory jsou vybaveny bojovými hlavicemi, které ničí nepřátelskou hlavici přímým zásahem a kinetickou energií čelní srážky (která je při vysokých rychlostech obou objektů ohromná!). Proto antiraketa tohoto typu nenese žádné výbušniny, ať již konvenční nebo nukleární. Hlavním problémem není ani tak se do hlavice strefit, jako spíše zjistit, který cíl je bojová hlavice a který je pouhá návnada . GMD je ve vývoji od roku 1990 a jeho testy byly doposud jen zčásti úspěšné ; přesto byly první GMD základny uvedeny do omezeného operačního stavu od roku 2006 ve Fort Greely na Aljašce a na Vanderberg AFB v Kalifornii. Již v roce 2004 také USA požádalo Britanii a Dánsko o svolení k využití stávajících základen s dálkovými radary pro včasné varování před ICBM (Early Warning System) ve Skotsku a v Grónsku pro účely GMD. Nyní bude budována východoevropská základna, která má zřejmě doplnit či bránit tento systém. Její sledovací a naváděcí část má být v prostoru Jince v Česku a vlastní rakety (interceptory) budou pravděpodobně umístěny v Polsku. Základna ve Východní Evropě by údajně měla být určena proti ICBM vystřeleným v budoucnu např. z Iránu nebo z oblasti Středního Východu .

Terminální fáze letu, při které bojová hlavice prolétává atmosférou, aby explodovala v cíli či v určené výšce nad ním. Bojová hlavice při tom výrazně mění směr i rychlost letu a je obalena horkou plasmou ze vzduchu zahřátého třením. V této poměrně krátké závěrečné fázi letu (trvající maximálně několik minut) je již obráncům jasné, který cíl na radaru je bojová hlavice a který je návnada. Na druhé straně již není mnoho času nazbyt a je velmi těžké (při současném stavu nemožné) hlavici zasáhnout přímo. Proto interceptory pro obranu v terminální fázi používají nukleární nálože . Ty mají explodovat pokud možno v blízkosti útočících hlavic a zničit je silným zábleskem záření z termonukleárního výbuchu, který vytvoří elektromagnetický impuls dostatečně silný na zničení elektroniky v hlavici. Obrana v terminální fázi letu má menší dosah a je proto určena v podstatě pro obranu menšího území, na kterém je obranný systém přímo umístěn. Tento typ obrany není pro Česko uvažován.

Přistupme proto k první otázce: bude nás základna chránit, nebo nebude?

Podle zprávy otištěném v deníku PRÁVO 20. srpna 2006, protiraketová základna USA „má nově ochraňovat i Evropu“. Podle tohoto článku prohlásil tehdejší náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojer, že „..základna bude sloužit i k obraně evropského prostoru.“ Mluvčí amerického Úřadu pro raketovou obranu Richard Lehner pak údajně prohlásil, že „Základna bude pochopitelně sloužit k obraně hostitelské země, evropských spojenců a USA.“ V tomto smyslu se vyjádřil v lednu 2007 i premiér Topolánek.
Taková prohlášení jsou však matoucí a v zásadě nepravdivá. „Evropský prostor“ je široký pojem a východoevropská základna bude schopna chránit před ICBM pravděpodobně UK, Holandsko a možná západní části Německa a Francie, rozhodně však nebude schopna chránit Střední a Východní Evropu, a nejméně ze všech pak hostitelskou zemi.
Podle všech dostupných informaci, základna v Česku a Polsku má být typu GMD, který je zkonstruován pro sestřelování hlavic ve střední části dráhy a letících proto PŘES něj spíše než hlavic letících NA něj. Pokud by byla ICBM mířena na základnu nebo její okolí, pak by jí interceptor musela zasáhnout v poměrně krátké terminální fázi letu, když hlavice již začíná svůj sestup atmosférou. Toho však systém GMD schopen v žádném případě není, a ani se s tím při jeho konstrukci nepočítalo .

Pokud se nechcete spoléhat jen na technické argumenty, pak uvažte alespoň základní logiku problému obrany: kdyby byl GMD systém schopný chránit přímo cílovou oblast, pak by bylo DALEKO účinnější a levnější pro americké daňové poplatníky umístit GMD základny na východním americkém pobřeží. Pak by jedna základna mohla zachytit ICBM přilétající z různých směrů a nebylo by třeba stavět tyto základny v Evropě. Kromě toho by bylo možno ABM obranu v terminální fázi založit na kinetických interceptorech (jako jsou u GMD) a nebyly by nutné termonukleární nálože vybuchující nad hlavami obránců! Zdá se tedy, že americký mluvčí Lehner neříká zcela pravdu o účelu základny ve Východní Evropě.

Takže můžeme tedy s jistotou zodpovědět první otázku:

Ne, základna rozhodně nezvýší bezpečnost České Republiky tím, že by byla schopna zachytit ICBM mířící na Českou Republiku odněkud z východu. Uvažovaný GMD systém toho není schopen a ani pro to nebyl konstruován nebo kdy vyzkoušen. Pokud by měla být Česká Republika chráněna proti ICBM, vyžadovalo by to buďto postavení GMD základen dostatečně vzdálených východně od České Republiky (např. na Ukrajině), nebo v České Republice instalaci jiného systému, než je nyní plánováný GMD. Musel by to být některý z výše zmíněných systémů pro obranu v terminální fázi, které však používají interceptorů s termonukleárními hlavicemi.

Druhá otázka zní, zda základna vytvoří či nevytvoří nové nebezpečí a ohrožení pro Českou Republiku? Uvažme následující:

1) Pokud bude chtít nějaký hypoteticky protivník napadnout USA či jeho západoevropské základny pomoci ICBM, pak jeho první logicky nutný krok bude vyřazení protiraketové obrany. Ze všech složek protiraketové obrany (námořní, letecká, satelitní, GMD) bude nejzranitelnější právě předsunutá základna v Evropě , protože není schopna bránit sama sebe a jinou obranu proti ICBM k dispozici nemá. Musí být proto napadena první, aby bylo pak možno vyřadit GMD základny v UK ,a potom teprve případně napadnout cíle na americkém území. Protože balistické střely a řídicí systém budou zřejmě ukryty pod zemí někde v Polsku a nelze je tak snadno najít a zaměřit, budou prvním a logickým cílem předpokládaného nukleárního útoku právě naváděcí a sledovací radary u Příbrami (a ne příliš vzdálené od Prahy). Tyto radary se totiž nedají uschovat pod zem, dají se snadno lokalizovat podle vyzařování a jsou poměrně zranitelné. Je tedy patrno, že přítomnost radarové základny bude dobrým vojenským důvodem k napadení České republiky raketami s nukleárními hlavicemi, pokud by kdy došlo k nukleární válce s účastí USA. Zdá se dále, že tato základna bude i JEDINÝM představitelným důvodem, proč by kdy někdo chtěl Česko napadnout pomoci thermonukleárních ICBM.

2) Jakmile v Česku bude americká raketová základna, stane se Česko velmi těsně zapojeno do americké zahraniční politiky a vojenské strategie, aniž by ji mohlo jakkoliv ovlivňovat. Stane se tak velmi blízkým americkým spojencem NAD RÁMEC členství v NATO . To sebou nese i spoluzodpovědnost za americkou zahraniční politiku, která byla v posledních letech značně nepopulární.

3) Ačkoliv je nyní protiraketová obrana presentována jako obrana proti malým, “zlotřilým” („rogue“) státům či náhodně vypuštěným raketám, při vážných diskusích byla vždy považována za potenciální část útočné strategie. Dobrá obrana proti ICBM by totiž umožnila preventivní nukleární úder na protivníka, aniž by se bylo nutno obávat jeho odvety. I jen možnost takovéto eventuality vedla v minulosti k urychleným závodům ve zbrojení a k destabilizaci celého mezinárodního bezpečnostního systému.založeného na MAD (“Mutual Assured Destruction” – v zásadě: nenapadej mne a mé spojence, nebo na to skončíme oba! Tento systém fungoval docela dobře během celé Studené Války.) Takto bylo uvažováno v 60. a 70.letech, když SSSR zaváděl do služby svůj R-35 protiraketový systém a USA zaváděli svůj Safeguard ABM. Aby se odstranila tato možnost a zvýšila se bezpečnost obou stran, byla v roce 1972 (s doplňkem v roce 1974) uzavřena smlouva o omezeni protiraketové obrany (ABM Treaty 1972). Tato smlouva byla v roce 2002 jednostranně vypovězena Bushovou vládou , aby bylo umožněno operační nasazení GMD systému. Je tedy přirozené, že budovaná protiraketová obrana USA vyvolává znepokojení a nedůvěru v zemích, jako je Rusko nebo Čína. Ruský president Putin nedávno prohlásil na tiskové konferenci: "Naši specialisté si nedomnívají, že protiraketové systémy ve východní Evropě by mohly posloužit proti teroristům či Íránu. Jací teroristé? Copak teroristé mají balistické rakety? A trajektorie střel, které mohou být vypuštěny z Íránu, jsou nám dobře známy. Tyto argumenty neobstojí. Přímo se to dotýká národní bezpečnosti Ruska a vyžaduje, abychom reagovali. Naše odpovědi budou asymetrické, ale vysoce účinné," řekl Putin.
Ať již jsou skutečné úmysly americké vlády jakkoliv nevinné, důležité je, že jim řada potenciálních rivalů USA (a navíc i řada spojenců, jakož i řada amerických občanů, jako je např. autor této analýzy) nedůvěřuje a že jejich štáby tudíž plánují „příslušná protiopatření“. A to není moc dobré pro žádné Čechy, nejen pro ty žijící v okolí Příbrami! A ostatně to není dobré ani pro Američany ani pro nikoho jiného.

Takže si shrňme naše závěry takto:

Americká radarová základna v Čechách vyvolá a vytvoří nebezpečí útoku nukleárními raketami proti České republice, aniž by proti nim mohla poskytnout ochranu. Může vyvolat i jiná protiopatření současných nebo budoucích protivníků Spojených Států. Celkově tedy základna výrazně sníží naší bezpečnost.

Ing. V. A. Stoy, CSc.

ke stažení i s odkazy a vysvětlivkami zde

• < Předchozí
• Další >