Schizofrenní ČSSD?

Podrobnosti

Vytvořeno 11. 2. 2007

Twitter

Již po třetí během čtrnácti dní změnila ČSSD ústy svého předsedy Paroubka názor na umístění radarové základny Spojených států na území České republiky. Poslední názorový obrat nastal po setkání Paroubka s americkým velvyslancem Richardem Graberem. S postojem ČSSD k americké radarové základně je to stejné jako s jejími mnoha jinými stanovisky k aktuálním, a pro české občany velmi ožehavým tématům. Její názory jsou nejednoznačné a pro občany nečitelné. ČSSD myslí častěji na svůj vlastní prospěch a ambice než-li na to, co je v zájmu této země a především jejích obyvatel.

Jako první musím připomenout, že to byly právě vlády pod vedením ČSSD, které se Spojenými státy začaly neoficiálně vyjednávat o umístění prvků protiraketové obrany USA, tedy systému nezávislému na obranných systémech NATO. Je nutné si také uvědomit, že předběžný souhlas, který radarům vyjádřila současná vláda, by patrně nebyl možný bez tichého souhlasu ČSSD a slibu, že nebude požadovat referendum. Je totiž velmi málo pravděpodobné, že by Topolánkova vláda šla do této záležitosti a výměny oficiálních vládních nót, kdyby si nebyla jista tím, že jí nejsilnější „opoziční“ strana nebude stát v cestě. O tom svědčí i výrok předsedy sociálních demokratů Paroubka, který 21. ledna 2007 prohlásil v této souvislosti: „Pokud to bude nějaké menší zařízení, tak si myslím, že hlasovat o tom formou referenda by bylo jako jít s kanonem na vrabce. Moje stanovisko vidím ale spíše jako menšinové v sociální demokracii.“
Tento výrok však ČSSD brzy korigovala a zaujala zcela opačný postoj, kdy o dvanáct dní později ústy Paroubka vzkázala: „Udělali jsme si anketu mezi členy a drtivá většina je proti základně a chce, aby se o jejím umístění rozhodlo v referendu. Prostudoval jsem si materiály a jsem přesvědčen, že ČSSD musí základnu odmítnout.“
Proč najednou tak náhlý obrat?! Odpovědí je hned několik. ČSSD si zřejmě uvědomila, že s předběžným souhlasem s umístěním základny přestřelila a celá tato záležitost by jí mohla ubrat politické body. V české veřejnosti se totiž zvedla proti americkému záměru vlna odporu. Bylo sesbíráno více než 70 000 podpisů pod petice odmítající americké, resp. veškeré cizí, základny na území České republiky a požadující v této záležitosti referendum. Také média, sice z větší části čistě účelově, začala o celé kampani proti radarové základně informovat, proběhly a chystají se masové protesty odpůrců tohoto záměru. V této situaci existuje pouze jediná relevantní politická síla, KSČM, která proti základnám razantně vystupuje. To se však nelíbí ani některým odpůrcům samotných základen, kteří jsou antikomunisticky naladěni.
Této nejednotnosti a ideologické předpojatosti využil Jiří Paroubek k tomu, aby výše zmíněným způsobem obrátil svůj slovník. Je více než pravděpodobné, že na svou stranu chce přetáhnout tyto, antikomunisticky smýšlející, odpůrce základen a jejich prostřednictvím se určitým způsobem pokusit o rozbití jednoty hnutí proti základnám a využít jich ke svým politickým cílům. Zároveň si změnu jeho slovníku vynutila samotná situace v ČSSD, která chystá na březen tohoto roku svůj sjezd, ve kterém bude Paroubek opět kandidovat na předsedu strany a právě jeho pro základnový postoj by mu mohl dost ublížit.
Aby však změn v názorech Jiřího Paroubka nebylo málo, neuplynuly ani tři dny a 5. února, po setkání s americkým velvyslancem v ČR Richardem Graberem, Paroubek opět svá slova upravil: „Odmítavý postoj sociální demokracie k radarové základně USA v Česku nemusí být konečný. Pokud by byla radarová základna zasazena do nějakých řekněme multilaterálních ujednání, do principu kolektivní obrany, tak můžeme o těch věcech jednat.“ Paroubek si tak nechává i nadále pootevřená vrátka pro své další jednání a možné úskoky. Pro některé odpůrce základen se ČSSD stala již spojencem, se kterým se musí počítat. Ale zdání může klamat. Do projednávání základny ve vládě ještě nějaký čas uběhne a do té doby se může stát spousta věcí. ČSSD může mít plno důvodů proč třeba nepodpořit do sněmovny navržené zákony o referendu nebo se může také stát, že přece jen Spojené státy trochu více ustoupí či zatlačí na své Spojence, a pak se splní sen nejen Paroubkův, ale i Strany zelených a radarová základna bude zasazena do jakýchsi multilaterálních dohod, v jejichž rámci bude i NATO, a to už potom přece nebude žádný důvod, se umístění radarové ani jiné základny bránit, neboť dle slov většiny českých politiků – „je to v rámci NATO naše členská povinnost“.
A proto stále platí a bude platit – jedinou zásadovou politickou silou v České republice, která vystupuje proti základnám, a nemá žádná „ale“ jsou komunisté.

Ludvík Šulda

• < Předchozí
• Další >