Technické aspekty instalace radaru USA v ČR

Podrobnosti

Vytvořeno 14. 2. 2007

Twitter

Předpokládaná instalace amerického radaru v ČR přináší mnoho otazníků a spekulací. Cílem příspěvku není politická argumentace, ale rozbor parametrů, které může výpočtem ověřit pracovník s elektrotechnickým i všeobecným vzděláním. Předně radar má být určen ke sledování raket v počátečním stádiu letu především z arabských zemí a KLDR. Zachytí prý i pinkpongový míček. Samé hlouposti. Jestliže má mít radar tak obrovský dosah a rozlišení, pak jsme v oblasti fantazie.

To, že existují radary s velkým dosahem lze prokázat z řady publikací. Jsou i radary zahorizontální, které využívají odrazu od ionosféry ve výšce až 80 km. A nyní poměrně jednoduchá úloha. Radar vysílá paprsek v horizontu s předpokladem odrazu od ionosféry ve výšce 80 km. Jaká je vzdálenost odrazu. Myslím, že tuto úlohu vyřeší žák 9. třídy ZDŠ. Ano je to asi 1000 km. Jestliže bychom předpokládali další šíření a návrat odraženého paprsku zpět, pak je to okruh do 2000 km. A v tomto okruhu není ani Irán ani KLDR. Je tam pouze Rusko a státy bývalého SSSR.
Jestliže nyní budeme dále skromně předpokládat minimální dosah radaru 1000 km, který pracuje v pásmu X, (XBR X band radar 8 – 12 GHz), v impulsním režimu s délkou impulsu t pod 1 mikrosekundu s opakovací periodou T, kde poměr T/ t uvažujeme cca 1500 s předpokládanými zisky vysílací a přijímací antény 35 a 40 dB, plochou odrazu 2 m2 a odstupem signál/šum 10 dB, zjistíme výpočtem potřebnou střední hodnotu vyzářeného výkonu okolo 100 KW.
Tento výpočet je již poněkud složitější, ale jedná se aplikaci známé radiolokační rovnice. Vyzářený impulsní výkon v tomto případě bude 120 MW. Pro laika asi těžko pochopitelné, ale je nutné si uvědomit, že vysíláme krátký impuls s poměrně velkou opakovací periodou, takže střední hodnota je menší.
Nyní jednoduchá úvaha. Jestliže má radar sledovat především vzdálené cíle, pak nutně musí vyzařovat paprsek přímo v horizontu. A je-li to předevíším Rusko, tak i v definovaném úhlu. Ten může určit čitatel. Z toho ale vyplývá fakt, že se paprsky radaru budou šířit v našem bezprostředním okolí. A mohou nás nějak postihnout? Vzhledem k faktu, že je radar zakryt radomem ( polokoulí z umělé hmoty) a úzký vyzařovací svazek antény pod 1 stupeň je přepínán elektronicky, není pozorovatel bez technického vybavení schopen určit směr vyzařování. Obtížné bude i měření vyzařování bez aktivní součinnosti obsluhy radaru.
Naše hygienická norma stanoví maximální úroveň vyzařovaného výkonu pásma X hodnotou 0,5 mW/cm2. Úrovně vyšší jsou již zdraví škodlivé. Z normy není patrné jak dlouhá může být doba expozice a jaká mohou být zdravotní rizika. Je známo, že nejvíce je postižena sítnice oka a dále jsou likvidována mužská embria ozářených mužů s následnými riziky vzniku dalších nemocí.
Výkonovou úroveň ve vzdálenosti r můžeme určit ze vztahu P*G/(4*PI*r2). Tak určíme, že ve vzdálenosti 10 km dosahuje tato úroveň 80 mW/cm2 (miliwatů na cm2) a ve vzdálenosti 100 km 0,8 mW/cm2. Lze tvrdit, že i nad Prahou budou tyto výkonové úrovně překračovat higienickou normu. A co ptáci a bezbranná zvěř, která nevědomky bude v prostoru působení radaru. Co porucha, kdy paprsek nekontrolovaně ozáří určité místo. Někde vznikne požár a my nebudeme vědět proč. Nedomluvíme se telefonem, protože bude rušen a televize podobně.
Vzniká mnoho otázek na které je nutné odpovědět bez politické předpojatosti. Jestliže našim politikům jde především o nás voliče, pak by se měli snažit i z výše uvedených důvodů o umístění radaru mimo dosah naší republiky.

Volič KSČM

• < Předchozí
• Další >