Globalizovaná žena - zpráva o budoucí nerovnosti II.

Podrobnosti

Vytvořeno 16. 8. 2007

Twitter

Pokračujeme zajímavostmi z knihy Globalizovaná žena, které, ač je kniha z roku 2000, neztratily na aktuálnosti. Že terciální sektor, sektor služeb, je na vzestupu, nikoho nepřekvapí. V USA je ve službách zaměstnáno 72% všech zaměstnanců, na světě 46%. Novější bude pro čtenáře možná informace, že v současnosti se i ze služeb stává exportní odvětví. Ložní prádlo z německých nemocnic se pere v Polsku, jako správci německých počítačových firem jsou zaměstnáváni inženýři z Indie apod. Svět služeb je ve světě především záležitostí žen (v EU je ve službách 79% výdělečně činných žen.), které převzaly po mužích i místa např. v oblastech gastronomie, i když jen díky koncernům rychlých občerstvení.

Zavádění kapitalismu v bývalých socialistických státech znamenal odstranění "odchylek netržního hospodářství" (V Rusku v době SSSR totiž tvořily ženy 60% vysoce kvalifikovaných pracovníků.). Z inženýrek fyziky a chemie se po rekvalifikacích staly kadeřnice, sekretářky, kosmetičky…

Sektor služeb však neznamená žádné jistoty pracovního místa. Roste totiž podíl "atypických" (nebo spíše dnes již typických?) forem zaměstnání. Práce na dobu určitou, zapůjčená a zdánlivě samostatná práce, flexibilita. A ženy jsou přímo prototypem záskoku "výpomoci", která se zavolá v době špičky k pokladně či výčepu, podobně jsou na tom telefonistky u objednávek, které musí být vždy dosažitelné, ale mzdu dostávají jen za aktivní činnost, stevardky vydělávající 1/4 toho, co trvale zaměstnané letušky apod. Pak dochází k tomu, že např. v USA má 3,6 milionu občanek více než 1 zaměstnání, aby se vůbec uživilo… Kapitalismus dokáže krotit nezaměstnanost jen tím, že současná místa rozdělí na krátkodobé práce…

V Německu je 5,3 milionů částečných pracovních úvazků (89% z toho jsou ženy), v Evropě činí podíl žen 78%. Příkladná je situace v Holandsku, které se pyšní nízkou nezaměstnaností. Zavedl totiž tzv. "polderový model", tedy rozporcování současných pracovních míst, čímž získalo 100 000 míst v roce 1996. Zároveň snížilo sociální dávky, firmám ušetřilo na placení nemocenských dávek. A chlubí se nízkými čísly… Jeden velký podvod.

V Británii je to obdobné. Nárůst zaměstnanosti je způsoben deregulacemi pracovních příležitostí a snížením mezd a sociálních standardů. Tomuto principu se podřizuje i Evropská legislativa. Např. v roce 1995 Evropský soudní dvůr rozhodl, že minimální pracovní úvazky bez sociálního zabezpečení nejsou diskriminací žen. Přitom minimální pracovní úvazky s flexibilní dobou, přerušovaná kariéra, kterou nabízí mnoho podniků ženám, vylučuje služební postup, je na spodní hranici mzdy, často mimo mzdové tabulky.

Zároveň se práce přestává dělat v podnicích, úklidy, vedení účetnictví i odbyta služby se zadávají externě, snižují se stavy skladů, personálu, materiál i pracovní síly se objednává "just in time". Tato metoda (outsourcing) je spojena samozřejmě s další likvidací sociálních standardů i v případě vysoce kvalifikovaných činností. Ruší se celé skupiny povolání, trvalá pracovní místa. Zároveň s fúzemi a monopolizací probíhá flexibilizace a fragmentarizace až k osamostatnění jednotlivých subjektů. Mimo jádro koncernu (kde jsou často vítězové - trvale zaměstnaní) existují decentralizované podniky a síť závislých podniků a samostatně výdělečných osob, které jsou pod tlakem maximální motivace, intenzifikace práce, vysoké kvality a boje o holou existenci.

Pod podobnými tlaky se ocitá nejen soukromý, ale i veřejný sektor. Zvyšuje se objem práce, stres, nejistota. Racionalizují se i služby vázané na péči o nemocné, postižené a staré lidi - jsou byrokraticky určovány časové jednotky pro jednotlivé úkony, dokonce jednotky hlazení, stručně řečeno - pro lidskost není při této taylorizaci místo. V budoucnu by měly pracovní trh tvořit osoby tvořící samostatně jeden podnik… Výkonný, samostatný, flexibilní, bez závazků, stále připravený. Tento prototyp je však mužského pohlaví.

Ženy jsou stále zaměstnávány na místech s nižším platem, čímž se zvyšuje zároveň rozdíl mezi platy mužů a žen. Ženy jsou děleny do 3 kategorií: mladé, které mohou mít ještě děti, střední, které děti mají, a staré, které už jsou "příliš staré". V USA dosahují ve věku 16-24 výdělky žen 90% platu mužů, ve středním věku 75% a u žen nad 50 let už jen 65%.

Miliony (v Německu) samostatně výdělečných osob, převážně žen se pohybují v nejisté zóně mezi samostatným podnikáním a závislou činností. Aranžérky vytvářející v prodejně ukázkový stánek, servírky obsluhující několik stolů ve vlastní režii s kupujících jídlo u centrálního pultu, překladatelé, designéři, firemní zástupci, poradci, řemeslníci, publicisté, řidiči. Pracují pro zadavatele bez sociálního zabezpečení, jsou závislí na příkazech. 57% takovýchto živností spadá do sféry služeb, z 30% do sféry obchodu. 1/3 z těchto osob jsou ženy, musí často vložit počáteční kapitál až 60.000 marek, dostanou vybavený obchod, školení, smí prodávat jen zboží toho či onoho koncernu, který si účtuje část obratu. Ženy, bez zkušeností, podstupují tváří hrozbě nezaměstnanosti, toto riziko. Téměř 1/4 žen takto osamostatněných musí nakonec vyžít s čistým příjmem pod 1000 marek, 1/2 do 1800 marek. Jen třetina žen ve starých německých spolkových zemích má plat nad 3000 marek, což má 3/4 mužů…

Služby se přesouvají

Malajsie, Karibské ostrovy, Indie a Čína. Lufthansa a Swissair si nechávají všechny rezervace zpracovávat písařkami v Indii, nové databanky v Anglii byly vytvářeny na Filipínách. Ostrovy v Karibském moři se proměnily v registrační pokladny USA, v Barbadosu, Portoriku, Jamajce, Dominikánské republice, na ostrově Svaté Lucie vznikají zpracovatelské kanceláře firem a úřadů, pojišťoven, obchodů, skladů, reklamních agentur apod. Dokonce i agentury distribuující reklamu do schránek v USA uskutečňují plánování a řízení distribuce v těchto zemích… Data se nejprve převážela z USA letecky, v balících, poté emailem. Pro fungování těchto služeb se musela zavést infrastruktura a musely být k dispozici rychlé prsty žen, produktivní a levné pracovní síly. Na Jamajce sedí u klávesnic více než 90% žen a píší data pro zahraniční investory. Jsou zaměstnány na 3 měsíční smlouvy, za hodinu musí mít 12000 úderů s přesností 99,8. Kdo již není takového výkonu schopen, je propuštěn. V mnoha podnicích však práci žen nahrazují levnější scannery, některé podniky se musely zavřít. Rozhodování firmy, jestli si pořídí levnou ženu neb drahý scanner, je věcí jen samotné firmy.

Telefonní informátorky mají stanoven počet hovorů denně - 3000- nebo musí ukončit hovor během několika vteřin. Moderní kancelářské technologie zkrátka nezbavily lidi bezduché rutinní práce, z většiny žen se staly kuliové píšící data do počítače. V Evropě je známý telehomeworking, práce po telefonu, v Německu je takových míst 250 000, na dálku vykonává práci v Německu až desetkrát tolik lidí, 8 milionů Evropanů, v USA až 10% výdělečně činných. Zaměstnavatel ušetří za nájem, elektřinu, poplatky, zaměstnavatel prý "čas na dopravu". Jenže musí být stále k dispozici… Jistota práce není, vše je závislé na zakázkách. Ve firmách už nemají zaměstnanci svůj stůl, dělí se o něj s dalšími lidmi (v Německu 2, v USA 10 lidí).

Zdeněk Štefek

• < Předchozí
• Další >