O kapitalismu v Maďarsku

Podrobnosti

Vytvořeno 28. 11. 2007

Twitter

Maďarská komunistická dělnická strana (MKDS) je marxistickou stranou. Za hlavní ve své politice považuje realizaci marxismu-leninismu v konkrétních národních maďarských podmínkách. Lenin napsal: „Marxův génius tkví vtom, že jako první vyvodil závěr z toho, o čem nás učí dějiny, a dokázal to uceleně aplikovat. Tímto závěrem je učení o třídním boji."

Náš třidní protivník se nás snaží přesvědčit, že v moderní společnosti už žádné třídy neexistují. Pokud se vzdáme své teorie tříd a třídního boje, vzdáme se samé podstaty naší politiky a ztratíme správný kompas, který nám může pomáhat v naší politické orientaci.
Rád bych marxistické myšlení demonstrovat rozborem politické struktury současného maďarského kapitalismu. Žijeme a bojujeme v podmínkách kapitalistického systému, který vznikl a vyvíjí se v posledních 17 letech. Maďarský kapitalismus zformoval svoji politickou strukturu. Má některé maďarské specifické rysy, avšak obsahuje i mnohé společné prvky soudobého kapitalismu ve východní a střední Evropě. Zaměřme se na sociální podstatu politického systému maďarského kapitalismu a jeho historické kořeny.
1. V letech 1989-1990 proběhla v Maďarsku zvláštní forma kapitalistické kontra revoluce. Šlo o tzv. „mírovou změnu společenského systému". Hlavním cílem této pokojné kapitalistické kontrarevoluce byla likvidace socialismu a zavedení kapitalistického systému, avšak při zachování některých prvků dřívějšího systému. Nový systém adoptoval právní nástup-kyni dřívější vládnoucí strany z dob socialismu (Maďarskou socialistickou dělnickou stranu), nynější Maďarskou socialistickou stranu. Mnozí představitelé minulého režimu se mohli udržet v politickém životě.
2. Kapitalistická kontrarevoluce nebyla provedena homogenní třídou kapitalistů. Byía naopak realizována smíšenou skupinou různých opozičních sil, především intelektuálů, bojujících jak proti socialismu, tak také proti sobě navzájem.
Dnes už můžeme říci, že se maďarská kapitalistická třida zformovala. Zároveň však i nadále existují rozdíly v jejích řadách. Existují dvě hlavní skupiny uvnitř kapitalistické třídy, jež proti sobě vedou boj. Spojenectví mladých demokratů - Občanský svaz (FIDESZ) - představuje zájmy tradičních, národně orientovaných kapitalistických sil, jejich kořeny jsou v Evropě a hlavně v Německu. Na druhé straně je to Maďarská socialistická strana a Svaz svobodných demokratů. Vyjadřující zájmy nových kapitalistických sil, orientovaných hlavně na USA a Izrael.
Tyto rozdíly jsou podstatné, avšak v základních otázkách vztahu práce a kapitálu mezi oběma skupinami rozdíly nejsou.
3. Uvědomujeme si mimořádné velkou roli mezinárodních faktorů jakožto třetí charakteristický prvek politického systému maďarského kapitalismu. Jde předně o to, že nadnárodní kapitál hrál rozhodující roli v politických a společenských změnách. Za druhé maďarský kapitalismus využil právních forem a politických modelů, vzniklých na Západě.
Krom jiného to vedlo k velice komplikovanému volebnímu systému. Nyní, po vstupu do Evropské unie dojde k dalším změnám. Nová vláda je připravena likvidovat tradiční administrativní systém Maďarska a zavést systém regionů, importovaný ze Západu.
Známý maďarský marxista 20. století Gyorgy Lukács napsal: „Skutkem proletariátu nemůže být nic víc, než iniciovat následující krok procesu:' Tento krok závisí do značné míry na konkrétních jevech kapitalistického systému. Jak funguje politický systém maďarského kapitalismu v praxi?
1. Nová kapitalistická třída uplatňuje svou moc za pomoci politiků a intelektuálů, spjatých s různými stranami. Nynějši socialistický předseda vlády tento systém změnil. Je to především velký kapitál, který se přímo začlenil do politické moci. Pan Gyurcsány a někteří členové vlády jsou miliardáři.
2. Kapitalistický stát je nejdůležitějším prvkem politické struktury. Plní mnoho funkcí. Vyjadřuje zájmy kapitalistických tříd. Má represivní roli. Garantuje harmonické fungování systému.
3. Manipulace lidmi je jednou z nejefektivnějších metod politické moci. Maďarské kapitalistické síly mohou veřejným míněním manipulovat plně. Třebaže vůči naší straně existují jasné sympatie, daří se jim lidi přesvědčit, že mají volit jednu z velkých stran. Voliči si nevybírají mezi Maďarskou socialistickou stranou a Maďarskou komunistickou dělnickou stranou, ale mezi dvěma velkými kapitalistickými stranami.
Na této manipulaci se podílejí všechny prvky politické struktury, avšak rozhodující úloha připadá kapitalistickým médiím. Všechny strany, bojující proti politickému systému, jsou z veřejných médií vyloučeny. Od počátku 90. let prošel mediální trh velkými změnami. Všechny noviny byly privatizovány. Na scéně se objevila politická televize. Jedním ze zvláštních rysů soudobého systému je, že obě velké politické skupiny si vytvořily své vlastni mediální řetězce včetně televize, deníků, rozhlasových stanic a internetu.
4. V posledních 15 letech se kapitalistické síly neuchýlily k použití síly při řešení sociálních a politických otázek. K jejímu použití nedošlo, avšak politické faktory zároveň vedly k nezbytným přípravám k jejímu použiti v případě nezbytnosti.
Jsme svědky sílící tendence koncentrace politické moci. Všechny vlády posilovaly úlohu úřadu předsedy vlády, jenž se stal hlavním centrem politické moci.
Orgány státní bezpečnosti slouži zájmům vládnoucí kapitalistických sil od samého počátku. Agentura národní bezpečnosti nemá právo bojovat proti oficiálně registrovaným stranám. Existuje však mnoha fakt dokládajících, že státní bezpečnost zaměřuje svou pozornost na radikální strany včetně komunistických šil. Od roku 2001 je to boj proti terorismu, který rozšiřuje možnosti státní bezpečnosti.
Po roce 1990 chtěly všechny vlády vytvořit zvláštní orgány, jež by byly podřízeny pouze jim, Antalova vláda vytvořila zvláštní jednotky pohraniční policie, jež byly využívány nikoli na hranicích, nýbrž ve velkých městech. Hornova vláda vybudovala Ústřední kriminální agenturu, jež byla neprodleně likvidována Orbánovým kabinetem. Ten vytvořil daňovou policii, zrušenou Medgyessyho vládou. Zásluhou nynějšího Gyurcsányho kabinetu je zřízení maďarské FBI.
Kapitalistický systém umožnil vznik soukromých bezpečnostních agentur. Dnes některé z nich působí prakticky jako soukromé armády. Zodpovídají dokonce za ostrahu vojenských objektů. To je zřetelná změna v dělbě rolí mezi státními orgány a soukromými společnostmi.
I když kapitalismus nepoužil proti komunistickému hnutí moc, antiko-munismusje charakteristickým rysem nynějšího režimu. Symboly dělnického hnutí byly zakázány v roce 1993 a došlo k několika pokusům o uplatnění právních instrumentů k rozbití strany
5. Maďarský parlamentní systém je velkým trikem buržoazie. Vytváří zdání, že všichni lidé mohou mít vliv na rozhodování. Pravdou však zůstává, že všechny parlamentní strany podporují kapitalistický systém. Rozdíly mezi parlamentními stranami jsou spojeny s tím, podpore které ze skupin kapitatistické třídy se každá z nich těší. Následkem posledního desetiletí se v Maďarsku zformoval systém dvou stran. V průběhu posledních voleb hlasovalo téměř 90 % voličů pro jednu či druhou z těchto dvou velkých stran. Přežít mohou jen ty strany, už vůbec nemluvě o jejich možností dostat se do parlamentu, které buržoazní systém vstřebá.
Volební zákon vyjadřuje zřetelně zájmy vládnoucích tříd. Maďarský parlament má jednu komoru a sestává z 386 členů. Volební systém patří k vůbec nejkomplikovanějším v celém světě. 176 poslanců se voli vjednomandátových obvodech, 152 podle systému poměrného zastoupení ve vícemandátových obvodech a 58 členů způsobem, který naplňuje systém proporcionálního zastoupení. Strana se do parlamentu dostává, ziská-li alespoň 5 % hlasů. V roce 1994 to byla 4 %.
Parlament je prakticky mimo veřejnou kontrolu. Poslanci mají formální povinnost informovat voliče o své činnosti, avšak za její neplnění neexistují žádné sankce. Poslanec nemůže být kontrolován ani odvolán ze své funkce.
Maďarská komunistická dělnická strana považuje za svůj hlavní úkol bojovat proti kapitalistickému politickému systému:
1. Především to znamená mít jasnou marxistickou představu o světě kolem nás a nenechat si rozbít naši ideologickou bázi.
Béla Kun, komunistický předák Maďarské republiky rad, v roce 1919 napsal: „Marxovo učení si svou cestu historickým vývojem razilo dýmem bitev už v době, kdy sám Marx žil, stejně jako po jeho smrti. Dříve, než buržoazie proti revolučnímu dělnickému hnutí uplatnila kritiku zbraní jako
takovou, či sílu zbraní, snažila se marxismus zničit zbraní kriticismu. Cefá kohorta doktorů filozofie, univerzitních učitelů, profesorů a syndiků vyjadřujících kapitalistické zájmy a nezávislých vědců, celá kohorta velkých i malých tvůrců buržoazní ideologie se zformovala s cilem „pobít" marxismus. Nejenže marxismus „pobíjeli" každý den, týden i měsíc ve svých periodických i neperiodických vydáních, ale stejně často jej i pohřbívali. Tito „popravčí marxismu", tito ekonomičtí a političtí autoři předpovědí počasí buržoazie uplatňovali své učení hlavně proti koncentraci kapitálu a proti zákonu zbídačování dělnické třídy. Každá reforma, jakkoli malá, každý výdobytek sociální politiky, jakkoli mizivý, jichž dělnická třída dosáhla v ostrém třídním boji, se oslavovaly jako popření marxistického učení, zvláště pak učení o třídním boji."
2. Chceme zachovat ideologickou, politickou a organizační nezávislost naší strany. Komunistická strana by se neměla integrovat do buržoazního politického systému.
3. Využít třeba všech možností buržoazní demokracie. Měli bychom chápat, že politický systém kapitalistické společnosti je zaměřen proti odpůrcům kapitalismu a že kapitalistické síly vyvíjejí vážné úsilí vyloučit nás z parlamentu a místní správy.
4. Chceme využít všech prostředků mimoparlamentního boje. Chceme zahájit politické bitvy, kde to kapitalistické síly neočekávají, nebo kde jsou méně poučené. Jako pozitivní příklad můžeme zmínit náš boj proti privatizaci nemocnic. Referendum, uskutečněné z naší iniciativy v roce 2005, bylo naším největším politickým úspěchem za poslední desetiletí.
5. MKDS musí zůstat stranou, vyjadřující zájmy dělníků. Trvale a všude bojujeme za zájmy dělníků a pracujících.
6. Musíme přesvědčit lidi, aby se od politiky neodvraceli, aie aby naopak využili všech možností, jak rozhodovat o svém vlastním osudu.

Gyula Thurmer (Maďarsko), 2006

• < Předchozí
• Další >