Ať žije svobodná Kuba!

Podrobnosti

Vytvořeno 27. 11. 2007

Twitter

Každoroční rezoluce na téma Potřeba ukončit ekonomickou, obchodní a finanční blokádu uvalenou na Kubu Spojenými státy americkými , byla opět schválena i letos, a to na ranním zasedání dne 30. října 2007. Nové hlasy pro rezoluci v porovnání s rokem 2006 jsou dva - Nikaragua, Pobřeží slonoviny. Jediný ztracený hlas má na svědomí nepřítomná Albánie (nový americký satelit), na hlasování chyběl i Irák a rovněž Salvador. Hlasování se zdržela Mikronésie, proti opět byly USA spolu s Izraelem, Marshallovými ostrovy a Palau. Nikdo nový se na stranu diktátorů z USA nepřidal, 184 zemí tuto, žel, pouze nezávaznou prokubánskou rezoluci podpořilo.

Hlasování předcházel projev kubánského ministra zahraničí Félipa Péreze Roqueho, který přetiskla o den později Granma:

Zločin USA

Ekonomická, obchodní a finanční blokáda, uvalená Spojenými státy na Kubu a také na práva národů, které v tomto shromáždění zastupujete, již trvá téměř půl století.

Podle střídmých odhadů způsobila Kubě ztráty překračující 89 miliard dolarů. To při současné hodnotě dolaru představuje nejméně 222 miliard USD. Každý pochopí, jakého ekonomického a společenského rozvoje by Kuba mohla dosáhnout, kdyby nemusela čelit této nesmiřitelné a zatvrzelé ekonomické válce.

Blokáda je dnes hlavní překážkou rozvoje a blahobytu Kubánců a představuje hrubé, masové a systematické porušování práv našeho lidu. Blokáda má kubánský lid zlomit hladem a nemocemi.

Takto byla vysvětlována podstata blokády proti Kubě na jednání, jemuž předsedal prezident Dwight Eisenhower v roce 1960: ...na Kubě neexistuje účinná politická opozice. Proto jediná schůdná cesta, kterou dnes máme, abychom revoluci zbavili vnitřní podpory, je pomocí rozčarování a beznaděje, vyvolané nespokojeností a ekonomickými potížemi. Je třeba použít neprodleně jakéhokoli dostupného prostředku k oslabení ekonomického života Kuby. Odepřít Kubě peníze a dodávky, aby došlo ke snížení reálných mezd a peněžních příjmů, a tak byl vyvolán hlad, zoufalství a svržení vlády .

O 47 let později to prezident George Bush ml. zopakoval takto: Vyzývám náš Kongres, aby projevil svou podporu a solidaritu zásadní změně na Kubě tím, že zachová naše embargo...

Bushova politika? Šílenství a fanatismus

Sedm z deseti Kubánců, páni delegáti, poznalo jen trvalou hrozbu agrese proti naší vlasti a ekonomické strádání způsobené neúprosným pronásledováním v důsledku blokády. S arogancí a politickou slepotou ignorovaly Spojené státy 16 rezolucí schválených tímto Valným shromážděním, které požadovaly zrušení blokády proti Kubě. A co víc, v posledním roce přijaly nová opatření hraničí s šílenstvím a fanatismem, která dále zostřují sankce a exteritoriální pronásledování našich vztahů se zeměmi, jež zde zastupujete.

Blokáda nebyla nikdy uplatňována tak zuřivě jako v tomto posledním roce. Dne 14. srpna 2006 přikročila vláda Spojených států až k takovému extrému, že potrestala pokutou Alianci baptistických církví s tím, že někteří z jejich věřících provozovali turismus během návštěvy Kuby, která měla náboženské účely.

V prosinci 2006 vláda Spojených států zakázala americkým společnostem poskytovat Kubě internetové služby. Pokud se tedy pokusíte využít, stejně jako to dělají denně miliony uživatelů ve světě, služby Google Earth z Kuby, obdržíte odpověď: Tento produkt není ve vaší zemi k dispozici. Blokádou, jejíž zostření slibuje prezident Bush, jsou poškozovány zejména kubánské děti.

Děti Kubánců nemohou dostat inhalační anestetikum Sevorane od americké společnosti Abbott, které je nejlepší pro všeobecnou pediatrickou anestezii. Musíme používat méně kvalitní náhrady. Prezident Bush to dozajista vysvětlí tím, že tyto kubánské děti jsou vedlejší obětí jeho války proti Kubě.

Bílý dům válčí s dětmi

Kubánské děti, trpící arytmií, již nemohou dostat budíček od americké firmy Saint-Jud, která nám jej prodávala. Tlak kanceláře pro kontrolu zahraničních aktiv byl příliš silný a Saint-Jud byla nucena přerušit styky s Kubou.

Delegace Spojených států by měla tomuto shromáždění vysvětlit, proč jsou kubánské děti, trpící srdeční arytmií, nepřáteli americké vlády. Kubánská delegace nedokáže vysvětlit, a snad tak učiní delegace Spojených států, proč je jedním z hlavních terčů perzekuce v rámci blokády kultura. Vláda Spojených států Kubě brání v účasti na knižním veletrhu v Portoriku. Blokovat účast kubánských spisovatelů a vydavatelů na knižním veletrhu je barbarství.

Od října 2006 dostaly hotely amerických řetězců Ritz, Carlton, Hilton a Marriott od vlády Spojených států pokyn, aby zrušily smlouvy s kubánskými hudebníky pracujícími na určitou dobu v jejich hotelích po celém světě. Pouze pokud se přestěhují na Miami, prohlásí se za obdivovatele politiky prezidenta Bushe a budou litovat, že kdy žili na Kubě, může s nimi být znovu uzavřena smlouva.

Chtěl bych dnes znovu vyjádřit solidaritu americkým filmařům Oliveru Stoneovi a Michaelu Mooreovi. Prvního již vláda Spojených států ve jménu svobody potrestala pokutou za to, že jel na Kubu natočit dokumentární filmy Comandante a Hledání Fidela. Opravdu nevím, jak by si prezident Bush představoval, že Oliver Stone bude hledat Fidela, když ne při cestě po Kubě. Druhý, Michael Moore, je v současnosti vyšetřován kvůli cestě do naší země v březnu t. r., kdy natáčel dokument Sicko.

Mccarthismus 21. století

To je, pánové delegáti, mccartismus 21. století. Tímto groteskním pronásledováním upřímného slova a nezávislého umění se prezident Spojených států stává žákem středověké inkvizice. Jenže tato moderní inkvizice je daleko barbarštější a smrtelnější. To ona uspořádala rabování skvostné Bagdádské knihovny a spálení milionu výtisků.

Chtěl bych nyní připomenout slova kubánské a světové umělkyně Alicie Alonso z jejího nedávného dopisu americkým intelektuálům a umělcům: Pracujme společně, aby kubánští umělci a spisovatelé mohli přinést svůj talent do Spojených států a aby vám nebránili přijet na náš ostrov a podělit se o své znalosti a hodnoty. Aby píseň, kniha, vědecká studie nebo choreografické dílo nebyly nesmyslně považovány za zločin.

Blokáda pronásleduje vzájemnou výměnu a lidské vztahy mezi lidem Kuby a USA. Brání také normálním vztahům mezi kubánskými rodinami na jedné i druhé straně Floridské úžiny. Pokuty dosahující až 1 000 000 dolarů pro podniky a 250 000 dolarů pro jednotlivce, a až 10leté tresty vězení za porušení (těchto nařízení) jsou cenou, kterou musí riskovat Američan, chce-li jet jako turista do naší země nebo Kubánec, žijící ve Spojených státech, který chce navštívit nemocného příbuzného na Kubě.

Brutální ekonomická válka inkvizitora

Toto shromáždění slyšelo nejednou od zástupců Spojených států, že téma, o němž dnes debatujeme, je bilaterální záležitostí, která nemá být projednávána na tomto fóru. Tento falešný argument budou pravděpodobně opakovat, až budou vysvětlovat způsob svého hlasování.

Avšak jak velmi dobře víte, brutální ekonomická válka, uplatňovaná vůči Kubě, nepoškozuje pouze Kubánce. I kdyby tomu bylo jenom tak, bylo by to krajně závažné. Avšak je to ještě horší. Je to urážka mezinárodního práva, cílů a principů zakotvených v Chartě Spojených národů a práva kterékoli země obchodovat svobodně a svrchovaně, s kýmkoli si přeje.

Exteritoriální uplatňování amerických zákonů, pohrdání legitimním zájmem třetích zemí - zemí, které, pánové delegáti, na tomto shromáždění zastupujete - investovat a rozvíjet normální ekonomické a obchodní vztahy s Kubou, je záležitostí dotýkající se všech států, které zde zasedly. Jen za období od května 2006 do května 2007 bylo nejméně 30 zemí poškozeno exteritoriálními ustanoveními politiky blokády proti Kubě. Uveďme alespoň několik příkladů:

- 28. července 2006 byly proti bance Netherlands Caribbean Bank z Nizozemských Antil uplatněny sankce v rámci blokády, včetně zmrazení účtů ve Spojených státech a zákazu jakékoli transakce s touto bankou pro americké občany a subjekty;

- 4. května 2007 byla britská firma PSL Energy Services pokutována částkou 164 000 dolarů za export zařízení a služeb pro ropný průmysl na Kubě;

- ani kompresory značky Sabroe nemohly být na Kubu exportovány poté, co byla dánská společnost, která je vyrábí, odkoupena americkou firmou;

- americká nadnárodní společnost General Electric koupila finskou společnost Datex Ohmeda. Jen do té chvíle mohla Kuba kupovat vynikající víceúčelová zařízení pro anestezii a monitorování, vyráběná ve Finsku a tradičně odtud dovážená;

- když se Kubánský ústav pro výživu a hygienu potravin pokusil zakoupit u japonské společnosti Shimadzu infračervený spektrometr, zjistil, že je to v rámci blokády zakázáno, neboť tento přístroj obsahuje více než 10 % amerických komponentů;

- německá společnost BASF AG nemohla prodat Kubě herbicidní produkt ani z Německa, ani ze svých poboček v Latinské Americe, neboť aktivní složka je americké výroby;

- od konce roku 2006, kdy španělskou společnost Pullmantur, provozující okružní plavby, zakoupila americká Royal Caribbean, musela loď Holliday Dream, kterou Pullmantur původně vlastnila, zrušit své operace s Kubou;

- v prosinci 2006 vedení hotelu Scandic v Norsku, který byl v březnu 2006 zakoupen americkým hotelovým řetězcem Hilton, zrušilo rezervace kubánské delegace, která tam měla být ubytována po dobu mezinárodního veletrhu cestovního ruchu. Vyvolalo to velký skandál a všeobecný odpor norské veřejnosti. Avšak nejneuvěřitelnější část měla teprve přijít: mluvčí skupiny Hilton v Londýně veřejně oznámila..., poslouchejte dobře, pánové delegáti..., že tento řetězec zakazuje Kubáncům pobyt ve všech svých hotelích po celém světě a v případě neuposlechnutí budou pokutováni nebo mohou být v souladu se zákony upravujícími blokádu uvězněni;

- ovšem neznámější epizodou americké blokády proti Kubě v letošním roce byla bezpochyby válka na život a na smrt vedená americkým ministerstvem financí proti vztahům Kuby s finančními a bankovními institucemi jiných zemí.

Ta byla možná zejména poté, co vláda Spojených států a její speciální služby získaly důvěrnou informaci Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci (SWIFT), instituce, jejímž prostřednictvím se uskutečňují prakticky všechny platby a výměna zpráv mezi finančními institucemi z celého světa.

Washington vyhrožuje a vydírá svět

Za poslední rok bylo více než dvěma desítkám bank z různých zemí hrubě vyhrožováno s cílem dosáhnout přerušení jakýchkoli vztahů nebo transakcí s Kubou. Z pochopitelných důvodů nemohu tomuto shromáždění poskytnout více informací o tak citlivé otázce, neboť bych tím otevřel možnosti ke zběsilému pronásledování ze strany amerických agentur, které se plně věnují tomuto pramálo ušlechtilému úkolu.

Jen před několika dny prezident Spojených států prohlásil: Kubánský režim používá embargo Spojených států jako obětního beránka všeho strádání, s nímž se Kuba potýká.

Avšak zpráva generálního tajemníka, zahrnutá v dokumentu A/62/92 a obsahující informace, jež poskytlo 118 zemí a 21 mezinárodních organizací, dokládá jasně a vyčerpávajícím způsobem akce podniknuté administrativou (USA) v průběhu posledního roku k zostření blokády a jejích vážných důsledků pro Kubu.

Toto Valné shromáždění má dnes příležitost vyjádřit svobodně a otevřeně názor mezinárodního společenství na politiku blokády a agresí, kterou Spojené státy již téměř 50 let proti Kubáncům uplatňují.

Právě nyní sleduje náš lid doma na Kubě pozorně a s nadějí, jaké rozhodnutí přijmete. Činí tak pamětliv Fidelových slov: Žádný národ nikdy nebránil tak posvátné věci a nebojoval pro tak hluboké přesvědčení.

Kuba, pánové delegáti, se nevzdá. Bojuje a bude bojovat s přesvědčením, že hájit dnes naše práva, znamená hájit současně právo všech národů zastoupených v tomto shromáždění.

Jménem Kuby vás žádám, abyste hlasovali pro návrh rezoluce nazvané Potřeba ukončit ekonomickou, obchodní a finanční blokádu uvalenou na Kubu Spojenými státy americkými.

Žádám vás, pánové delegáti, abyste hlasovali pro návrh předložený Kubou, navzdory lžím, které šíří delegace Spojených států a výhrůžkám, jež byly v těchto dnech vysloveny.

Žádáme vás, abyste hlasovali pro návrh Kuby, neboť je to současně hlas pro práva všech národů planety. Na závěr připomínám slova José Martího, apoštola nezávislosti Kuby: Kdo dnes povstane s Kubou, povstane na věčné časy.

Svobodu pěti kubánským hrdinům, bojovníkům proti terorismu, politickým vězňům v amerických věznicích! Svobodu pěti kubánským hrdinům! Já, pánové delegáti, mám skutečné legitimní právo říci: Ať žije svobodná Kuba!

• < Předchozí
• Další >