Vliv socioekonomického původu na uplatnění vysokoškoláků

Podrobnosti

Vytvořeno 5. 3. 2008

Twitter

Dvě důležité poznámky na úvod: 1. Tento text je zjednodušený a o několik postřehů doplněný překlad článku „Graduates in the Labour market“, který vyšel v časopise „Sociologický časopis/Czech Sociological Review“ čísle 6 roku 2007. Pro ty, kdo tento časopis neznají, uvádím, že jej vydává Sociologický ústav Akademie věd ČR. Některá jeho čísla vychází jen anglicky. Je podivné, že z levicového hlediska nejdůležitější články vychází právě v těchto anglicky psaných číslech.

2. Níže uvedený překlad je zajímavý zejména ve vztahu k propagandě slibující velké příležitosti pro studenty z nižších vrstev po ještě větším zmasovění vysokoškolského studia zavedením školného a současně text přináší další argumenty pro postoje KSČM v této oblasti, včetně úmyslu zavést právo prvního místa pro absolventy.

- - -

Sociologové i ekonomové již dlouho a podrobně zkoumají proč v mnoha rodinách přetrvává z generace na generaci stále stejná společenská a ekonomická úroveň navzdory existenci předpokladů pro zlepšení nebo zhoršení.

Vlivy, které o tom rozhodují, se dělí na dva druhy:

1. Nepřímé vlivy. Dějí se prostřednictvím množství (délky) a kvality vzdělání, které dítě může získat.

2. Přímé vlivy jsou ty vlivy, které se uplatňují při budování kariéry po ukončení studia.

Dříve se věnovala pozornost především nepřímému vlivu, zjišťovalo se tedy kolik a jak kvalitního vzdělání se jedinci dostane v závislosti na postavení a příjmu jeho rodičů.

V poslední době se však v rozvinutých zemích zvětšily nerovnosti na trhu práce a zastavil se společenský a ekonomický vzestup většiny společnosti, a to i přesto, že přístup ke vzdělání se zvětšil i pro děti z nižších vrstev.

Proto se v posledních 10 letech zaměřila pozornost výzkumníků na přímý vliv sociálního původu. Výsledky těchto výzkumů jsou pozoruhodné a soustavně zpochybňují představu, že v západní společnosti je pozice ve společenské hierarchii dána schopnostmi jedince. O těchto výzkumech bude pojednáno ve třech kapitolkách:

1. Přímý vliv třídního původu jedince na jeho vlastní sociální postavení:

V Británii zjistili, že vliv sociálního původu na třídní zařazení je stejně osudový pro lidi narozené v roce 1958 jako pro lidi narozené 1970. Avšak mladší skupina měla ještě menší šanci dostat se ze sociální vrstvy, do které se narodila, dosažením vysokého vzdělání.

K podobným závěrům došli i v Irsku.

V roce 2005 byl zveřejněn rozsáhlý výzkum, který zjišťoval situaci mimo anglosaské země. Jako měřítko sociálního původu se bralo vzdělání rodičů, zaměstnání otce a kulturní úroveň domácnosti, která se určovala množstvím knih. Z 31 zkoumaných zemí se vliv sociálního původu rodičů zjistil ve 20, mezi ty patří i postkomunistické země.

2. Vliv třídního původu na plat:

Zjistilo se, že vzdělání a praxe ovlivňuje výši platu jen z cca 30 %. I když se vezmou v úvahu další vlivy (věk, pohlaví, různá školení,…), tak stále zůstává velká část platu, o které rozhoduje sociální původ. Některé výzkumy potvrzují vliv sociálního původu nejen nepřímý (tedy přes školství), ale i přímý (tedy např. přes známosti) způsob působení sociálního původu.

3. Výzkumy týkající se čerstvých absolventů vysokých škol:

Je všeobecně známo, že absolutní i procentní množství absolventů VŠ ve většině zemí v posledních desetiletích velmi vzrostl. V některých zemích vedl počet absolventů k jejich přebytku na trhu práce a rostoucímu počtu nezaměstnaných z jejich řad. V zemích, kde k této nezaměstnanosti nedošlo, byl zase pozorován jiný jev: Počet míst pro vysokoškoláky se nezvýšil úměrně počtu absolventů a mnozí z nich nastoupili na místa, která byla uměle, formálně předělána na místa pro vysokoškoláky - předtím tu stejnou práci vykonával pracovník s nižším vzděláním. Případně nastoupili na místa, kde vyšší vzdělání nebylo žádáno ani formálně.

Tato situace vede k radikálnímu nárůstu v nerovnosti pozic obsazovaných absolventy. Někteří nadále obsazují místa klasicky obsazovaná vysokoškoláky a jiní místa nižší. K této nerovnosti v uplatnění přibývá přirozeně i nerovnost příjmová.

S výskytem těchto nerovností vzniká otázka, co má vliv na umístění absolventů. Je totiž jasné, že když je na nějaké místo nadbytek uchazečů s podobným vzděláním, tak zaměstnavatelé musí začít uplatňovat jiná měřítka, než je dosažená úroveň vzdělání. Tato měřítka jsou trojího druhu:

I. osobnostní vlastnosti absolventa

II. doporučení absolventa od pro zaměstnavatele důvěryhodných nebo jinak důležitých lidí

III. vlastnosti, které absolvent získal díky penězům rodičů

Všechna tato měřítka jsou podmíněna třídním původem absolventa a tyto třídní vlivy za posledních 10 let zesílily.

Bližší rozbor nových měřítek pro výběr absolventů:

I. osobnostní vlastnosti:

Např. britské výzkumy ukazují, že v dotaznících pro uchazeče jsou stále více důležité dotazy na koníčky, úspěchy v životě, sportovní aktivity, cestovní zkušenosti atp. Účelem těchto otázek je vyselektovat uchazeče se schopnostmi nesouvisejícími přímo s dosaženým vzděláním, ale důležitými pro vysoké a dobře placené pozice, zejména jde o schopnosti komunikovat a jednat s lidmi. Firmy tedy nehledají uchazeče, kteří mají jen určité odborné schopnosti nebo vědomosti, ale chtějí i určité obecné osobnostní vlastnosti. Důraz na tyto vlastnosti je hlavně v manažerských a obchodních pozicích.

Důraz na osobnostní vlastnosti si uvědomují i sami absolventi a ve většině zkoumaných zemí označují tyto vlastnosti za důležité, často i nejdůležitější pro získání místa.

Důležité je zjištění, že zaměstnavateli požadované osobnostní vlastnosti jsou typické pro absolventy pocházející ze vzdělanějších, výše postavených a bohatších rodin!

II. doporučení absolventa od pro zaměstnavatele důvěryhodných nebo jinak důležitých lidí:

Je jasné, že takovými doporučeními se mohou vykázat spíše absolventi z vyšších vrstev, protože rodiče z takových vrstev disponují známostmi s příslušnými lidmi a své děti k získávání takových kontaktů i vychovávají.

(Tyto známosti se uplatňují i při získávání předpracovních zkušeností na brigádách vhodně souvisejících s budoucí prací.)

III. vlastnosti, které absolvent získal díky penězům rodičů:

Peníze od rodičů umožňují řadu mimoškolních aktivit, které rozvíjejí absolventovy dovednosti, vědomosti i kontakty (společenské akce, luxusní koníčky, soukromé kurzy řidičské, jazykové a další, cesty do zahraničí,…).

Movitost rodiny také celkově zlepšuje podmínky studia (kvalitnější a snáze získané ubytování, učební pomůcky, možnost bavit se a jinak relaxovat namísto vysilujících a s budoucí prací nesouvisejících brigád).

Dále rodinné peníze umožňují stát se podílníkem nějakého podnikatelského projektu, snadno si pořídit bydlení v místě výhodné nabídky práce nebo také bez hmotného strádání hledat a čekat na výhodné místo a neblokovat se přijetím místa nevýhodného.

Závěr:

V této oblasti výzkumu je ještě mnoho otázek nezodpovězeno a detailů nezjištěno, ale už nyní je zřejmé, že málo pravděpodobný posun ze společenské vrstvy, do které se člověk narodí, nemusí být dán jen třídně nespravedlivým školským systémem, ale i mimoškolními vlivy sociálního původu.

To znamená, že pro sociální spravedlnost ve společnosti nestačí zajistit jen rovný přístup ke vzdělání, protože ani dosažení vysokého stupně vzdělání nezajišťuje rovné a výhodné příležitosti na trhu práce.

Text zpracoval Martin Praumsky, juniorproject.cz

• < Předchozí
• Další >